Z americké politiky mizí ti, kteří se dokázali pohybovat i mimo stranické linie a rozhodovali se i podle vlastního uvážení. Jedním z příkladů je arizonská senátorka Kyrsten Sinemová, zvolená v roce 2018 původně za demokraty. V průběhu svého mandátu opustila stranu a stala se nezávislou. Aktuálně oznámila, že se už nebude ucházet o znovuzvolení. Důvodem je také její frustrace z nesmiřitelně rozdělené politické scény. A v tomto Sinemová není sama.
Kyrsten Sinemová je jedna z těch, kdo hledají shodu, a to bez ohledu na stranickou příslušnost. V pozici nezávislé senátorky nedávno věnovala značné úsilí tomu, aby horní komora amerického Kongresu dokázala najít společnou řeč ve dvou klíčových otázkách spojených v jediné hlasování: o bezpečnosti na americko-mexické hranici a současně o pomoci pro Ukrajinu a Izrael. Republikáni tuto legislativu ale shodili ze stolu. A pro Sinemovou to byla poslední kapka.
„Kompromis je sprosté slovo. Došli jsme na křižovatku a vydali jsme se cestou hněvu a rozdělení,“ uvedla.
Demokratickou stranu opustila v roce 2022, ale svou autonomii projevovala i tím, když hlasovala podle svého uvážení, a nikoli podle stranické partitury. Opakovaně deklarovala, že takto usiluje o větší jednotu.
Hledání nečekaných spojenců končí
„Někteří se vzdali cíle zmírnit naše rozdělení a sjednotit Američany. Já ne. Tvrdě jsem pracovala na tom, abych ve své veřejné službě ukázala hodnotu spolupráce s nepravděpodobnými spojenci za účelem dosažení výsledků,“ tvrdí.
Tento cíl se Sinemové nakonec nepodařilo naplnit. Podobně jako ona vzdal svůj souboj se stranickou disciplínou také senátor Joe Manchin. Už dříve, na podzim 2023, oznámil demokrat označovaný za přísného individualistu, že o další mandát ve volbách v listopadu 2024 usilovat nebude. „Rozhodl jsem se, že budu raději cestovat naší zemí a mluvit s lidmi, abych zjistil, zda je zájem o vytvoření hnutí, které by mohlo mobilizovat politický střed a sblížit Američany,“ prohlásil.
Kdo bude naslouchat i druhé straně?
Tato myšlenka nezní poprvé, ale zatím se nikomu nepodařila naplnit. Rezignace na pokračování v nesmiřitelně rozdělené politice ale není jen doménou nezávislých nebo demokratů. Semknuté řady Republikánů tradičně narušuje Mitt Romney. Politik, který se opakovaně nezdráhal postavit se hlavnímu proudu strany ani někdejšímu republikánskému prezidentovi.
„Jsem si vědom toho, že v mé straně i v mém státě (Utahu) jsou lidé, kteří budou tvrdě nesouhlasit s mým rozhodnutím. A v některých kruzích budu vehementně odsuzován. Určitě uslyším nadávky od prezidenta (Trumpa) i jeho příznivců,“ uvedl v únoru 2020.
Ani Romney se už nebude snažit o dalších šest let v Senátu, rezignaci na kandidaturu oznámil vloni v září. I když patří k otevřeným a hlasitým kritikům současného demokratického prezidenta, neváhá podpořit demokraty, pokud jejich návrhy považuje za přínosné. Přístup, který je stále méně obvyklý, a s odchodem skutečně autonomních osobností bude ještě vzácnější.
