Izrael opakovaně porušil příměří, tvrdí libanonská armáda

Podle libanonské armády porušení příměří spočívalo v narušení vzdušného prostoru a úderech na libanonské území za použití různých druhů zbraní. Izraelská armáda ve čtvrtek odpoledne uvedla, že v objektu, na který zaútočila, zaznamenala aktivity Hizballáhu. Podle ní budova sloužila jako sklad pro rakety používané militantním hnutím. Později IDF sdělila, že provedla úder na dva členy Hizballáhu, kteří se pohybovali v areálu, jenž podle Jeruzaléma sloužil pro odpalování raket. Tento incident společně s dalšími porušuje příměří, uvedla izraelská armáda.

Izraelská armáda do čtvrtečního rána na jihu Libanonu omezila pohyb obyvatel, lidé až do 07:00 místního času (06:00 SEČ) nesměli překračovat řeku Lítání směrem na jih, tedy k libanonsko-izraelské hranici. Ti, kteří v regionu jsou, museli zůstat na místě.

Izraelská armáda krátce nato oznámila, že na několika místech v libanonském pohraničí zaznamenala příchod „podezřelých osob“, a označila to za porušení příměří. Poslanec libanonského parlamentu za Hizballáh Hasan Fadlalláh Izrael obvinil, že útočí na lidi, kteří se vracejí do svých vesnic na jihu Libanonu.

„Za poslední hodinu byl zaznamenán příchod podezřelých osob, některých ve vozidlech, do jižního Libanonu, což představuje porušení (příměří),“ uvedli Izraelci. Tvrdí, že v obci Markabá zahájili varovnou střelbu na podezřelé lidi do blízkosti jejich vozu bez úmyslu je usmrtit.

„Pokud nastane masivní porušování dohody (o příměří), pak jsem nařídil armádě, aby se připravila na intenzivní válku,“ prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu v předtočeném rozhovoru pro izraelskou televizi. Podle něj Izrael nyní provádí přesně cílené údery. Příměří by podle premiéra mohlo trvat jen několik dní, napsal server The Times of Israel.

Izraelské údery

Izraelské tanky ve čtvrtek pálily na obce Markabá, Vazání, Kfar Šuba, Chijan, Tajbá a na zemědělská pole poblíž Mardž Ujúnu, uvedl Reuters s odvoláním na své bezpečnostní zdroje v Libanonu a tamní státní média.

Všechna tato místa se nacházejí do pěti kilometrů od takzvané Modré linie, demarkační čáry, která odděluje území Libanonu a Izraele. Jeden z bezpečnostních zdrojů Reuters uvedl, že v Markabá byli dva lidé zraněni.

Obě strany ještě několik hodin předtím, než začalo v noci na středu v 04:00 místního času příměří platit, podnikaly údery na protivníka a po oznámení příměří slíbily ráznou odpověď na jeho případné porušení druhou stranou. Dohodu o příměří zprostředkovaly Spojené státy a Francie a předpokládá se, že se izraelská armáda do šedesáti dnů stáhne z jižního Libanonu, zatímco se tam rozmístí libanonští vojáci; podobně mají jih Libanonu opustit bojovníci Hizballáhu.

Izraelská armáda se ani po začátku příměří z Libanonu plně nestáhla a tvrdí, že tam působí „proti porušování příměří“. Ve čtvrtek odpoledne vydala zákaz cestování a pohybu od 17:00 do 07:00 hodin místního času mezi řekou Lítání a vesnicemi u hranice s Izraelem, píše agentura AFP.

Situace v Bejrútu

„Pro ty Libanonce, kteří se chtějí vrátit, je situace stále nebezpečná, i když jsem již viděl kolony aut,“ přiblížil zpravodaj ČT Václav Černohorský z Bejrútu. Návrat obyvatel je složitý: libanonské rodiny se snaží do pohraničí co nejdříve vrátit, aby zkontrolovaly stav svého majetku. V obcích podél hranice s Izraelem však zůstávají rozmístěny izraelské jednotky. Reportéři agentury Reuters slyšeli nad některými oblastmi jižního Libanonu prolétat průzkumné drony.

Libanonská armáda v Bejrútu staví dočasné kontrolní body, zprůjezdňuje silnice a likviduje nevybuchlou munici, řekl Černohorský. „Vidět jsou také první pokusy o úklid, o renovaci a rekonstrukci nejvíc zničených míst,“ dodal.

Černohorský také upozornil, že mnozí lidé se často nemají kam vrátit. Připomenul odhad Světové banky, že izraelské bombardování zničilo za čtrnáct měsíců zhruba sto tisíc bytových jednotek. Před boji uteklo z postižené oblasti přes jeden milion lidí, uvádějí libanonské odhady.

Hizballáh stále stojí o zničení Izraele

„Na jednu stranu je tu jistá úleva, snaha lidí vrátit se. Nebo si obhlédnout ty škody, které způsobilo ostřelování. Na druhou stranu je tu otázka, co se bude dít dál ve střednědobém nebo dlouhodobém horizontu,“ řekl Černohorský. Hizballáh totiž krátce po začátku příměří oznámil, že stále stojí o zničení Izraele a že bude podporovat Palestince, kteří mají stejný cíl. Zároveň je však skutečností, že toto teroristické hnutí je po čtrnácti měsících bojů velmi oslabené.

Klíčovou roli v dodržování příměří mají sehrát libanonské ozbrojené síly s deseti tisíci vojáky. „Libanonská armáda tvrdí, že už do oblasti začala posílat další jednotky, ale je otázka, zda má jak personální, tak materiální kapacity na posílení své přítomnosti,“ zmínil zpravodaj. Izraelská armáda v oblasti zatím zůstává. Má se postupně stahovat v návaznosti právě na to, jak území bude přebírat libanonská armáda.

Nyní je na řadě Hamás

Pro amerického prezidenta Joea Bidena, jehož administrativa pomohla příměří dojednat, je dohoda na konci jeho vlády úspěch. Spojené státy ale se svým úsilím nekončí. „V příštích dnech budou Spojené státy znovu prosazovat společně s Tureckem, Egyptem, Katarem, Izraelem a dalšími, abychom dosáhli příměří v Pásmu Gazy, aby došlo k propuštění rukojmí, aby válka skončila a Hamás nezůstal u moci,“ řekl Biden.

„Hamás osiřel. Po čtrnáct měsíců to byl Hizballáh, kdo rozptyloval pozornost Izraele a jeho armády. A to nyní skončilo. A může tu být vidina ze strany Hamásu, že čas nehraje pro ně,“ shrnul další zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. I ve čtvrtek tak přicházely z agentur zprávy, že Izrael pokračuje v Gaze na různých místech v ofenzivě proti Hamásu.

Někteří odborníci na Blízký východ a diplomacii se ale domnívají, že i přes snahu řady hráčů si Jeruzalém chce s mírovou dohodou počkat na novou americkou administrativu. Od zvoleného prezidenta Donalda Trumpa se totiž očekává mnohem smířlivější postoj k akcím Izraele, než má končící Joe Biden.