Katedrála Notre-Dame v Paříži se slavnostně znovu otevřela

Nahrávám video

V sobotu večer se v Paříži slavnostně znovuotevřela katedrála Notre-Dame, kterou před pěti lety poničil požár. Vedle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na slavnost dorazila řada světových lídrů.

Dveře katedrály se otevřely poté, co na ně pařížský arcibiskup Laurent Ulrich symbolicky třikrát udeřil berlou.

Dlouhý potlesk pak zazněl po skončení zahajovacího filmu, který vzdal hold lidem, kteří se na obnově památky podíleli. Po hudebním vystoupení promluvil prezident Macron, který vyjádřil vděk francouzského národa těm, kteří gotický skvost zachránili a rekonstruovali.

„Můžeme společně sdílet radost a hrdost,“ prohlásil Macron. Slavnostního otevření katedrály se zúčastnilo kolem patnácti set hostů, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který před zahájením akce absolvoval třístranný rozhovor s Macronem a zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jehož po příchodu do katedrály přítomní přivítali potleskem.

Na slavnostní otevření dorazila také například první dáma Spojených států Jill Bidenová, jež zastupovala dosluhujícího amerického prezidenta Joea Bidena. Nechyběli ani bývalí francouzští prezidenti Francois Hollande a Nicolas Sarkozy či britský princ William. Mezi hosty byl rovněž americký miliardář a Trumpův blízký spolupracovník Elon Musk. Papež František se slavnostního otevření katedrály nezúčastnil. V poselství, které bylo přečteno, nicméně tento den označil za radostný a vyzval, aby vstup do katedrály zůstal bezplatný. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová svou účast na slavnostní ceremonii v Notre-Dame nakonec zrušila.

V obavě ze špatného počasí se oproti původnímu plánu celý ceremoniál odehrál uvnitř katedrály. „Je to velká změna, plánovalo se to pod širým nebem, Macron měl mluvit před katedrálou, koncert (s hvězdami populární i klasické hudby) měl být také před ní,“ popisoval zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Nahrávám video

Katedrálu Notre-Dame zachvátily plameny večer 15. dubna 2019. Oheň se rozšířil v krovu a pohltil rozsáhlé části katedrály považované za jedno z nejlepších děl francouzské gotické architektury. Požár podle BBC hasilo na šest set lidí asi 15 hodin. Příčina požáru dosud nebyla zcela objasněna, oheň mohla způsobit závada v elektroinstalaci či nedopalek cigarety.

Návrhy na moderní úpravy ze skla neuspěly

Šmíd připomněl, že existovaly různé návrhy na rekonstrukci požárem poničené katedrály, debatovalo se i o tom, že by některé části byly nově ze skla. Od těchto moderních úprav se ale nakonec upustilo a chrám se po opravě co nejvíce blíží podobě před požárem.

„Drtivá většina těch, co byli uvnitř katedrály, je spokojena. Občas zazněly poznámky typu, že interiér se sám sobě moc nepodobá, že je hodně bílý, že katedrály takto nevypadají. Je skutečně vidět, že je všechno opraveno, dokonce ta katedrála uvnitř jakoby voněla,“ přiblížil Šmíd.

Nahrávám video

„Jsem nadšený, že to tak dopadlo, protože si myslím, že taková památka, když ji postihne taková katastrofa, by se měla vracet do původního stavu,“ míní Václav Girsa z Ústavu památkové péče Fakulty architektury ČVUT. „Nehledě na to, že úvahy o tom, že by sanktusník (věžička, která se při požáru zřítila – pozn. red.) mohl být moderní nebo střecha skleněná, považuji za projev určité arogance.“

„Katedrála je omlazená a bude samozřejmě krásně osvětlená. Myslím, že budeme všichni překvapení, když vstoupíme dovnitř. Pět let po požáru bylo vše obnovené, očištěné, uvidíte takovou tu luminozitu, je to světelnost, je to prostě nádhera,“ řekl ČT velvyslanec Francie v České republice Stéphane Crouzat.

Nahrávám video

Desítky prezidentů a premiérů

Svou účast na slavnosti u příležitosti znovuotevření nejslavnější pařížské katedrály potvrdili například německý prezident Frank-Walter Steinmeier, italský prezident Sergio Mattarella či prezidenti Polska Andrzej Duda, Chorvatska Zoran Milanović, Bulharska Rumen Radev, Estonska Alar Karis, Finska Alexander Stubb či Litvy Gitanas Nauseda a také gruzínská prezidentka Salomé Zurabišviliová nebo kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová.

Mezi korunovanými hlavami, které se účastnily ceremoniálu, jsou belgický královský pár král Philippe s chotí Mathildou či králové Maroka a Jordánska Muhammad VI. a Abdulláh II. Dorazit měl i monacký kníže Albert II.

Nahrávám video

Česká republika neměla v Paříži na akci politické zastoupení. Mluvčí pražského arcibiskupství Jiří Prinz avizoval, že na slavnost zamíří arcibiskup Dominik Duka. O zastoupení Duku požádal arcibiskup Graubner jako předseda České biskupské konference, protože se nemůže zúčastnit.

Historický význam

Katedrála je významnou součástí francouzských dějin. Stavba jedné z nejslavnějších gotických památek započala v druhé polovině dvanáctém století. Práce trvaly skoro dvě stě let.

V následujících stoletích byla stavba svědkyní historických událostí. Během velké francouzské revoluce byla katedrála vyrabována a poničena. V roce 1804 se v ní zase Napoleon nechal korunovat císařem.

V devatenáctém století prošla významnou přestavbou, ve dvacátém století pak další těžkou zkouškou – na konci druhé světové války během osvobození Paříže. V roce 1963 katedrála oslavila osmisté narozeniny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 7 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...