Nová přenosná elektronika už musí mít v EU jednotný nabíjecí port

Nahrávám video

Od této soboty musí mít veškerá nová přenosná elektronika prodávaná na unijním trhu jednotný nabíjecí port USB-C. Jde o mobilní telefony, tablety, fotoaparáty, sluchátka, herní konzole či další přenosné elektronické přístroje. Pro notebooky bude povinnost platit od dubna 2026. Evropský parlament přijal příslušnou legislativu v říjnu 2022.

Ještě v roce 2009 bylo v Evropě na třicet různých typů nabíječek pro mobilní telefony. Postupně se jejich počet omezil na tři. Teď se to v Unii omezuje na zařízení s jedním typem konektoru, kterým je USB-C. „Je to dobrá zpráva pro spotřebitele a sekundárně je to dobrá zpráva z pohledu recyklace, protože množství elektronického odpadu roste,“ konstatoval český ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Právě kvůli ulehčení zátěže pro životní prostředí odhlasovali v říjnu 2022 jednotné nabíjení europoslanci. Pro bylo tedy 602 europoslanců, jen třináct jich změny odmítlo. Evropský parlament nyní bude pozorně sledovat, jak se výrobci změnám přizpůsobí.

„Cílem těchto pravidel je vyřešit problém tun odpadu, který každoročně vzniká kvůli vyřazení nabíječek, a ušetřit domácnostem v EU odhadem 250 milionů eur tím, že se předejde zbytečným nákupům,“ uvedla předsedkyně Výboru Evropského parlamentu pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Anna Cavazziniová.

Protesty Applu

Legislativa se připravovala více než deset let a bylo třeba překonat odpor některých výrobců elektroniky. Proti byl hlavně americký gigant Apple, který dříve masivně investoval do vlastního systému nabíjení i jeho marketingu.

„Nadále máme obavy, že přísná regulace přikazující používání jediného typu konektoru inovace spíš zadusí, než aby je podpořila, a to poškodí spotřebitele v Evropě a po celém světě,“ uvedl Apple v prohlášení ze začátku října 2022.

Nové modely iPhone na evropském trhu už ale příslušný konektor mají. Spotřebitelé se také mohou rozhodnout, že nebudou ke každému zakoupenému zařízení dostávat novou nabíječku. Výjimku mají zařízení, která jsou příliš malá, jako třeba chytré hodinky. Stejná pravidla budou platit od 28. dubna 2026 i pro notebooky.

Podobné nařízení jako v EU platí i v Indii, která je druhým největším trhem se smartphony na světě. Port USB-C v asijské zemi musejí mít všechny chytré telefony a tablety. O zavedení jednotného nabíjecího portu USB-C uvažují také Velká Británie a Turecko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...