NOVÉ SNÍMKY: Duny na povrchu Pluta jsou pro vědce NASA záhadou

Na povrchu Pluta jsou hory vysoké přes tři kilometry, rozlehlé ledové pláně či duny, které představují záhadu i pro samotné vědce NASA. Snímky s vysokým rozlišením, jež dorazily na Zemi až nyní, pořídila sonda New Horizons 14. července nad rovníkovou oblastí trpasličí planety. Vědce už předtím překvapilo, že Pluto a jeho měsíce nejsou mrtvé planety, jak předpokládali.

Vědci budou dostávat data z New Horizons pravidelně až do konce roku 2016. Poslední sada snímků s vysokým rozlišením ukazuje rozmanitý povrch trpasličí planety. Na fotografiích jsou vidět mimo jiné kaňony nebo duny.

Na povrchu Pluta je asi desettisíckrat nižší tlak než na Zemi, vědci proto řeší, jak je možné, že vítr má takovou sílu, aby pohyboval částicemi a vytvořil duny. „Vidět na Plutu duny – pokud to skutečně jsou ony – je fascinující, protože atmosféra Pluta je tak řídká,“ konstatoval vědec Bill McKinnon z Washingtonské univerzity v St. Louis. „Buď mělo Pluto hustší atmosféru v minulosti, nebo tam funguje nějaký proces, na který jsem nepřišli. Je to záhada,“ dodal výzkumník.

Vědce překvapily už dřívější snímky. Zjistili kupříkladu, že je Pluto v mnohem větším mlžném oparu, než předpokládali. Vrstvy mlžného oparu zřejmě sahají až do výšky 160 kilometrů. Právě kvůli tomu údajně Pluto vypadá, jako by mělo načervenalou barvu. Teploty na planetě se prý pohybují kolem minus 229 stupňů Celsia.

Mezi nově odhalenými poznatky je i velká ledová planina v oblasti Région Tombaugh, jak vědci nazvali tuto rozlehlou zónu ve tvaru srdce. „Objevení na Plutu této dost mladé pláně překonává naše veškerá očekávání. Nejsou vidět krátery po nějakých nedávných dopadech asteroidů, takže tato zóna je dost mladá, méně než 100 milionů let. Pravděpodobně se ještě stále tvaruje geologickým procesem,“ konstatoval vědec NASA Jeffrey Moore.

NASA vyslala sondu New Horizons k Plutu 19. ledna 2006. Je vůbec prvním kosmickým tělesem vyslaným člověkem, které k trpasličí planetě dorazilo. Sonda o velikosti klavíru se u Pluta zdržela jen chvíli. Kolem trpasličí planety neměla v plánu obíhat a proletěla kolem ní rychlostí 49 tisíc kilometrů za hodinu. Projekt stál 700 milionů dolarů.

Objev Pluta byl výsledkem soustavného hledání deváté planety sluneční soustavy od konce 18. století, které vyvrcholilo úspěchem amerického astronoma Clyda Tombaugha v lednu a únoru 1930. V roce 1978 se pak podařilo Jamesi Christymu, dalšímu americkému astronomovi, objevit u Pluta měsíc Charon a v roce 2012 byli na snímcích Hubbleova kosmického dalekohledu objeveni další čtyři souputníci Pluta – Kerberos, Styx, Hydra a Nix. Pluto bylo dlouho považováno za planetu, po nové astronomické kategorizaci z roku 2006 se ale o něm mluví jako o trpasličí planetě, protože ještě za jeho drahou se pohybují další podobná tělesa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...