Novým japonským premiérem je exministr zahraničí Kišida, krátce před volbami nahradil Sugu

Nahrávám video

Japonský parlament schválil novým předsedou vlády exministra zahraničí Fumia Kišidu. Ve funkci nahradí Jošihida Sugu, který předtím odstoupil. Kišida patří mezi kritiky Sugy, ale i jeho předchůdce Šinzóa Abeho. Kišidovým hlavním úkolem nyní bude rychle se vypořádat s pandemií a dalšími domácími a globálními výzvami. Řízení země převzal nedlouho před blížícími se volbami, které se mají konat 31. října.

Agentura Kjódó oznámila, že Kišida nechal v úřadu ministry zahraničí a obrany Tošimicua Motegiho a Nobuoa Kišiho. Novým mluvčím vlády bude Hirokazu Macuno. V kabinetu mají být také tři ženy.

Ministři zahraničí a obrany zůstávají, aby byla zajištěna kontinuita japonské diplomacie a bezpečnostní politiky. Země se snaží úzce spolupracovat s USA v rámci dvoustranného bezpečnostního paktu vzhledem k stále sílící Číně a rostoucímu napětí v regionu, včetně dění kolem Tchaj-wanu, poznamenala agentura AP.

Podle agentury Reuters obsadí třináct z dvaceti vládních postů lidé, kteří dosud členy vlády nebyli. Nejdůležitější posty ale mají připadnout spojencům expremiéra Abeho nebo končícího ministra financí Taróa Asóa. Nová vláda má složit přísahu ještě v pondělí, Kišida by měl parlamentu předložit vládní program v pátek. 

Zemi čekají volby

Kišida minulý týden ve střetu už Sugu nahradil v čele japonské vládní Liberálnědemokratické strany (LDP), když ve druhém kole volby porazil ministra zodpovědného za kampaň očkování proti nemoci covid-19 Taróa Kóna. Bylo tudíž zřejmé, že se Kišida stane premiérem vzhledem k tomu, že LDP má v parlamentu většinu.

Dosavadní předseda strany a vlády Jošihide Suga začátkem září nečekaně oznámil, že mandát obhajovat nebude. Suga stanul v čele vlády v loňském roce a zpočátku se těšil velké popularitě, která dosahovala kolem sedmdesáti procent. Během roku ale klesla až na třicet procent. Kritici vládě vyčítají špatný přístup k epidemii covidu-19, organizaci olympijských her v době pandemie a také korupční skandály funkcionářů LDP.

Na co se chce nový premiér zaměřit

Prioritou vlády bude podle 64letého Kišidy boj proti koronaviru, který zahrne více testování, propagaci očkování a zvýšení počtu nemocničních lůžek. Kabinet také zváží finanční pomoc domácnostem, na které epidemie nejvíce dopadla.

Kišida na večerní tiskové konferenci řekl, že se budou 31. října konat parlamentní volby. To je dříve než v první polovině listopadu, jak se původně očekávalo. 

Základem zahraniční politiky bude spojenectví s USA a směřování ke světu bez jaderných zbraní. O tom chce premiér hovořit s americkým prezidentem Joem Bidenem. Doma chce vláda zabrzdit daňovou zátěž, aby podniky mohly zvýšit platy.

Kišida je klasickým představitelem japonské politické elity. Narodil se 29. července 1957 v Hirošimě, jeho otec i dědeček byli rovněž členy Sněmovny reprezentantů a jeho bratrancem je bývalý ministr hospodářství, obchodu a průmyslu Joiči Mijazawa.

Vystudoval práva na tokijské Univerzitě Waseda, v letech 1982 až 1987 pracoval jako bankéř ve finančním ústavu Long-Term Credit Bank of Japan (LTCB). Od roku 1993 byl členem japonské Sněmovny reprezentantů, v letech 2012 až 2017 byl ministrem zahraničí ve dvou vládách premiéra Šinzóa Abeho.

Byl nejdéle sloužícím ministrem zahraničí v poválečné historii Japonska. V roce 2016 se podílel na organizaci historické návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Hirošimě, která se v srpnu 1945 stala terčem amerického jaderného bombardování. V lednu 2017 navštívil v rámci své cesty po několika evropských státech i Českou republiku.

V minulosti působil také jako státní ministr pro záležitosti Okinawy či státní ministr pro záležitosti spotřebitelů. Je považován za nenápadného a uvážlivého centristu, v LDP je šéfem umírněné frakce Kóčikai. Podle tisku má silnou pozici mezi vysokými funkcionáři strany.

Během pandemie covidu-19 byl Kišida na veřejnosti hodně vidět. Často se objevoval na televizních obrazovkách a mimo jiné se zasazoval o zvyšování příjmů lidí pracujících ve zdravotnictví. V rámci LDP patří ke kritikům neoliberální hospodářské politiky, kterou v minulosti prosazoval někdejší premiér Šinzó Abe. Tato politika podle Kišidy sice přinesla růst, ale prohloubila rozdíly v bohatství, což pandemie ještě zhoršila. Kišida naopak sází na státní intervence. Hospodářství zasažené koronavirovou krizí chce rozhýbat finanční injekcí ve výši deseti bilionů jenů, což odpovídá zhruba dvěma bilionům korun.

Zdroj: ČTK

Fumio Kišida
Zdroj: Reuters/Du Xiaoyi

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...