O Golanských výšinách rozhoduje vojenská síla. Platí to i pět let po americkém uznání za součást Izraele

Nahrávám video

Před pěti lety, v březnu 2019, uznala tehdejší americká vláda prezidenta Donalda Trumpa Golanské výšiny za součást Izraele. Dříve syrskou náhorní plošinu obsadil Izrael už v roce 1967. Snahy o masivní zvýšení počtu obyvatel Golan ale zatím zůstávají jen v rovině plánů. V posledním půlroce se region navíc stal častým terčem ostřelování z Libanonu. O osudu regionu rozhodla v roce 1967 vojenská síla, to samé platí i v roce 2024.

Trumpovo rozhodnutí uznat Golanské výšiny za součást Izraele připomíná v oblasti rozestavěná vesnice pojmenovaná na jeho počest Ramat Trump, Trumpovy výšiny. „Schylovalo se k tomu už dlouho. Mělo k tomu dojít už před mnoha dekádami,“ komentoval v březnu 2019 krok Washingtonu tehdejší americký prezident.

Uznání izraelské anexe nezrušil ani Trumpův nástupce Joe Biden, Sýrie nicméně toto území nadále považuje za své. „Naše právo na Golany se nesnižuje v čase. Naše území je posvátné. Osvobodíme každý centimetr okupovaného syrského území,“ prohlásil v dubnu 2019 tehdejší syrský ministr zahraničí Walíd Mualem.

Na Blízkém východě se ovšem často hranice neurčují diplomatickými rezolucemi, ale spíše skrz skutečnou kontrolu území. V tomto ohledu jsou Golanské výšiny už dávno izraelské.

„Nepociťujeme žádný rozdíl mezi námi a zbytkem Izraele. Naopak. V posledních letech vidíme hodně lidí, kteří se sem chtějí přistěhovat,“ popisuje Almog, který v oblasti bydlí od mala. Jeho rodiče předtím žili v izraelské osadě Ofira na místě dnešního egyptského Šarm aš-Šajchu. Když bylo území vráceno Egyptu, odešli osidlovat Golany.

Osidlovací plán se nenaplnil, na region útočí Hizballáh

Velkolepé vize zdvojnásobení zdejší izraelské populace ale zůstaly nenaplněny. „Vláda poskytne prostředky ve výši jedné miliardy šekelů na posílení osídlení Golanských výšin,“ tvrdil v prosinci 2021 tehdejší izraelský premiér Naftali Benet.

V posledním půlroce se navíc v dříve klidném regionu zhoršila kvůli útokům libanonského Hizballáhu bezpečnostní situace. „Naše štěstí je, že máme systém vzdušné obrany Iron Dome, do kterého investujeme velké peníze. To nám dává pocit bezpečí. Dá se ale říct, že je to skvělé takhle žít? To ne, není to skvělé,“ uzavírá Almog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 15 hhodinami
Načítání...