Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Podle údajů shromážděných pomocí satelitů a analyzovaných organizací Global Forest Watch amerického World Resources Institute (WRI) ve spolupráci s Marylandskou univerzitou přišly tropické oblasti v loňském roce o 43 milionů hektarů primárních lesů, což odpovídá rozloze Dánska.

To představuje pokles o 36 procent oproti roku 2024, kdy ničení lesů, které jsou zásadní pro biologickou rozmanitost, zásobování vodou i pohlcování oxidu uhličitého, dosáhlo děsivého rekordu: ztraceno bylo 67 milionů hektarů.

Ačkoli je tento pokles „povzbudivý“ a ukazuje účinnost některých vládních opatření, podle spoluředitelky Global Forest Watch Elizabeth Goldmanové může být pouze dočasný a nic nemění na dramatickém rozsahu odlesňování ve světě.

„Každý pozitivní rok je vítaným signálem, ochrana deštných pralesů ale vyžaduje, aby se tento pokrok udržel natrvalo,“ uvedl profesor Marylandské univerzity Matt Hansen.

Navzdory pokroku se podle zprávy ve světě každou minutu dál ztrácí plocha deštného pralesa odpovídající jedenácti fotbalovým hřištím. A úbytek deštných pralesů zůstává o 46 procent vyšší než před deseti lety.

V tomto kontextu se globální cíl zastavit odlesňování do roku 2030 jeví jako velmi obtížně dosažitelný. Současná úroveň je podle Global Forest Watch o sedmdesát procent vyšší, než by odpovídalo potřebné trajektorii.

Křehký pokrok

Velká část pokroku zaznamenaného v roce 2025 připadá na Brazílii, kde se nachází největší deštný prales na světě. V roce 2025 země snížila úbytek primárních lesů nezpůsobený požáry o 41 procent oproti roku 2024, a to na nejnižší dosud zaznamenanou úroveň. Přispělo k tomu zejména zavedení rozhodných opatření, například plánu na prevenci odlesňování a zvýšení pokut a trestů za ekologické delikty.

Díky přísným vládním opatřením se i dalším zemím podařilo omezit ničení deštných pralesů, například Kolumbii o sedmnáct procent, nebo ho udržet výrazně pod dříve zaznamenanými úrovněmi, jako v Malajsii a Indonésii.

Pokrok ale zůstává křehký a vystavený různým tlakům, například rozšiřování pěstování sóji a chovu dobytka v Brazílii nebo těžbě niklu v Indonésii, která ničí desítky tisíc akrů půdy.

Zároveň zůstává úbytek primárních deštných pralesů vysoký i v dalších zemích, například v Bolívii, Konžské demokratické republice, Kamerunu a na Madagaskaru.

Hrozba požárů

Celosvětový úbytek stromového pokryvu se v roce 2025 snížil o čtrnáct procent, a to napříč všemi typy lesů. Přestože hlavní příčinou odlesňování zůstává rozšiřování zemědělské půdy, stále významnější roli kvůli klimatické změně hrají požáry. Zvlášť patrné to bylo v arktických oblastech, kde v roce 2025 připadalo na požáry 42 procent ztrát.

„Za poslední tři roky požáry zničily více než dvojnásobek lesního pokryvu oproti stavu před dvaceti lety,“ uvedla Goldmanová. Požáry sice mohou mít přirozené příčiny, většinu z nich ale způsobuje člověk.

Ztráty způsobené požáry byly obrovské v Kanadě, kde plameny spálily 53 milionů akrů (asi 21,5 milionu hektarů). Rok 2025 tak byl v tomto ohledu pro tuto severoamerickou zemi druhým nejhorším v historii měření.

Ve Francii byla ztráta lesů způsobená požáry sedmkrát vyšší než v roce 2024. Ve dvou iberských zemích, Španělsku a Portugalsku, pak požáry stály za šedesáti procenty úbytku stromového pokryvu.

Očekává se, že tato hrozba bude v příštích letech kvůli klimatické změně sílit. Ta totiž vytváří teplejší a sušší podmínky, a tím podporuje šíření požárů. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) by při zvýšení globální teploty o čtyři stupně Celsia vzrostla četnost požárů zhruba o třicet procent a spálená plocha o padesát až sedmdesát procent.

Pro Global Forest Watch bude rok 2026 „klíčový“. Možný návrat jevu El Niño, který obvykle přispívá ke zvyšování globálních teplot, zvyšuje riziko zhoršení požárů. Pokrok navíc mohou ovlivnit nadcházející volby v zemích s rozsáhlými lesy i mezinárodní geopolitické napětí.

ERTNews, 29/04/2026 08:48 (GMT+2)

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.