Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.

Podle údajů shromážděných pomocí satelitů a analyzovaných organizací Global Forest Watch amerického World Resources Institute (WRI) ve spolupráci s Marylandskou univerzitou přišly tropické oblasti v loňském roce o 43 milionů hektarů primárních lesů, což odpovídá rozloze Dánska.

To představuje pokles o 36 procent oproti roku 2024, kdy ničení lesů, které jsou zásadní pro biologickou rozmanitost, zásobování vodou i pohlcování oxidu uhličitého, dosáhlo děsivého rekordu: ztraceno bylo 67 milionů hektarů.

Ačkoli je tento pokles „povzbudivý“ a ukazuje účinnost některých vládních opatření, podle spoluředitelky Global Forest Watch Elizabeth Goldmanové může být pouze dočasný a nic nemění na dramatickém rozsahu odlesňování ve světě.

„Každý pozitivní rok je vítaným signálem, ochrana deštných pralesů ale vyžaduje, aby se tento pokrok udržel natrvalo,“ uvedl profesor Marylandské univerzity Matt Hansen.

Navzdory pokroku se podle zprávy ve světě každou minutu dál ztrácí plocha deštného pralesa odpovídající jedenácti fotbalovým hřištím. A úbytek deštných pralesů zůstává o 46 procent vyšší než před deseti lety.

V tomto kontextu se globální cíl zastavit odlesňování do roku 2030 jeví jako velmi obtížně dosažitelný. Současná úroveň je podle Global Forest Watch o sedmdesát procent vyšší, než by odpovídalo potřebné trajektorii.

Křehký pokrok

Velká část pokroku zaznamenaného v roce 2025 připadá na Brazílii, kde se nachází největší deštný prales na světě. V roce 2025 země snížila úbytek primárních lesů nezpůsobený požáry o 41 procent oproti roku 2024, a to na nejnižší dosud zaznamenanou úroveň. Přispělo k tomu zejména zavedení rozhodných opatření, například plánu na prevenci odlesňování a zvýšení pokut a trestů za ekologické delikty.

Díky přísným vládním opatřením se i dalším zemím podařilo omezit ničení deštných pralesů, například Kolumbii o sedmnáct procent, nebo ho udržet výrazně pod dříve zaznamenanými úrovněmi, jako v Malajsii a Indonésii.

Pokrok ale zůstává křehký a vystavený různým tlakům, například rozšiřování pěstování sóji a chovu dobytka v Brazílii nebo těžbě niklu v Indonésii, která ničí desítky tisíc akrů půdy.

Zároveň zůstává úbytek primárních deštných pralesů vysoký i v dalších zemích, například v Bolívii, Konžské demokratické republice, Kamerunu a na Madagaskaru.

Hrozba požárů

Celosvětový úbytek stromového pokryvu se v roce 2025 snížil o čtrnáct procent, a to napříč všemi typy lesů. Přestože hlavní příčinou odlesňování zůstává rozšiřování zemědělské půdy, stále významnější roli kvůli klimatické změně hrají požáry. Zvlášť patrné to bylo v arktických oblastech, kde v roce 2025 připadalo na požáry 42 procent ztrát.

„Za poslední tři roky požáry zničily více než dvojnásobek lesního pokryvu oproti stavu před dvaceti lety,“ uvedla Goldmanová. Požáry sice mohou mít přirozené příčiny, většinu z nich ale způsobuje člověk.

Ztráty způsobené požáry byly obrovské v Kanadě, kde plameny spálily 53 milionů akrů (asi 21,5 milionu hektarů). Rok 2025 tak byl v tomto ohledu pro tuto severoamerickou zemi druhým nejhorším v historii měření.

Ve Francii byla ztráta lesů způsobená požáry sedmkrát vyšší než v roce 2024. Ve dvou iberských zemích, Španělsku a Portugalsku, pak požáry stály za šedesáti procenty úbytku stromového pokryvu.

Očekává se, že tato hrozba bude v příštích letech kvůli klimatické změně sílit. Ta totiž vytváří teplejší a sušší podmínky, a tím podporuje šíření požárů. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) by při zvýšení globální teploty o čtyři stupně Celsia vzrostla četnost požárů zhruba o třicet procent a spálená plocha o padesát až sedmdesát procent.

Pro Global Forest Watch bude rok 2026 „klíčový“. Možný návrat jevu El Niño, který obvykle přispívá ke zvyšování globálních teplot, zvyšuje riziko zhoršení požárů. Pokrok navíc mohou ovlivnit nadcházející volby v zemích s rozsáhlými lesy i mezinárodní geopolitické napětí.

ERTNews, 29/04/2026 08:48 (GMT+2)

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...