OECD snížila výhled růstu světové i české ekonomiky, zejména kvůli clům

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu světové ekonomiky, organizace nyní předpokládá, že v letošním i příštím roce dosáhne 2,9 procenta. V březnu OECD letošní růst odhadovala na 3,1 procenta, zatímco na příští rok předpovídala tříprocentní růst. Snížila i odhad růstu české ekonomiky, na letošní rok na 1,9 procenta, na příští rok na 2,2 procenta.

„Vyhlídky světové ekonomiky se zhoršují. Předpokládá se, že na růst budou mít negativní dopad výrazné obchodní bariéry, přísnější finanční podmínky, klesající důvěra a zvýšená politická nejistota,“ uvedla OECD.

Za současným napětím v mezinárodních obchodních vztazích stojí cla, která po svém lednovém nástupu do funkce začal zavádět americký prezident Donald Trump. Organizace varovala, že další zvyšování cel provázené odvetnými opatřeními by mohlo zesílit zpomalení tempa růstu světové ekonomiky a výrazně narušit mezinárodní dodavatelské řetězce. Poukázala v této souvislosti rovněž na hrozbu růstu inflačních tlaků.

„Další vzestup obchodních bariér či přetrvávající politická nejistota by mohly ještě výrazněji snížit vyhlídky pro hospodářský růst a pravděpodobně by vedly k růstu inflace v zemích zavádějících cla,“ uvedl generální tajemník OECD Mathias Cormann při prezentaci nového výhledu. „Klíčovou politickou prioritou je v tomto kontextu konstruktivní dialog, který by zajistil trvalé vyřešení současných obchodních sporů,“ dodal.

V loňském roce světová ekonomika vzrostla o 3,3 procenta. „Předpokládá se, že zpomalení růstu (v letošním a příštím roce) nejvíce zasáhne Spojené státy, Kanadu, Mexiko a Čínu,“ dodala OECD.

Úprava prognóz pro USA i Čínu

Aktualizovaný výhled předpokládá, že hospodářský růst ve Spojených státech, které jsou největší ekonomikou světa, v letošním roce zpomalí na 1,6 z loňských 2,8 procenta. Růst na příští rok OECD odhaduje na procento a půl. V březnu organizace předpokládala, že hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se letos zvýší o 2,2 procenta a v roce příštím o 1,6 procenta.

OECD rovněž mírně zhoršila výhled čínské ekonomiky, která je druhá největší na světě. Letos HDP Číny podle organizace vykáže růst o 4,7 procenta, v roce příštím o 4,3 procenta. V obou případech OECD předpokládané tempo růstu zredukovala o desetinu procentního bodu. Předpověděla, že negativní dopady celní války s Washingtonem na čínskou ekonomiku zčásti vykompenzují vládní opatření na podporu hospodářského růstu.

V eurozóně OECD nadále očekává mírné zrychlování hospodářského růstu, který loni v zemích používajících euro činil pouze osm desetin procenta. Organizace nyní potvrdila březnové odhady, podle kterých HDP eurozóny v letošním roce vykáže růst o jedno procento a v roce příštím o 1,2 procenta. Ekonomiku eurozóny by podle OECD měly podporovat příznivé podmínky na trhu práce, další pokles úrokových sazeb a plány Berlína na rozsáhlé investice do obrany a infrastruktury.

Odhadovaný růst se snížil i v případě Česka

OECD také snížila odhad růstu české ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta, zatímco dosud předpovídala růst o 2,1 procenta. Výhled na příští rok pak zhoršila z dosavadních 2,5 procenta na 2,2 procenta. Loni česká ekonomika vzrostla o jedno procento.

Ekonomický růst v letošním roce bude pohánět především soukromá spotřeba podpořená růstem reálných příjmů domácností. Investice bude v letošním i příštím roce brzdit obchodní nejistota. Rizika pro českou ekonomiku představuje potenciální eskalace obchodního a geopolitického napětí, která by mohla narušit dodavatelské řetězce.

Vliv na českou ekonomiku budou mít rovněž nová americká cla. Evropská unie vede se Spojenými státy jednání ve snaze vyhnout se vysoké plošné celní sazbě, kterou Washington označuje za reciproční. Geopolitické napětí ve střední Evropě zvýšila válka na Ukrajině po plnohodnotné invazi ruských vojsk z února 2022. Hlavní rizika pro růst české ekonomiky tak představuje například nejistota v automobilovém sektoru, na který může obchodní politika přímo dopadnout.

Míra inflace by v tuzemsku podle OECD letos měla klesnout k dvouprocentnímu cíli. Trh práce zůstává napjatý, zaměstnanost roste ve službách. Rychlejší růst v příštím roce podle OECD podpoří vyšší vládní výdaje v Německu a výraznější využívání prostředků z fondů EU. Česko by také podle organizace mělo zlepšit efektivitu výdajů, aby se ekonomika lépe přizpůsobila vyšším výdajům na obranu, stárnutí populace a ekologické transformaci.

Zpráva také doporučuje dokončit reformy důchodového systému zaměřené na zlepšení udržitelnosti. „Další rozvoj kapitálového trhu a zefektivnění předpisů, které usnadní vstup a rozšiřování firem, může podpořit investice a dynamiku podnikání,“ dodala organizace, která sídlí v Paříži.

OECD v současné době sdružuje 38 zemí. Ustavující sjezd měla v září 1961, její počátky ale sahají do poválečné Evropy. Její předchůdkyní byla Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci, která byla založena v dubnu 1948 pro řízení amerického Marshallova plánu na pomoc evropským zemím zničeným druhou světovou válkou. Česká republika se členem OECD stala v prosinci 1995.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 17 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...