Pandemie ve světě: Polovina dospělých v EU dostala aspoň první dávku očkování

Polovina dospělé populace v Evropské unii dostala první dávku vakcíny proti covidu-19. Ukazují to údaje Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC). Obě dávky vakcíny dostala čtvrtina dospělých lidí žijících v EU. Nejrychleji očkují Malta, Maďarsko a Finsko, Česko vykazuje mírně podprůměrné údaje. Výbor pro hodnocení rizik (PRAC) Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) vyzval společnost AstraZeneca, aby doplnila k možným vedlejším účinkům své vakcíny proti covidu-19 také syndrom děravých kapilár.

On-line přenos

Koronavirus - červen

  • 9:05
    Česko

    Počet případů covidu za sedm dní na 100 tisíc lidí za celou Českou republiku se za týden nezměnil, v Praze ale vzrostl zhruba o polovinu na 25.

  • 9:00

    Pro cestu do Chorvatka se od čtvrtka mění podmínky. Ke vstupu do země je nutný doklad o očkování, potvrzení o prodělání nemoci nebo negativní test. České televizi to potvrdilo ministerstvo zahraničí. Poslední dva týdny platilo, že lidé při vstupu do země nemuseli potvrzení předkládat. Na hlavních přechodech ze Slovinska do Chorvatska se vytvořily až tříhodinové kolony.

  • 8:42
    Česko

    Denní počty nových případů koronaviru v Česku v mezitýdenním srovnání dál stoupají. Ve středu jich testy potvrdily 151, před týdnem to bylo 105.

Členské státy od konce prosince loňského roku dostaly 324,1 milionu dávek vakcíny proti covidu-19, podaných jich bylo 276,1 milionu.

V současnosti jsou v celé EU schválené čtyři přípravky. Nejvíce používaný je preparát od firem Pfizer a BioNTech s 212 miliony dodaných dávek, následují přípravky od společností AstraZeneca (63,3 milionu), Moderna (29,9 milionu) a Johnson & Johnson (10,4 milionu).

Očkování v posledních týdnech zrychlilo

Tempo očkování v posledních týdnech v EU výrazně zrychlilo. Od druhé poloviny dubna se počet podaných dávek prakticky zdvojnásobil. V současnosti dostalo první dávku 185 milionů dospělých lidí v EU a obě dávky 95,7 milionu lidí.

Nejvyšší proočkovanost vykazují Malta a Maďarsko, kde první dávku dostalo přes šedesát procent dospělé populace a druhou dávku skoro polovina populace. Maďarsko přitom užívá i vakcíny, které nebyly schváleny Evropskou lékovou agenturou. Ve Finsku rovněž šedesát procent dospělých dostalo první dávku, druhou ale jen čtrnáct procent.

Česko za průměrem EU mírně zaostává: první dávkou je očkováno 48 procent osob starších 18 let, druhou dávkou zhruba pětina dospělých. Česko si ale také objednalo méně vakcín než mnohé ostatní země, už dostalo 76,5 dávky na 100 obyvatel. Ve většině zemí údaj dosahuje 85 dávek a více.

V některých evropských zemích bylo naočkováno první dávkou 100 procent prioritní populace ve věku 80 a více let. Jedná se o Dánsko, Španělsko a Irsko. V Česku tato míra dosahuje 79 procent.

V USA má víc než polovina dospělých dvě dávky

Ve srovnání se Spojenými státy je tempo očkování v EU výrazně pomalejší. Podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) bylo první dávkou naočkováno 64 procent dospělé populace a 53 procent dospělých dostalo obě dávky.

Ve Spojených státech bylo první dávkou naočkováno také 60 procent lidí ve věku 12 až 18 let, obě dávky dostala polovina této populace. V Evropské unii je očkování lidí od 12 let ve většině států teprve na začátku.

EMA: AstraZeneca by měla upravit varování před vedlejšími účinky

Unijní lékový regulátor EMA doporučil, aby vakcínu od AstraZenecy nepoužívali lidé, kteří trpí nebo trpěli vzácným cévním onemocněním známým jako syndrom děravých kapilár. Při něm dochází k úniku krve do okolní tkáně, svalů či tělních dutin. Chorobu doprovází otoky a pokles krevního tlaku. 

EMA souvislost mezi tímto onemocněním a vakcinací studuje od dubna u šesti pacientů, u kterých se syndrom děravých kapilár projevil po očkování. Vakcína od AstraZenecy byla už dříve dána do souvislosti se vzácným vznikem krevních sraženin, podle zdravotnických úřadů však její přínos převažuje nad riziky.

EMA se také zabývá případy zánětu srdečního svalu (myokarditidy) a zánětu osrdečníku (perikarditidy), které se projevily po očkování vakcínou od AstraZenecy i výrobců Pfizer/BioNTech, Moderna a Johnson & Johnson. Mezi příznaky těchto onemocnění podle agentury AP patří často krátkodobé obtíže s dýcháním a bolesti na hrudi.

„Je potřeba dalšího vyhodnocení, abychom určili, zda je tu příčinná souvislost s vakcínami,“ uvedla EMA, podle které by výsledky měly být dostupné příští měsíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 6 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trumpův vítězný oblouk by výrazně narušil panorama Washingtonu, varuje posudek

Vítězný oblouk vysoký 76 metrů, jehož výstavbu prosazuje americký prezident Donald Trump, by změnil panorama Washingtonu natolik, že by narušil výhled z desítek památek v metropoli. V úterý to napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na nový posudek Správy národních parků (NPS).
před 9 hhodinami

Ukrajinští záchranáři dorazili do Francie pomáhat při hašení lesních požárů

Ukrajinská státní záchranná služba (SES) oznámila, že 2. srpna dorazil smíšený tým ukrajinských záchranářů do francouzského departementu Gironde, kde posoudil situaci v místě rozsáhlých lesních požárů. Zástupce hasičského a záchranného sboru departementu Gironde Aurélien Pétit uvedl, že odborníci z Ukrajiny budou vzhledem ke svým jedinečným zkušenostem s hašením rozsáhlých požárů působit v nejnáročnější oblasti.
před 12 hhodinami

Lesní požár poblíž Athén se zatím stále nedaří dostat pod kontrolu

Stovky řeckých hasičů již čtvrtý den bojují s hořícími lesy severozápadně od hlavního města. Jen v oblasti Attiky, historickém regionu Řecka, kde leží i Athény, již oheň pohltil přes sto domů a tisíce hektarů borových lesů a zemědělské půdy. Hašení ztěžují oblaka hustého kouře. Silný vítr, který plameny ještě více rozdmýchává, navíc znemožňuje specializovaným letounům nasávat mořskou vodu a hasit ze vzduchu, takže pozemní jednotky bojují s plameny samy. Předběžné vyšetřování naznačuje, že lesní požár byl způsoben jiskrami z vibrujících vodičů na soukromém elektrickém vedení přenášejícím elektřinu z větrných turbín. Dva lidé již kvůli tomu byli zatčeni a čelí obvinění ze žhářství. Víkendová srážka hasičských vrtulníků, při které zemřeli dva lidé, se nadále vyšetřuje.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.