Pandemie ve světě: Ve Francii zavedli covidové pasy, Američané chtějí povinně očkovat armádu

Ve Francii vstoupí v platnost nový covidový zákon, který zavádí zdravotní pasy nezbytné pro vstup na hromadné akce či do restaurací i povinné očkování pro zdravotníky a hasiče.  Spojené státy hlásí rekordní počet incidentů s neukázněnými cestujícími v letadlech, za příčinu se udává stres z pandemie. Tamní ministerstvo obrany chce mimo jiné od 15. září nařídit příslušníkům ozbrojených sil očkování. Devět pacientů s covidem-19 zemřelo kvůli nedostatku kyslíku v nemocnici ve Vladikavkazu, správním středisku Severní Osetie na jihu Ruska. Tunisko během jednoho dne podalo přes půl milionu dávek vakcín.

On-line přenos

Koronavirus – srpen

  • 22:48

    Čína chce letos poskytnout světu dvě miliardy dávek vakcín proti covidu-19, 100 milionů rozvojovým zemím, řekl prezident Si Ťin-pching na půdě OSN.

  • 18:03

    Kuba obnoví prezenční výuku na školách, až naočkuje proti covidu-19 studenty a školáky. Uvedla to dnes ministryně zdravotnictví Ena Elsa Velázquezová. 

  • 17:21
    Česko

    Liberecká střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická se jako jediná škola v Libereckém kraji zapojí do testování kombinované prezenční a on-line výuky v Česku. Zúčastní se projektu ministerstva školství, který má ověřit, zda by se žáci a studenti mohli běžně učit střídavě ve škole a on-line z domova.

Nový covidový zákon ve Francii vyvolal rozsáhlé protesty, v sobotu po celé zemi podle úřadů demonstrovalo zhruba 237 tisíc lidí, z toho sedmnáct tisíc v Paříži. Zdravotní pasy podle jejich odpůrců prohlubují nerovnost mezi občany, diskriminují chudší vrstvy obyvatelstva a omezují svobodu.

Ve Skotsku přestane platit většina protipandemických omezení. Zvýší se kapacita hospod a restaurací nebo na sportovních akcích. Roušky ale zůstanou povinné na veřejnosti a ve školách.

V Berlíně a v Braniborsku se pak vracejí do tříd školáci, bez roušek a pravidelného testování se ale ve škole neobejdou. V Německu nadále roste denní počet lidí, u kterých se prokázala nákaza. Institut Roberta Kocha (RKI) oznámil 1183 nových případů infekce, minulé pondělí to bylo 847 případů.

Austrálie se obává delty

Druhý nejlidnatější australský stát Viktorie zruší od půlnoci místního času pandemickou uzávěru, kterou vyhlásil minulý týden, a to s jednou podstatnou výjimkou. Přísná omezení zůstanou v platnosti nejméně do 12. srpna v metropoli státu – Melbourne, uvedla agentura Reuters. Stát Nový Jižní Wales, na který připadá většina nových případů nákazy koronavirem v Austrálii, rozšíří uzávěru, ve které se nachází největší australské město Sydney.

V boji s koronavirem byla Austrálie doposud úspěšnější než mnoho jiných států s vyspělými ekonomikami. Podařilo se jí to díky rychlému uzavření hranic, důslednému trasování kontaktů a krátkým přísným uzávěrám. Od začátku pandemie země zaznamenala asi 36 250 případů koronavirové nákazy a 939 lidí tam v důsledku nemoci covid-19 zemřelo.

Vakcína první generace, kterou na covid-19 vyvinula německá společnost BioNTech ve spolupráci s americkou firmou Pfizer, nicméně funguje i proti mutacím koronaviru, jako je kmen delta.

V tuto chvíli tak není třeba ji uzpůsobovat, prohlásil to dnes výkonný ředitel BioNTechu Ugur Şahin, kterého citovala agentura AFP.

USA mají problém s kázní v letadlech a chce očkovat vojáky

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) vyšetřoval v prvních šesti měsících letošního roku rekordní počet incidentů, při nichž se neukáznění cestující dostali do potyčky s personálem v letadle. FAA se zabývala více než šesti sty případy, což je dvakrát více než v předchozích dvou letech dohromady.

„Je to nejhorší, co kdy bylo. Všichni jsou po pandemii úplně vystresovaní,“ řekla Taylor Garlandová z asociace letušek a stevardů. Podle dat organizace se v první půlce letošního roku muselo na 85 procent všech pracovníků na palubě letadel vypořádat s neukázněným cestujícím, přičemž každý pátý čelil fyzickému útoku nebo šarvátce.

Aerolinky dohromady ohlásily 3715 různých incidentů na palubách svých letadel od začátku roku. V mnoha případech se jednalo o spory ohledně nošení roušek, nicméně podle Garlandové to není jediným zdrojem konfliktů. Příčinou agresivního jednání bývá často alkohol, spory o dodržování bezpečnostních předpisů nebo zpoždění či zrušení letů. Cestující rovněž v letadlech kouří elektronické i klasické cigarety a dostávají se do pěstních soubojů mezi sebou i s personálem letadla. Mnoho cestujících podle expertů pociťuje úzkost z toho, že musí být v těsné blízkosti mnoha neznámých lidí.

Americké ministerstvo obrany chce v rámci boje s pandemií od 15. září nařídit příslušníkům ozbrojených sil Spojených států očkování. Pokud americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) brzy plnohodnotně schválí vakcínu Pfizer/BioNTech, mohlo by to být ještě dříve.

Informuje o tom dnes agentura AP. Ta zároveň připomíná, že už nyní existuje při povinném očkování řada výjimek, například pro lidi, kteří v minulosti měli vážnou reakci po očkování. Prezident Joe Biden záměr Pentagonu podpořil. 

Tunisko dohání zameškané

Tunisko dle tamních úřadů podalo během nedělního „dne otevřených dveří“, kdy se lidé ve věku 40 let a více mohli nechat naočkovat proti covidu-19 bez registrace, přes 551 tisíc dávek vakcíny. Mimo jiné kvůli kritice pomalého tempa očkování prezident Kaís Saíd odvolal na konci července premiéra Hišáma Mašíšího a pozastavil na třicet dní fungování parlamentu, uvedla agentura Reuters.

Hlava státu vyzvala všechny Tunisany, aby se nechali proti covidu-19 naočkovat. V neděli jich přes půl milionu navštívilo 335 očkovacích center, jež se nacházela v různých částech země. Před tím měly alespoň jednu dávku vakcíny dva miliony lidí, což není ani pětina obyvatel jedenáctimilionového Tuniska. Úřady chtějí, aby padesát procent obyvatelstva mělo do poloviny října dokončené očkování.

Den očkování bez předchozí registrace vláda uspořádala už v červenci. Akce však skončila chaosem, když se do očkovacích center nahnalo velké množství lidí. Kvůli špatné organizaci očkovacího dne prezident odvolal ministra zdravotnictví Fauzího Mahdího. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 11 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...