Pentagon zrychluje plánování možné vojenské operace na Kubě, píše USA Today

Americké ministerstvo obrany urychluje práce na plánech pro možný vojenský zásah na Kubě. Připravuje se tak pro případ, že k operaci vydá rozkaz prezident USA Donald Trump. Píše o tom americký server USA Today, který se odvolává na informace dvou anonymních zdrojů. Trump dříve opakovaně naznačoval, že by USA mohly nad ostrovním státem převzít kontrolu.

Pentagon na prosbu USA Today o vyjádření uvedl, že počítá s celou řadou nepředvídaných situací a je i nadále připraven plnit pokyny prezidenta.

Kroky Pentagonu se jeví jako eskalace nedávného napětí mezi USA a Kubou, které začalo v lednu, kdy Trumpova administrativa omezila dodávky ropy na Kubu v rámci širší kampaně zaměřené na vynucení zásadních politických změn na ostrově. To na Kubě vedlo k nedostatku paliv, rozsáhlým výpadkům proudu a ekonomické krizi.

Spojené státy a Kuba se snaží situaci diplomaticky řešit. Není však jasné, do jaké míry je každá ze stran ochotna ustoupit. USA Today v březnu informoval, že spolu země jednaly o podpisu potenciální ekonomické dohody, která by vedla k uvolnění vztahů.

Trump mluví o převzetí vlády nad ostrovem

„Kubánská vláda s námi jedná a, jak víte, mají velké problémy. Nemají peníze, nemají teď nic, ale jednají s námi a možná se dočkáme mírového převzetí Kuby,“ řekl v únoru Trump podle agentury AFP. Agentura Reuters napsala, že prezident hovořil o „přátelském“ převzetí Kuby.

„Ať už ji osvobodím, nebo zaberu – myslím, že si s ní můžu dělat, co chci,“ dodal Trump.

Pro USA Today pak 13. dubna řekl, že se USA můžou „stavit na Kubě“ poté, co ukončí probíhající konflikt s Íránem. USA Today dává jeho slova do souvislosti také s americkou lednovou operací ve Venezuele, kdy jednotky USA unesly z prezidentského paláce v Caracasu tamního prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu Cilii Floresovou. Trump poté venezuelskou vládu hrozbou dalšího vojenského útoku přinutil ke spolupráci.

V nedávném rozhovoru pro server Newsweek kubánský prezident Miguel Díaz-Canel přísahal, že se Kuba bude případnému napadení ze strany Američanů bránit. „Budeme válčit, budeme se bránit a pokud padneme v bitvě, zemřít za vlast znamená žít,“ prohlásil Díaz-Canel.

Ředitel floridského think tanku Jack D. Gordon Institute for Public Policy Brian Fonseca však míní, že američtí vládní představitelé se nesnaží argumentovat v případě Kuby „okamžitým ohrožením“ pro Spojené státy, jako činili u Íránu a Venezuely.

Podle Fonsecy jsou řeči o přípravě vojenských plánů spíše hrozbou než skutečnou strategií. „V tuto chvíli jde hlavně o vysílání signálů,“ řekl. Na druhou stranu si však myslí, že by americká armáda neměla velké potíže si Kubu vojensky podrobit, vzhledem k špatnému stavu její armády a nevelké popularitě tamního režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 16 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 34 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...