Poláci odhalují v Treblince nové důkazy zločinů nacismu

Specialisté pečlivě prohledávají písčitou půdu a pátrají po ostatcích těch, kteří na ní nalezli smrt. V každé jámě mohou být desítky těl. Úkolem týmu je vše zdokumentovat a pokusit se oběti identifikovat. „Myslíme si, že je třeba to udělat. Abychom vrátili tvář a navrátili totožnost těm bezejmenným tělesným ostatkům,“ říká vedoucí týmu, forenzní genetik Andrzej Ossowski.

Ještě v říjnu bylo na místě parkoviště. Pak polští vyšetřovatelé zločinů totality jeho okolí obehnali policejními páskami. A postupně odkrývají masové hroby vězňů z nedalekého pracovního tábora. Byli mezi nimi hlavně Poláci, Židé a Romové. „Na základě archivních dokumentů, vyprávění svědků a dřívějšího výzkumu vědců jsme stanovili, že se tu musí nacházet ukryté tělesné ostatky zavražděných lidí,“ vysvětluje výběr místa prokurátor z Institutu národní paměti Marek Rabiega.

Okolní les prohledávají archeologové spolu s kriminalisty. Vše je jako na místě zločinu. Každý nalezený předmět dostává číslo. Měří se, jak jsou daleko od sebe. „Po vykonání povrchového průzkumu se na jeho základě můžeme pokusit odhadnout, co se tu odehrálo,“ popisuje archeoložka Joanna Jarzecká-Staporeková.

Našli třeba přívěsek. Nejčastěji však odkrývají nábojnice. Proto tým předpokládá, že tam dozorci vězně stříleli. Pod zemí tak budou hledat další masové hroby.

Pracovní tábor Treblinka I nacisté postavili v roce 1941, fungoval tři roky. Vyhlazovací tábor s názvem Treblinka II ležel o několik set metrů dál a svůj cíl plnil jeden rok. Příkaz na jeho zrušení přišel z Berlína v létě 1943 po vzpouře vězňů. Těla 900 tisíc lidí, hlavně Židů, které v něm povraždili, nacisté před příchodem Rudé armády – na rozdíl od obětí pracovního tábora – spálili.