Policie zatýkala propalestinské demonstranty na amerických univerzitách

Nahrávám video

Kolumbijská univerzita v pondělí kvůli demonstracím zavedla distanční výuku a na nedalekých kampusech Yale a Newyorské univerzity policie zatkla desítky lidí protestujících proti válce v Pásmu Gazy. Prestižní americké univerzity se od začátku války mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás potýkají s nárůstem antisemitismu i protiislámských nálad.

Britský deník The Guardian v úterý napsal, že na Kolumbijské univerzitě proti zatýkání na kampusu stávkovaly „stovky zaměstnanců školy“ i vyučující. Rektorka Nemat Shafiková v pondělním prohlášení uvedla, že policii na kampus připustila kvůli případům „zastrašujícího a obtěžujícího chování“ ze strany protestujících.

Na Kolumbijské univerzitě policie zatkla přes stovku propalestinských demonstrujících už minulý týden. „Vzniklé napětí využívají a zesilují jedinci, kteří nemají žádné vazby na Kolumbijskou univerzitu. Přicházejí na akademickou půdu kvůli prosazování vlastních zájmů,“ řekla rektorka Shafiková.

„Rozhodnutí rektorky poslat pořádkovou policii na pokojné demonstranty v našem kampusu bylo bezprecedentní, neopodstatněné, nepřiměřené, rozdělující a nebezpečné!“ míní profesor z Kolumbijské univerzity Christopher Brown.

Na kampusu Kolumbijské univerzity na severu newyorského Manhattanu minulý týden vznikl tábor s několika desítkami stanů, na jeden z nich studenti pověsili nápis „Osvobozená zóna“ a před ním vztyčili transparent „Tábor solidarity s Gazou“. Protestní tábořiště policisté rozbourali při první vlně zatýkání minulý týden, nyní však podle amerických médií tábor vznikl znovu, stejně jako na dalších prestižních školách – Kalifornské univerzitě v Berkeley, Michiganské univerzitě nebo na Massachusettském technologickém institutu (MIT).

Reakce židovských studentů

Jeden z rabínů blízkých Kolumbijské univerzitě údajně kontaktoval kolem tří set židovských studentů a doporučil jim, aby se vyhýbali kampusu, dokud se situace „dramaticky nezlepší“, napsal server BBC. Členové protestních hnutí nicméně ve svých veřejných prohlášeních argumentují, že jejich kritika cílí výhradně na stát Izrael, nikoliv na širší židovskou komunitu.

„Studenti židovského původu se bojí chodit na přednášky. To je v USA v roce 2024 naprosto ohromující a příšerné,“ prohlásil sponzor Kolumbijské univerzity Robert Kraft.

„Protesty poštvaly studenty proti sobě. Propalestinští studenti požadují, aby škola odsoudila izraelskou invazi do Gazy a zpřetrhala vazby se společnostmi, které prodávají Izraeli zbraně. Naproti tomu židovští studenti říkají, že kritika Izraele se zvrhla v antisemitismus, oni se kvůli tomu necítí bezpečně a poukazují na to, že Hamás stále drží rukojmí, která unesl (při teroristických útocích) loni v říjnu,“ uvedla agentura AP.

Podle policie zatím mezi skupinami propalestinských a proizraelských protestujících na univerzitách k fyzickému násilí nedošlo. Tvrdí, že názorové střety nejčastěji končily nadávkami z obou stran.

Současná situace může uškodit Bidenovi, soudí novinář

Novinář Eduard Freisler připomněl v pořadu Události, komentáře, že americké univerzity jsou už od 60. let minulého století velmi výbušné a politicky aktivní. Odhaduje, že současná situace může uškodit prezidentovi Joeovi Bidenovi v letošních prezidentských volbách, protože je to on, kdo posílá Izraeli peníze a vyjadřuje mu podporu.

„U mladých voličů mu to škodí,“ řekl novinář s tím, že když nepřijdou američtí Arabové k volbám, může to například při volbách ve státě Michigan vést k jeho prohře a tím i k celkovému vítězství Donalda Trumpa.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 6 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...