Politologové: Kampaň postavená na migrační krizi Smeru nepomohla

Den po slovenských parlamentních volbách a v reakci na jejich výsledky se názory expertů na tamní politickou scénu shodují v tom směru, že snaha dosud vládnoucího Smeru prosadit za hlavní bod volebního klání údajnou utečeneckou hrozbu se u voličů nesetkala s takovou odezvou, v jakou strana premiéra Roberta Fica doufala.

„Volební kampaň měla být o migrační krizi. Toto téma se přirozeně vyčerpalo, protože utečenci na Slovensku v podstatě nejsou,“ podotknul politolog Michal Cirner z Filozofické fakulty Prešovské univerzity. Podle jeho mínění byly volby jedním velkým překvapením a šokem zároveň a došlo v nich k přepsání politické mapy Slovenska.

Sociolog Ivan Chorvát z Filozofické fakulty banskobystrické Univerzity Mateja Bela poukázal na dvě roviny předvolebních debat, jejich propojení a vliv na samotný výsledek voleb. První rovinou bylo téma utečenecké krize. Podle Chorváta právě antimigrační rétorikou se Smer pokusil odvrátit pozornost jednak od narůstajícího množství korupčních kauz a jednak od dlouhou dobu neřešených problémů v klíčových sférach společnosti, především ve zdravotnictví a ve školství.

„Tyto problémy tvořily druhou linii předvolebního diskurzu a postupně se dostávaly do popředí, a to pod vlivem únavy lidí z tématu migrace a díky společenskému pohybu v podobě stávek zdravotních sester a učitelů. Smer neprokázal dostatečnou vůli ani lidský kapitál, aby dokázal na tyto pohyby a nahromaděné problémy adekvátně reagovat,“ všimnul si Chorvát.

Podněcování xenofobních nálad v rámci kampaně přispělo podle politologa Juraje Marušiaka ze Slovenské akademie věd významnou měrou k volebnímu úspěchu Ľudové strany Naše Slovensko. „Kotlebu stvořilo také to, že nejen on sám, ale rovněž mainstreamové strany se snažily přiživit na protiromských otázkách. Kotleba je schopen tyto otázky excelentně okomentovat,“ řekl Marušiak v rozhovoru pro web HN.

Soumrak zavedených politických stran?

Výrazným průvodním jevem slovenských parlamentních voleb se stal propad obliby tradičních uskupení, která byla základním kamenem slovenské politické scény v předcházejících volebních obdobích. Ivan Chorvát připomenul v tomto ohledu nejen fakt, že po 26 letech poprvé v Národní radě nezasednou zástupci KDH, ale že „do úplného zapomnění odchází SDKÚ, strana, která pomáhala nastolit standardní politické poměry po Mečiarových vládach a byla hlavním architektem vstupu země do evropských struktur a NATO“.

Trend je podobný jako jinde ve světě – tzv. standardní politické strany ztrácí půdu pod nohama a na síle získávají antisystémové, respektive protestní strany.
Michal Cirner
politolog

Zatímco se analytici na jedné straně věnují překvapivě nízkému volebnímu zisku strany Sieť Radoslava Procházky, poklesu preferencí pro Most-Híd či návratu Slovenské národní strany do parlamentu po čtyřleté odmlce, na druhé straně obsáhle komentují i úspěchy SaS a OĽaNO-Nova.

Michal Cirner zde vyzdvihnul jako důležitý faktor to, že se obě strany dovedly vymezit vůči Smeru - zejména tím, že mu nastavily zrcadlo v oblasti korupce. „Rezolutně odmítly se Smerem po volbách spolupracovat, takže byly (voliči) vnímané coby přirozená alternativa k vládnoucí straně,“ zdůraznil Cirner.

„Strana SaS zabodovala především kvalitně vypracovaným programem a nabídkou odborníků, OĽaNO-Nova zase tím, že na přední pozice na kandidátce byli umístěni lidé, kteří svým statečným osobním postojem poukázali na klientelistické praktiky, případně občanskou angažovaností pomohli odhalit různé velké korupční kauzy Smeru,“ doplnil Chorvát.

Do slovenského zákonodárného sboru se dostalo i poněkud nečitelné hnutí Sme rodina - Boris Kollár. Podle Cirnera vsadil jeho vůdce na „podobnou kampaň jako Andrej Babiš, když v kampani vyzýval občany, aby nevolili politiky, ale volili 'Borise', jelikož on politikem není“.

Šéf hnutí OĽaNO-Nova Igor Matovič
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

„Kollár je civilizovanější verzí protestu (oproti Kotlebovi). V jeho prospěch hovoří to, že je v médiích představovaný jako úspešný podnikatel. V jeho prospěch sehrálo roli i to, že se prezentuje jako nepolitik. Slovo politik má ve slovenské společnosti extrémní konotace,“ dodal Marušiak.

Možné scénáře povolebního vývoje

Oslovení odborníci jsou ve svých předpovědích ohledně dalšího vývoje politické situace na Slovensku opatrní. Ke zdrženlivosti je vede na prvním místě prostá volební matematika, podle níž je jisté, že jakákoliv budoucí vládní formace s kýženou většinou v parlamentu bude muset sestávat z nejméně tří stran. Významným zdrojem nejistoty je taktéž nemalé množství nových stran v Národní radě SR, umocněné ještě tím, jak se všechny parlamentní strany - „staré“ i nové - mezi sebou vymezují ve věci ochoty či neochoty vzájemně spolupracovat.

„Může vzniknout velká koalice Smeru s některými pravicovými stranami, nebo velká pravicová koalice,“ zauvažoval Michal Cirner, který nevyloučil ani možnost předčasných voleb. Jejich konání, vzhledem k aktuálnímu rozložení sil v parlamentu, považuje naopak Juraj Marušiak za „vysoce pravděpodobné“.

Nahrávám video

Pokud nemají být řešením předčasné volby či vytvoření určité formy úřednické vlády, bude podle Ivana Chorváta nutné – i pod tlakem nadcházejícího slovenského předsednictví v Radě EU (od 1. 7. 2016) – „složit vládu ze subjektů (nebo s podporou subjektů), které by si vládnutí v takovém složení ješte včera nebyly schopné připustit.“

Slovenskou politiku bude každopádně v příštích týdnech a měsících velmi zajímavé sledovat. „Pro analytiky a politology to bude pastva pro oči, ovšem pro občany to bude velmi negativní. Politici se totiž budou zabývat sami sebou a otázky školství, zdravotníctví a podobná témata budou muset počkat,“ uzavřel Cirner.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...