Polská koalice je v krizi. Partneři se přou kvůli unijnímu plánu obnovy

Vládnoucí Sjednocená pravice se skládá ze tří stran. Naprosto dominujícím uskupením je Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského. Doplňují ho dvě výrazně menší strany – Solidární Polsko ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra a Dohoda Jaroslawa Gowina, který je v tuto chvíli ministrem rozvoje a vicepremiérem celé vlády. 

Až do posledních týdnů šlo podle zpravodaje ČT Lukáše Mathého říct, že Sjednocená pravice působila jako jednolitý celek a problémy se objevovaly pouze zřídka: „Zdálo se, že Kaczyński je šéfem vládnoucího tábora a nejmocnějším mužem v Polsku, který mezi svými řadami nemá žádné protivníky. Dnes už o tom takto mluvit nemůžeme.“

„Hlasovací stroj se zadrhl“

Mathé uvedl, že zmíněné menší strany mají v Sejmu 18 a 19 poslanců. „To je ovšem číslo poměrně velké, protože celá Sjednocená pravice má v tuto chvíli 233 poslanců z 460, což znamená, že její většina není nijak výrazná. Jaroslaw Kaczyński už si nemůže dovolit to, co po roce 2015, kdy mohl v řádu několika hodin prohlasovat parlamentem jakýkoliv zákon, který si usmyslel,“ poznamenal zpravodaj. 

Vládní koalice navíc v současnosti nemá – o jeden hlas – většinu v Senátu. „Ten celou řadu norem, předpisů a návrhů Práva a spravedlnosti zdržuje a komplikuje. Hlasovací stroj, jak se tady v Polsku říká, se výrazně zadrhl,“ poznamenal Mathé. 

Rozepře kolem unijního fondu obnovy

Největší spor uvnitř polské koalice vyvolává unijní fond obnovy. „Solidární Polsko a především (jeho předseda) Ziobro už před prosincovým summitem, kde se dohadoval víceletý finanční rámec EU i plán obnovy, velmi kritizoval navázání možnosti vyplácení prostředků na vládu práva,“ uvedl Mathé. Dodal, že právě ministr spravedlnosti je zodpovědný za soudní reformy, které často Evropská komise kritizuje a kvůli kterým také s Polskem vede řízení.

„Nakonec došlo k jistému kompromisu. Premiér Mateusz Morawiecki spolu s Viktorem Orbánem, kteří hrozili vetem celého unijního rozpočtu i plánu obnovy, se nakonec dohodli,“ dodal Mathé s tím, že šéf polské vlády tak nyní tvrdí, že je vše v pořádku a že nemůže dojít k tomu, že země by přišla o nějaké prostředky.

Ziobro nicméně kontruje, že to tak není a že je Morawiecki při jednáních příliš měkký.  Solidární Polsko tak hrozí, že zmíněný zákon nepodpoří. „Teď mu vadí také to, že jde o společnou půjčku, a pokud se k ní Polsko zaváže, je to podle něj cesta k federalizaci Evropy, ke ,Spojeným státům evropským',“ uvedl Mathé. „To rozhodnutí je neslučitelné s polskou ústavou. V delším horizontu je ohrožením naší suverenity a nezávislosti polského státu,“ poznamenal Ziobro mimo jiné. 

Podle zpravodaje je to pro Právo a spravedlnost velký problém. „Kaczyński počítal s tím, že obrovskou částku – v přepočtu skoro 350 miliard korun – dostane a může ji v příštích letech využít k posilování Sjednocené pravice, či spíš Práva a spravedlnosti,“ dodal Mathé. 

Kaczyński se navíc spoléhal na to, že plán obnovy podpoří polská proevropská opozice. I ta si však klade podmínky. „Chce vědět, jaké tam budou konkrétní záležitosti. To se ale zase vládnoucí straně příliš nelíbí,“ podotkl zpravodaj s tím, že Kaczyński se nechal slyšet, že pokud by Sejm plán obnovy opravdu neschválil, vláda skončí a mohou následovat předčasné volby.

„Bylo by dobré, kdyby si naši partneři vzpomněli na staré přísloví: Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. A utrhnout se může,“ prohlásil šéf PiS.

Napětí navíc panuje i ve vztazích mezi PiS a druhou koaliční stranou - Dohodou. Gowin například v loňském roce překazil plány na korespondenční prezidentské volby a letos v zimě odmítl zákon o zdanění reklamy v médiích.

Největším argumentem proti konci koalice je ale slabá podpora obou Kaczyńského partnerů. Bez společné kandidátky s Právem a spravedlností by se do Sejmu nejspíš nedostali a přišli by o svůj díl moci.