Polsko převzalo první stíhačky F-35

Polské ozbrojené síly oficiálně převzaly své první stíhací letouny F-35. Slavnostního ceremoniálu na základně v Lasku se účastnili představitelé vlády a zástupci armády. Jde o významný krok pro modernizaci polské armády a posílení závazků Varšavy vůči NATO. Zástupce USA na ceremoniálu oznámil, že Washington poskytne Polsku novou čtyřmiliardovou půjčku na americké vojenské vybavení. Stíhačky F-35 má od USA objednané i Česko.

V rámci slavnostního převzetí nazvaného „Vítejte v Polsku“ absolvovaly nové stíhačky F-35 v doprovodu starších strojů F-16 inaugurační let nad územím země, přelétly například nad poloostrovem Westerplatte v Gdaňsku, Krakovem či nad centrem Varšavy.

„Díky těmto letadlům bude Polsko v nadcházejících letech silnější a bezpečnější,“ uvedl prezident Karol Nawrocki. Ocenil také spojenectví se Spojenými státy a jejich ochotu sdílet s Polskem americké technologie.

První tři stíhačky F-35 dorazily do Polska v druhé polovině května, kdy na základnu Lask v centrální části země přiletěly z americké základny v Texasu s mezipřistáním na portugalských Azorách. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz tehdy uvedl, že tyto stroje výrazně posílí operační schopnosti polské armády. „Stíhačky F-35 spolu se zbraněmi nakoupenými v posledních měsících změní tvář celé armády, nejen letectva,“ řekl Kosiniak-Kamysz.

Polsko se stalo první zemí východního křídla NATO vlastnící stroje F-35. Varšava si 31. ledna 2020 objednala celkem 32 stíhaček F-35A, hodnota celého kontraktu činí 4,6 miliardy dolarů (asi 97 miliard korun). Všechny má mít k dispozici do roku 2029. Polská armáda dala těmto stíhačkám název husarz (husar).

Stejné stíhačky kupuje i Česko. Pořízení 24 letounů F-35A Lightning II v nejmodernější verzi Block IV schválila minulá vláda Petra Fialy (ODS) v září 2023, v lednu dalšího roku ho potvrdila podpisem memoranda. Česko za ně celkem zaplatí 150 miliard korun, jde o nejdražší český armádní nákup. Do Česka by měly první stroje dorazit v roce 2031.

USA poskytnou Varšavě novou půjčku na americké vojenské vybavení

Náměstek amerického ministra zahraničí pro kontrolu zbrojení Thomas DiNanno při pátečním inauguračním letu uvedl, že USA poskytnou Polsku novou půjčku ve výši čtyř miliard dolarů (přibližně 83,5 miliardy korun) prostřednictvím fondu FMF (Foreign Military Financing) na zakoupení amerického vojenského vybavení. 

DiNanno dodal, že půjčka zvýší objem finančních prostředků dostupných Polsku z fondu FMF na téměř dvacet miliard dolarů (přibližně 417,5 miliardy korun). Poslední smlouvu o obranné půjčce ve výši čtyř miliard dolarů v programu FMF podepsalo Polsko v červenci loňského roku, čímž se celková výše jeho dosavadních půjček zvýšila přibližně na patnáct miliard dolarů (přibližně 313 miliard korun).

Podle zástupce americké administrativy bude Polsko moci nově oznámené financování využít k nákupu nezbytné americké obranné techniky včetně rozšíření letecké flotily o další letouny F-35. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz potvrdil, že jeho země dostala další příležitost získat finance z programu FMF. „Pokud budou mít ozbrojené síly takové potřeby, určitě se vyplatí ji využít,“ uvedl.

FMF je program státní pomoci spočívající v grantech či půjčkách poskytovaných americkou vládou spřáteleným zahraničním zemím a mezinárodním organizacím na financování nákupu amerického obranného materiálu, služeb a výcviku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
01:11Aktualizovánopřed 36 mminutami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 2 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
10:42Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
15:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trumpův vítězný oblouk by výrazně narušil panorama Washingtonu, varuje posudek

Vítězný oblouk vysoký 76 metrů, jehož výstavbu prosazuje americký prezident Donald Trump, by změnil panorama Washingtonu natolik, že by narušil výhled z desítek památek v metropoli. V úterý to napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na nový posudek Správy národních parků (NPS).
před 5 hhodinami

Ukrajinští záchranáři dorazili do Francie pomáhat při hašení lesních požárů

Ukrajinská státní záchranná služba (SES) oznámila, že 2. srpna dorazil smíšený tým ukrajinských záchranářů do francouzského departementu Gironde, kde posoudil situaci v místě rozsáhlých lesních požárů. Zástupce hasičského a záchranného sboru departementu Gironde Aurélien Pétit uvedl, že odborníci z Ukrajiny budou vzhledem ke svým jedinečným zkušenostem s hašením rozsáhlých požárů působit v nejnáročnější oblasti.
před 7 hhodinami

Lesní požár poblíž Athén se zatím stále nedaří dostat pod kontrolu

Stovky řeckých hasičů již čtvrtý den bojují s hořícími lesy severozápadně od hlavního města. Jen v oblasti Attiky, historickém regionu Řecka, kde leží i Athény, již oheň pohltil přes sto domů a tisíce hektarů borových lesů a zemědělské půdy. Hašení ztěžují oblaka hustého kouře. Silný vítr, který plameny ještě více rozdmýchává, navíc znemožňuje specializovaným letounům nasávat mořskou vodu a hasit ze vzduchu, takže pozemní jednotky bojují s plameny samy. Předběžné vyšetřování naznačuje, že lesní požár byl způsoben jiskrami z vibrujících vodičů na soukromém elektrickém vedení přenášejícím elektřinu z větrných turbín. Dva lidé již kvůli tomu byli zatčeni a čelí obvinění ze žhářství. Víkendová srážka hasičských vrtulníků, při které zemřeli dva lidé, se nadále vyšetřuje.
před 8 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.