Pomůžeme těm, kdo budou chtít. Zbytek necháme jít, prohlásil Lukašenko při návštěvě hranice

Bělorusko pomůže v návratu domů těm migrantům na hranici s Polskem, kteří o to projeví zájem. Nebude je k tomu ale nutit, ani jim bránit v pokusech dostat se na Západ. Podle státní agentury BelTA to při páteční návštěvě migračního centra u hraničního přechodu Bruzhi řekl běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.

„Nebudeme nic dělat násilím. Pokud chcete odejít, pomůžeme vám. Pokud nechcete odejít, uděláme vše pro záchranu vašich životů,“ prohlásil Lukašenko při návštěvě provizorního tábora zřízeného nedaleko hraničního přechodu Bruzhi-Kuźnica v bývalém logistickém centru.

„Uděláme vše, co budete chtít, i když to bude špatné pro Poláky, Lotyše a některé další lidi,“ dodal s tím, že v Bělorusku se momentálně nachází dva až tři tisíce běženců.

Rychlé dementi z Berlína

Lukašenko se také obrátil na „německý a polský národ“. Němce vyzval, aby migranty přijali a Poláci mají podle něj zajistit u své vlády, aby běžence pustila přes hranici. „Nemůžeme rozpoutat válku, abychom prosadili koridor z Polska do Německa,“ řekl Lukašenko. „Dva tisíce lidí, to není pro Německo žádný velký problém,“ prohlásil také. „Kancléřka (Angela) Merkelová je s tím srozuměná,“ dodal.

Agentura DPA napsala, že obratem přišlo dementi z Berlína. „Chci za kancléřku a spolkovou vládu zcela jasně říct, že tento výrok je mylný,“ uvedl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Před několika dny se Lukašenko vyjadřoval podobně po dvou telefonátech s Merkelovou a i tehdy Berlín jasně popřel, že by kancléřka s přijetím migrantů souhlasila.

Migrační krize trvá už řadu týdnů

Polsko, pobaltské země a další státy Evropské unie obviňují Lukašenkův autoritářský režim, že láká migranty do své země a pak je posílá k hranicím bloku. Minsk se tak podle západních zemí mstí za sankce, které EU na Lukašenkův režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá.

Migrační krize na hranici Polska a Běloruska trvá řadu týdnů, nedávno se vyhrotila, když se u hranice utábořilo několik tisíc převážně blízkovýchodních běženců. Varšava pak posílila pohraniční stráž zhruba o patnáct tisíc vojáků. Do Iráku se v noci na pátek vrátila repatriačním letem skupina migrantů, kterým se z Běloruska nepodařilo dostat do EU. Celkově se pro návrat do vlasti zatím rozhodlo asi šest set běženců.

Varšava ve čtvrtek uvedla, že Minsk dělá opatření, která mu umožní dlouhodobě udržovat u hranice s Polskem migranty s cílem provádět další operace proti Polsku a EU. Podle ní členové běloruských bezpečnostních sil u hranice zřizují provizorní městečko pro migranty s výdejnou jídla, obchody či mediálním studiem, které má „sloužit ruské a běloruské propagandě“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
07:34Aktualizovánopřed 1 mminutou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 11 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 14 hhodinami
Načítání...