Portugalsko má nejdelší průměrný trest odnětí svobody v Evropě

Podle údajů Rady Evropy, které byly v úterý zveřejněny ve zprávě analyzující stav vězeňské populace v roce 2024, je průměrná délka trestu odnětí svobody v Portugalsku 31,4 měsíce, což je nejdelší doba mezi evropskými zeměmi.

Portugalský údaj kontrastuje s evropským průměrem 9,7 měsíce věznění. Data zároveň ukazují, že průměrná doba vazby u osob, které jsou následně odsouzeny, činí 57 dní, tedy více než dvojnásobek evropského průměru 21 dní.

Podle zprávy si k 31. lednu 2025 v Portugalsku odpykávalo trest odnětí svobody kratší než jeden rok 367 vězňů. Z celkových 9645 odsouzených, kteří již vykonávali trest, si 3741 odpykávalo trest v délce pěti až deseti let, 2003 v délce tří až pěti let a 1373 v délce jednoho roku až tří let. V nejdelší uvedené kategorii jsou více než dva tisíce odsouzených.

Ke stejnému datu si 1423 vězňů odpykávalo trest odnětí svobody v délce deseti až dvaceti let a dalších 1423 trest delší než dvacet let.

Zpráva také uvádí, že průměrné náklady na jednoho vězně v roce 2024 činily 61,23 eura (přibližně patnáct set korun) denně, zatímco evropský průměr se pohyboval kolem 150 eur za den (zhruba 3650 korun). Odhadované výdaje státu na vězeňskou populaci v roce 2024 přesáhly 280,5 milionu eur (6,82 miliardy korun).

Údaje k 31. lednu 2025 ukazují, že v portugalském vězeňském systému bylo k tomuto datu 12 360 vězňů, tedy 115 vězňů na sto tisíc obyvatel. Portugalsko tak obrátilo klesající trend zaznamenaný mezi lety 2015 a 2021 a v roce 2025 evidovalo meziroční nárůst počtu vězňů o 0,3 procenta.

Z 12 360 osob v portugalských věznicích dosud nebylo odsouzeno 2715 vězňů. Z nich 2142 ještě nestanulo před soudem a 573 čekalo na rozhodnutí o odvolání. Z celkového počtu vězněných bylo 9645 osob, tedy 78 procent, pravomocně odsouzeno.

Podle zprávy Rady Evropy bylo v roce 2024 v zařízeních pro mladistvé stále umístěno celkem dvě stě zadržených osob a ve správním zajištění se nacházelo 165 žadatelů o azyl. Údaje jsou však již zastaralé. Generální ředitelství pro reintegraci a vězeňské služby Orlando Carvalho totiž letos v únoru agentuře Lusa sdělil, že ve 49 věznicích v zemi bylo v té době 13 302 vězňů. Oproti lednu 2025 tak jejich počet vzrostl o 850.

Šéf vězeňského systému označil tato čísla za znepokojivá vzhledem k rostoucímu počtu vězňů a přeplněnosti věznic. Varoval, že navýšení kapacity o 630 míst, které již oznámilo portugalské ministerstvo spravedlnosti, se může ukázat jako nedostatečné.

Zpráva uvádí, že k 31. lednu 2025 činila kapacita vězeňského systému 24 537 míst a obsazenost dosahovala 96,3 vězně na každých sto dostupných míst, tedy téměř maximální kapacity. V roce 2024 portugalské věznice evidovaly 4795 nově přijatých vězňů, z nichž 2769 ještě nebylo odsouzeno.

Pokud jde o odchody z vězeňského systému, téměř všechny z celkových 4702 případů připadaly na propuštění, kterých bylo 4628. Ve věznicích zároveň zemřelo 65 lidí a devět vězňů uprchlo, ve všech případech z uzavřených zařízení. V roce 2024 uteklo pět vězňů z přísně střežené věznice Vale de Judeus, později byli všichni dopadeni.

Zpráva rovněž uvádí, že k 31. lednu 2025 pracovalo v portugalském vězeňském systému 6504 zaměstnanců, z toho 3872 vězeňských dozorců. Na jednoho dozorce tak připadalo 3,2 vězně.

Nejstarší vězeňská populace v Evropě

Portugalsko má spolu s Itálií nejstarší vězeňskou populaci v Evropě. Podle zprávy Rady Evropy činí průměrný věk vězňů 42 let, zatímco evropský průměr je 37,5 roku.

Ve výroční zprávě analyzující vězeňskou populaci za rok 2024, která však zahrnuje i některé údaje za první měsíc roku 2025, Rada Evropy uvádí, že k 31. lednu 2025 bylo v portugalských věznicích 524 osob ve věku 65 let a více. Tvořily 4,2 procenta všech vězňů, tedy více než evropský průměr 3,6 procenta v této věkové skupině.

Převážná většina z 12 340 dospělých vězňů byla ve věku 26 až 49 let, konkrétně 8448 osob. Dalších 2584 vězňů bylo ve věku 50 až 64 let. Ve vězeňském systému se nacházelo také 779 vězňů ve věku 18 až 25 let a 20 nezletilých.

Více než devadesát procent vězňů tvořili muži. K uvedenému datu však bylo v portugalských věznicích také 904 žen, což představuje 7,3 procenta celkové vězeňské populace, tedy více než evropský průměr 5,8 procenta. Zpráva rovněž uvádí, že v portugalských věznicích v roce 2024 žilo se svými matkami 18 dětí mladších pěti let.

Mezi osobami odsouzenými k trestu odnětí svobody v Portugalsku jsou nejčastějšími trestnými činy obchodování s drogami, krádeže a loupeže. Za vraždu si však odpykávalo trest také 877 odsouzených, za znásilnění 196 a za jiné sexuální trestné činy 226.

Z celkových 12 360 vězňů bylo 10 209 portugalských občanů a 2151 cizinců, z nichž 255 tvořili občané členských států Evropské unie. Trest si odpykávalo 1299 cizinců, zatímco 852 bylo pouze ve vazbě.

Z 65 úmrtí v portugalském vězeňském systému v roce 2024 připadalo devět na sebevraždy, z toho čtyři spáchaly ženy. Osm z těchto devíti osob ještě nebylo pravomocně odsouzeno. Podle zprávy bylo zaznamenáno dalších 56 úmrtí, mimo jiné v důsledku nemoci.

Článek od RTP, poprvé byl publikovaný 19. května 2026 v 10:25 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 4 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...