Prales není jen zdroj peněz. Brazilští domorodci vystoupili proti prezidentu Bolsonarovi

Pochodem k prezidentskému paláci v Brasílii skončily protesty původních brazilských obyvatel proti opatřením vlády. Ta pod vedením pravicového prezidenta Jaira Bolsonara omezila práva domorodců při vytyčování takzvaných domorodých oblastí. Vysloužila si také kritiku kvůli úmyslu zrušit těžařům dřeva i nerostů pokuty za poškození životního prostředí v Amazonii.

„Naše rodiny jsou v ohrožení, naše děti jsou v ohrožení a naši lidé jsou v ohrožení také. Pokrok a rozvoj lidstva nás zabíjí,“ varuje jeden z demonstrantů z kmene Popygua David Karai.

Původní obyvatelé viní vládu z toho, že zdržuje vytyčování domorodých oblastí. Tuto pravomoc Bolsonarova administrativa v rámci svých prvních kroků sebrala Národní nadaci pro indiány a převedla ji na ministerstvo zemědělství.

Domorodci se obávají, že vláda bude na jejich úkor upřednostňovat zájmy podnikatelů a těžařů. „Vláda se zajímá jen o ekonomiku. V zájmu rozvoje a pokroku připouští destrukci Amazonie. To znamená, že nás chce zlikvidovat,“ prohlašuje Karai.

„Hlavní boj se v Brazílii dnes vede o garanci našich územních práv. Máme přece svou vlajku, už dříve přidělenou půdu a svou identitu. Přišli jsme sem proto, že prezident najednou tvrdí, že na nic takového nárok nemáme,“ doplňuje ho další demonstrantka Sonia Guajajaraová z asociace původních obyvatel.

Nahrávám video

Domorodců je v Brazílii na 850 tisíc, což představuje jedno procento populace. Rezervace přitom zaujímají 13 procent rozlohy země. Podle prezidenta je to značný nepoměr. Říká, že pozornost je třeba zaměřit také na lepší asimilaci původních obyvatel k potomkům přistěhovalců z Evropy.

Bolsonaro vyvolal rozruch také úmyslem zrušit těžařům pokuty za poškození životního prostředí v Amazonii. Podle ekologů by takový krok přispěl k dalšímu odlesňování pralesů. Jejich plocha se už mnoho let zmenšuje. Podle agentury Global Forest Watch ubylo do loňského července za jeden rok v Amazonii skoro osm tisíc čtverečních kilometrů pralesů, což je nejvíc za poslední desetiletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...