Pravicový premiér Chorvatska má obavy z levicového prezidenta. „Bude to tvrdé soužití“

Nahrávám video

Politické soužití s nově zvoleným levicovým prezidentem Zoranem Milanovičem bude obtížné. Po zveřejnění konečných výsledků druhého kola chorvatských prezidentských voleb, v nichž Milanović v neděli porazil dosavadní prezidentku Kolindu Grabarovou Kitarovičovou, to v noci na pondělí uvedl konzervativní premiér Andrej Plenković. Funkce prezidenta je v Chorvatsku spíše ceremoniální. Hlava státu například nemůže vetovat zákony, může ale ovlivňovat zahraniční, obrannou nebo bezpečnostní politiku země.

„Bude to tvrdé politické soužití v souladu s ústavou a zákony. Máme dlouhou historii vztahů,“ uvedl chorvatským médiím premiér a předseda pravicového Chorvatského demokratického společenství (HDZ) Plenković, který se coby šéf tehdejší opozice s expremiérem Milanovićem politicky ostře střetával a v roce 2016 jej vystřídal v křesle předsedy vlády. Čerstvému vítězi prezidentských voleb nicméně gratuloval a uvedl, že je připraven s ním spolupracovat.

Svému protikandidátovi popřála i sama Grabarová Kitarovičová, která pochází ze stejného politického tábora jako Plenković. „Přeji mu vše nejlepší při výkonu funkce,“ řekla v neděli v posmutnělém volebním štábu po zveřejnění výsledků.

Milanovičovi nabídla, že mu pomůže se vstupem do úřadu: „Podávám mu ruku, abychom ukázali, že se předání úřadu může odehrát civilizovaným způsobem, abych ho zasvětila do své práce,“ prohlásila s tím, že Milanoviče pozvala ke konzultacím ještě před jeho oficiální inaugurací. Mandát nynější hlavě státu vyprší 18. února.

Bývalý premiér v letech 2011–2016 a předseda Sociálnědemokratické strany (SDP) Milanović vyhrál druhé kolo voleb se ziskem 52,7 procenta hlasů. Získal bezmála o 106 tisíc hlasů více než Grabarová Kitarovičová, kterou podpořilo 47,3 procenta voličů. Volební účast dosáhla asi 55 procent.

Ve svém povolebním projevu Milanović oznámil, že nebude činit žádné velké a nerealistické sliby. Dobrých výsledků a zlepšení života v zemi lze podle něj dosáhnout postupnými kroky.„Čtyři miliony Chorvatů hledají místo pod sluncem a chtějí to nejlepší. Naše místo je v Evropě, která je i navzdory všem problémům tím nejlepším místem, kde můžeme žít,“ uvedl Milanović.

„Pokud mé těsné, ale čestné a jasné vítězství dodalo trochu víry v naši společnost i mezi našimi lidmi, budu šťastný člověk,“ citoval ho server Dnevnik.hr.

Vzácný úspěch levice ve střední Evropě

Agentura APA uvádí, že porážka dosavadní prezidentky je políčkem pro současnou národněkonzervativní vládní koalici vedenou HDZ ve chvíli, kdy se země na podzim chystá k parlamentním volbám. Všímá si také, že Plenković v průběhu kampaně vynaložil ve prospěch Grabarové Kitarovičové nemalé politické úsilí.

Výsledek podle analytiků ukazuje, že si chorvatští voliči přejí změnu, kterou Milanović dokázal nabídnout i přesto, že se v chorvatské politice pohybuje mnoho let. „Když si tři čtvrtiny občanů myslí, že země jde špatným směrem, bylo by nelogické, aby ve volbách vyhrál někdo z vládní koalice. Stejně tomu tak bylo před pěti lety,“ komentoval v televizi N1 vítězství Milanoviče bývalý ministr hospodářství Goranko Fižulić.

Agentura AP připomíná, že Milanovičovo vítězství je jedním z mála úspěchů levice ve střední Evropě, kde volby v posledních letech vyhrávají populisté a konzervativci. Hlasování nicméně přineslo i posílení krajní pravice. Její kandidát Miroslav Škoro skončil v prvním kole na nepostupovém třetím místě, na druhou Grabarovou Kitarovičovou však ztrácel pouhá dvě procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...