Před 40 lety sídlem Svobodné Evropy otřásl výbuch. „Šakalův“ atentát si vyžádal šest zraněných

Nahrávám video

Od útoku na bývalé sídlo Rádia Svobodná Evropa (RFE) v německém Mnichově uplynulo čtyřicet let. Pod okny československé redakce 21. února roku 1981 explodovalo bezmála dvacet kilogramů plastické výbušniny. Exploze zranila šest lidí a způsobila škody vyčíslené na 43 milionů korun.

„Atentát byl uskutečněn pomocí výbušniny, která byla údajně rumunské výroby. Jeho spáchání bylo snadné. Přestože RFE bylo označováno za součást CIA a tajných intrik, objekt nikdo nehlídal. Ostrahu zajišťovala jen soukromá agentura. Nebyl problém položit batoh s výbušninou u vnější zdi pod kancelářemi československé redakce,“ tvrdí historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu. Následující výbuch byl mohutný. Vyrazil stovky oken v širokém okolí, i když budova byla stranou zástavby. 

Během tehdejší noci sloužila redaktorka Ludmila Rakušanová, z práce odešla pár hodin před explozí. „Já jsem se to dozvěděla po telefonu. Vůbec jsem netušila, co se děje a nakolik je to vážné,“ vzpomíná.

Nejtěžší zranění utrpěla její kolegyně Marie Puldová. Ta stála u okna, pod kterým bomba explodovala. „Telefonovali nám druhý den z nemocnice, jestli jim můžeme poslat fotku, protože jí potřebují rekonstruovat obličej,“ řekla Rakušanová.

Bývalý zástupce programového ředitele RFE Jefim Fištejn řekl, že při práci v rádiu bylo vždy přítomno vědomí určitého nebezpečí. „Neznám člověka, který by chtěl měnit svůj život kvůli tomu nebezpečí. Každý, kdo se dal na vojnu, musel válčit,“ podotkl.

Útok na RFE patrně řídil „Šakal“

Útok si objednala rumunská tajná služba Securitate. Tehdejší rumunský prezident Nicolae Ceausescu totiž vedl proti Svobodné Evropě tažení už od 70. let. „Atentát na sídlo RFE nebyl ojedinělý. Během roku 1983 zahynul jeden člověk při výbuchu v sídle francouzského kulturního institutu v Západním Berlíně,“ uvedl zahraniční zpravodaj Martin Jonáš s tím, že i tento útok provedla Securitate.

„Tajná služba tehdy dělala kampaň proti rumunským exulantům, kteří vadili režimu. V té době spáchala několik útoků proti těm žijícím v Paříži. Jako všem autoritářským režimům, i tomu rumunskému tehdy vadila svoboda slova a informovanost,“ řekl historik Tomek.

Do plánování útoku v Západním Berlíně se zapojil Iljič Ramirez Sánchez, známý pod přezdívkou Šakal. Ten od roku 1973 působil v čele levicové mezinárodní teroristické organizace, u které si Securitate útok objednala. Byl napojený například na palestinská hnutí nebo na baskickou radikální organizaci ETA.

Svého času nejobávanější terorista světa měl na dálku řídit i útok v Mnichově. Dochovaly se záznamy telefonních rozhovorů, když volal spolupracovníkům ze svého sídla v Budapešti. Z nich plyne, že na místě útoku v Mnichově byli celkem čtyři jeho komplicové, kteří v době exploze už byli na cestě do zahraničí, dodal Tomek.

Sánchez je ve vězení na doživotí

Československá StB dokázala vypátrat pachatele útoku dva měsíce po explozi. „Na německé straně vyšetřování probíhalo obtížně, až do konce 80. let. Drtivá většina důkazů byla za železnou oponou. Šakal a jeho spolupracovníci se pohybovali po celé východní Evropě,“ uvedl Tomek. Sánchez byl nakonec dopaden, v současnosti si v Paříži odpykává několik trestů doživotí.

V roce 1995 se Svobodná Evropa přesunula do Prahy. Ani bývalá budova Federálního shromáždění ale z bezpečnostního hlediska nebyla ideální, takže se rádio v roce 2009 přesunulo do pražské čtvrti Hagibor. Sídlo, ve kterém pracuje několik stovek zaměstnanců, architekti navrhli tak, aby splňovalo stejná bezpečnostní kritéria jako americké vládní budovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 38 mminutami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...