Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.

Isabel Perónová se do čela Argentiny dostala v létě 1974. Třetí manželka Juana Peróna neměla pro výkon prezidentské funkce politické zkušenosti ani potřebné vzdělání, absolvovala jen pět let základní školy. Ve funkci se navíc ocitla v době, kdy Argentinou zmítaly střety mezi extrémní pravicí a levicí, všude bylo plno násilí a ekonomika zažívala hlubokou krizi.

Perónová vojenskému převratu sama pomohla tím, že počátkem roku 1976 výrazně posílila pravomoci armády. „Byla to kronika ohlášené smrti,“ vzpomněl na tragické období argentinské historie pozdější ministr vnitra Federico Storani v evokaci na dílo slavného kolumbijského spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze.

Skupina generálů v březnu 1976 sesadila Perónovou a chopila se vlády v zemi. Vrchní velitel pozemních sil Videla, který se po převratu stal prezidentem, rozpustil parlament, zakázal činnost politických stran i odborů a zbavil funkcí všechny guvernéry.

Videlova vláda přinesla do mezinárodního slovníku dva výrazy. Jedním je „zmizelí“, jenž se začal používat pro unesené a vražděné levicové odpůrce junty, a druhým „špinavá válka“, který charakterizuje postup vojenské vlády vůči levicové opozici.

Svržená prezidentka Perónová a členové její vlády byli zatčeni a odsouzeni. Perónová vyšla z vězení v roce 1981 a od té doby žije ve Španělsku.

Junta narazila na Železnou lady

Počátkem konce vojenského režimu v Argentině se stala válka s Velkou Británií o souostroví Falklandy na jaře roku 1982. Britská premiérka Margaret Thatcherová rozhodla o obraně vzdálených ostrovů a iniciátor konfliktu, argentinský generál a prezident Leopoldo Galtieri, z něj nakonec vyšel jako poražený.

Během vlády jeho nástupce Reynalda Bignoneho vycházelo najevo stále více informací o teroru předchozích režimů. Následoval rok plný demonstrací, které vedly v říjnu 1983 k prezidentským volbám a nástupu civilního prezidenta Raúla Alfonsína.

Vyšetřování zločinů argentinských generálů

Za Alfonsínovy vlády (1983–1989) byla zřízena Národní komise pro vyšetřování mizení osob (CONADEP) a někteří představitelé předchozích vojenských režimů byli odsouzeni. K doživotnímu vězení byl v prosinci 1985 odsouzen i generál Videla, kterého však propustili na základě amnestie prezidenta Carlose Menema z října 1989.

Až v roce 1998 parlament otevřel cestu k soudním procesům. Zatčen byl například exprezident Bignone, který byl obviněn z účasti na únosech dětí zmizelých osob. Za podíl na asi 500 „krádežích dětí“, jež pak adoptovali představitelé vojenského režimu, se do domácího vězení dostal i Videla.

V červenci 2001 se Videla stal také prvním diktátorem obviněným kvůli takzvané Operaci Cóndor, v rámci níž latinskoamerické diktatury sedmdesátých a osmdesátých let koordinovaly odstraňování politických odpůrců.

Za své činy byl Videla několikrát odsouzen a odpykával si řadu vysokých trestů včetně doživotí, naposledy ho v červenci 2012 poslal argentinský soud do vězení na 50 let. Muž, kterému se přezdívalo „Hitler pampy“, zemřel v květnu 2013 v 87 letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko znovu udeřilo na Ukrajinu. Kyjevská oblast hlásí patnáct mrtvých

Nejméně patnáct lidí zahynulo při ruských nočních úderech v Kyjevské oblasti. Zraněných je nejméně 27. Moskva masivní noční útok na Kyjevskou oblast potvrdila s tím, že podle ní mířil na sklady zbraní a vojenského materiálu. Ruské úřady také tvrdí, že po útoku ukrajinského dronu vypukl požár ve skladu ruského internetového prodejce Wildberries v Tulské oblasti.
00:50Aktualizovánopřed 24 mminutami

Soud v USA zastavil řízení s útočníky na Kapitol. Vyhověl žádosti ministerstva

Federální soud ve Washingtonu vyhověl žádosti amerického ministerstva spravedlnosti o zastavení řízení s devíti členy krajně pravicové extremistické skupiny Oath Keepers. Ti se podíleli na útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Podle agentury Reuters to vyplývá ze soudních dokumentů. Soudce Amit Mehta ve verdiktu uvedl, že přestože s rozhodnutím ministerstva nesouhlasí, shledal, že státní žalobci mají pravomoc případy zastavit.
06:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoMladí Jihokorejci potřebují „žebráckou sílu“ k zvládnutí rostoucích cen

Přes otřesy globálního hospodářství ekonomika Jižní Koreje narůstá, hlavním důvodem je nepolevující poptávka po mikročipech. Vláda v Soulu ale čelí sedmiprocentní nezaměstnanosti mladých lidí i narůstajícím životním nákladům. Mnohým pak nezbývá než hledat nové způsoby, jak ušetřit. „Mladí Korejci dokonce používají výraz geoji-ryeok, který lze přeložit jako ‚žebrácká síla‘. Znamená psychickou odolnost potřebnou k tomu, aby člověk udržel výdaje na absolutním minimu,“ přiblížila zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová. Podle sociologů trend odráží obavy z budoucnosti. Ceny rostou, bydlení se stává nedostupným a najít po škole práci je těžké.
před 1 hhodinou

Ceuta může být varování. Madrid k nelibosti Maroka koketuje s Alžírem

Nad příčinou vpádu desítek tisíc migrantů do Ceuty stále visí otazníky. Podle některých analytiků mohlo Maroko touto cestou reagovat na nedávné oteplování vztahů mezi Madridem a Alžírem, který podporuje separatisty ze Západní Sahary. K podobné dramatické události totiž došlo v roce 2021, kdy Rabat nebránil migrantům v cestě a zřejmě se tak snažil vyvinout tlak na Španělsko, aby změnilo postoj k otázce Západní Sahary, kterou si nárokuje. Maroko vinu odmítá.
před 2 hhodinami

USA zrušily vízum brazilské velvyslankyni, reagují prý na kroky Brazílie

Spojené státy zrušily vízum brazilské velvyslankyni ve Washingtonu. Reagují tím na krok Brazílie, která odmítla formálně uznat jmenování amerického velvyslance a nevydala víza dvěma americkým představitelům. Informovaly o tom agentury AP a Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického činitele.
před 3 hhodinami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 12 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.