Prezident Duda chce zrušit disciplinární komoru soudu a ukončit tak spor Varšavy s Bruselem

Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že poslal do Sejmu, dolní komory parlamentu, návrh novely zákona o nejvyšším soudu, od kterého si slibuje ukončení sporu Varšavy s Bruselem a uvolnění peněz určených Polsku z fondů Evropské unie. Mezitím ale i Evropský soud pro lidská práva, který není institucí EU, poukázal na „systémové nedostatky“ při jmenování soudců v Polsku, kde vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) od příchodu k moci v roce 2015 prosazuje změny v justici. Ty podle kritiků i Evropské komise mohou omezit nezávislost soudů.

„Prezident – jak ocenila i opozice – předkládá zákonodárnou iniciativu, která má vyřešit dvě důležité věci,“ řekl Duda a dodal, že chce vyřešit spor o disciplinární komoru nejvyššího soudu. Ta má řešit kázeňské prohřešky soudců, ale podle kritiků je nástrojem vládnoucí strany k odstranění nepohodlných soudců.

Duda navrhuje tuto komoru zrušit. Stávající soudci komory by si mohli vybrat, zda přejdou do jiných komor nejvyššího soudu, nebo odejdou na odpočinek. Vzniknout má nová komora profesní odpovědnosti, která zajistí, že se bude se všemi soudci zacházet stejně. Jedenáctku soudců nového orgánu by měl vybrat prezident ze 33 soudců, vylosovaných ze všech polských soudců.

Novela má současně dát polské vládě nástroj k ukončení sporu s Evropskou komisí, kvůli kterému Varšava nemá schválený plán obnovy své ekonomiky po koronavirové krizi, a tak ani nedisponuje miliardami eur z fondů EU na tento účel.

„Tento spor nepotřebujeme, a tak jsem se rozhodl pro tento krok, který určitě vyvolá i kritiku,“ řekl Duda. Dodal, že tváří v tvář novým hrozbám plynoucím z komplikované mezinárodní situace potřebuje Polsko klid a rozvahu a vyzval k rychlému schválení zákona v parlamentu.

Kritika zůstává

Kritici Dudův návrh již strhali. „Není to nic než pokus dostat z EU peníze prostřednictvím falešného přejmenování (disciplinární komory), ale nadále budou porušovat rozhodnutí Soudního dvora EU,“ uvedl Laurent Pech, který přednáší evropské právo na jedné z britských univerzit.

Soudní dvůr EU v říjnu potrestal Polsko pokutou milion eur denně za to, že ignorovalo jeho rozhodnutí nařizující disciplinární komoru zrušit. Polská vláda odmítla pokutu platit. Evropská komise minulý měsíc požádala Varšavu, aby dlužné pokuty uhradila, jinak by mohla tuto částku odečíst z peněz určených v unijních fondech pro Polsko.

Výhrady ke stavu polské justice po reformách prosazených PiS má i Štrasburk. Evropský soud pro lidská práva shledal, že postup při jmenování soudců do občanskoprávního senátu polského nejvyššího soudu „byl nepřiměřeně ovlivněn zákonodárnou a výkonnou mocí“, a tedy daný senát „není nezávislým a nestranným soudem“, jak uvedl soud ve čtvrtečním prohlášení.

Náměstek polského ministra spravedlnosti Sebastian Kaleta vzápětí uvedl, že štrasburský soud používá „dvojí metr“ vůči „starým“ a „novým“ demokraciím. „Zacházejí s Polskem jako s kolonií, toto rozhodnutí postrádá smysl,“ napsal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 6 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 36 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 56 mminutami

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.