Přijetí eura Chorvatskem může usnadnit také vstup Česka do eurozóny, myslí si Bartoň

Nahrávám video

Česko zůstává jednou z posledních sedmi unijních zemí, které si ponechávají vlastní měnu, poté co evropští ministři financí schválili vstup Chorvatska do eurozóny. Podle Ivana Pilipa a Petra Bartoně, kteří byli hosty úterních Událostí, komentářů, může přijetí eura Chorvatskem usnadnit také vstup Česka do eurozóny, přestože i my bychom mohli mít problém s plněním pěti potřebných kritérií.

Chorvatsko se od ledna stane dvacátou zemí Evropské unie používající společnou měnu euro. V úterý to schválili evropští ministři financí, jejichž jednání v rámci českého předsednictví Radě EU vedl český ministr Zbyněk Stanjura (ODS). Podle ekonoma a bývalého ministra financí Ivana Pilipa by Česko mělo jihoevropskou zemi následovat.

„Důvody přijmout euro máme celou dobu už od vstupu do Evropské unie,“ říká Pilip. „Minulá léta různých krizí, které v Česku probíhaly od roku 2009, ukázala, že samostatná měna nás nepomohla ani jednou ochránit,“ myslí si ekonom.

Dodal, že současná mezinárodně-politická situace ukazuje, že začlenění do eurozóny znamená větší sounáležitost s jádrem Evropské unie. Podle Pilipa žádný ekonomicky relevantní stát s výjimkou Polska nezůstal mimo eurozónu.  

Ekonom Petr Bartoň podotkl, že Chorvatsko bylo podle něj na hraně splnění pěti kritérií, která jsou pro přijetí eura povinná. „Přijetí Chorvatska do eurozóny bylo schváleno den předtím, než byla vyhlášena nová čísla inflace, podle kterých by Chorvatsko nesplňovalo podmínky přijetí,“ vysvětluje. Podle něj tak Chorvatsko „prošlo doslova s odřenýma ušima“. 

Je to podle něj ukázka flexibility pravidel pro vstup zemí do eurozóny a tak by měla naději na vstup i Česká republika, která má také problém se splněním těchto kritérií.

Vývoj kurzu dolaru vůči euru
Zdroj: ČT24

Propad hodnoty eura

Euro ale k úterku poprvé po dvaceti letech kleslo na paritu s dolarem, jeho kurz k americké měně tak byl jedna ku jedné. „Krize, která probíhá v současnosti, daleko více zasahuje Evropu než Spojené státy americké. Mezinárodní kapitál jako větší jistotu cítí dolar. Taková rizika, jako že v průběhu zimy nebudou mít plyn, jak hrozí části Evropy, v USA nejsou. Lze tedy očekávat, že pokud se vojensko-politická krize bude prohlubovat, bude to mít dopad na růst Evropy a vede to k orientaci na dolar, která vede k jeho posílení,“ upozornil Pilip.

Bartoň dodal, že nižší kurz eura na druhou stranu pomáhá evropskému exportu a může pomoci kompenzovat vysoké ceny. Vliv na kurz má podle něj také regulační orgán: „Je to jen částečně dané strachem z nástupu ekonomického propadu, více se na tom propadu eura vůči dolaru podepisuje politika centrální banky, která na rozdíl od USA nezvyšuje úrokové sazby, a na to jsou dnes trhy velice citlivé. Pokud máte u měn rozdíl v úrokových sazbách, tak měna s vyšším úrokem je populárnější, má o ni zájem více investorů a tím pádem roste její cena. To se může změnit,“ upozornil Bartoň. 

Kurz koruny vůči euru
Zdroj: ČT24

Ochranný deštník eura

Bartoň také podotkl, že politiku Evropské centrální banky určuje stále trvající rozpor mezi fiskálně zodpovědnými severními ekonomikami a problematickými jižními státy unie. „Ukázalo se, že euro dokázalo přežít pád Řecka. Jestli by dokázalo přežít krach Itálie, která je ekonomicky desetkrát větší, to se ještě uvidí. Při jakémkoliv nárůstu úrokových sazeb by Itálie měla zásadní problémy, a to je v podstatě jediný důvod, proč centrální banka nezvyšuje úrokové sazby. Potřebuje vyřešit Itálii, mít na to připravený nějaký plán B a jakmile to dořeší, teprve bude přistupovat k normalizaci úrokových sazeb směrem nahoru,“ domnívá se Bartoň.  

Pilip si ale myslí, že současné problémy některých států eurozóny by neměly Česko odradit od vstupu, zejména proto, že je naše ekonomika na unijní navázána natolik, že jde spíše o politické rozhodnutí. 

„Představa, že by se euro dostalo do vážnějších problémů, jako je hrozba bankrotu nějaké velké země, a Česká republika, protože má korunu, tak jí to nějak mine, je iluze. Česká republika už je plně vázána do eurozóny,“ míní bývalý ministr financí.

Podle něj země, které jsou uvnitř eurozóny, jsou pod jistým „ochranným deštníkem“, bez kterého by případná krize zasáhla Česko výrazněji, a navíc se mohou tyto země přímo podílet na řešení, ne jen trpět důsledky případné krize. 

Vyčlenění nás před inflací neochránilo

V diskusi zazněla také otázka, zda by Česká republika měla tak vysokou inflaci, pokud by měla společnou měnu. I některé země eurozóny, jako je například Estonsko, ale bojují s vysokou inflací. 

Ivan Pilip podotkl, že pobaltské země byly válečnou krizí zasaženy nejvýrazněji, podle něj ale vysoká inflace není argumentem proti přijetí společné měny. „Koruna nás před ničím neochránila. Máme korunu, samostatnou měnu, a inflace je kde? Vysoce nad průměrem Evropské unie,“ dodal bývalý ministr. 

Bartoň si nemyslí, že by eurozóna chránila své členy před vyšší inflací. „Musíme srovnávat srovnatelné. Průměr často bude nižší, protože má v sobě i jižní křídlo, které nemůže tolik zvyšovat ceny. To byl jeden z důvodů, proč bylo Portugalsko uměle vyjmuto ze srovnávací báze pro Chorvatsko, protože se řeklo: tam jsou postiženi zrušením turistického ruchu během covidu a to způsobilo nízkou inflaci,“ konstatoval.

„Pokud jsou jižní státy započítávány do eura a stlačují průměr dolů, tak nemá žádná relativně dobře rostoucí východní země šanci ho porazit na inflační bázi,“ popisuje ekonom.

Podle něj mělo vliv, že jsme už do „covidového tunelu“ vstupovali s vysokou inflací. „Dnes nás ostatní neeurozónní evropské státy s inflací dohánějí a my jsme jen o několik měsíců napřed,“ uzavírá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli španělská média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně.
před 1 mminutou

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
12:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
13:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
08:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 3 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 6 hhodinami

Trump: USA a Izrael odloží chystané tvrdé údery na Írán

Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež. Írán také mluví o psychologické válce.
05:12Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.