Protestům i opozici navzdory. Řecký parlament schválil dohodu o názvu sousední Makedonie

Nahrávám video

Řecký parlament po několikadenní debatě schválil dohodu o změně názvu sousední Makedonie. Nové oficiální pojmenování státu bude Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie. Řecká opozice a nacionalisté toto řešení odmítali, v parlamentu ale neměli dostatek hlasů, aby dokázali ratifikaci zvrátit. Za historické označil hlasování řecký premiér Alexis Tsipras i předseda makedonské vlády Zoran Zaev. Schválení dohody uvítala Evropská unie i Severoatlantická aliance.

„Po roce vyjednávání, debat a vyčerpávajícím dialogu se blížíme ke konci tohoto náročného a bolestivého procesu,“ řekl řecký premiér poslancům v předvečer hlasování a vyzval je, aby dokument schválili. Dohodu nakonec podpořilo v 300členném sboru 153 poslanců, proti se jich vyslovilo 146, jeden zákonodárce se zdržel.

Premiér Tsipras označil hlasování za „historické“. Dohoda podle něj otevírá na Balkánu „novou kapitolu“. Předseda makedonské vlády Zaev považuje schválení dokumentu za „historické vítězství“, kterého se mu podařilo dosáhnout s „přítelem Tsiprasem“ a jejich národy.

Podobně se k hlasování vyjádřil i předseda řeckého parlamentu Nikos Vutsis. Schůze sněmovny vedoucí ke schválení dohody, která trvala celkem více než 38 hodin, byla podle Vutsise nejdelší v moderních dějinách Řecka. Svou délkou předčila i bouřlivá parlamentní zasedání v době dluhové krize.

Dohodu dojednali premiéři obou zemí Alexis Tsipras a Zoran Zaev. Loni na podzim ji ratifikoval makedonský parlament, letos v lednu schválil i nezbytné změny ústavy. Řecký parlament o uzavřeném kompromisu debatoval od pondělí.

Spor obou zemí trval 27 let. Řekové považují název Makedonie, používaný sousední zemí po odtržení od bývalé Jugoslávie v roce 1991, za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii.

Nahrávám video

Řekům a Makedoncům se scházejí gratulace

„Měli představivost, podstoupili riziko, byli připraveni obětovat své vlastní zájmy pro vyšší dobro. Zorane, Alexisi – dobrá práce!“ napsal na Twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk, který gratulaci připojil i v řečtině a makedonštině.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová a eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn ve společném prohlášení ratifikaci „historické dohody“ rovněž uvítali. Také podle nich bylo třeba k řešení dlouhého sporu „politické odvahy, schopnosti vést a zodpovědnosti“. „Atény a Skopje společně napsaly novou stránku naší společné budoucnosti v EU,“ dodali unijní představitelé.

Také podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga je dnešní den „důležitým příspěvkem ke stabilitě a prosperitě celého regionu“. „Těším se na to, až se budoucí Republika Severní Makedonie připojí k NATO,“ dodal.

„Skvělá zpráva z Atén! Po makedonském parlamentu dnes i řecký ratifikoval historickou Prespanskou dohodu o urovnání sporů a strategickém partnerství obou zemí,“ napsal na Twitteru český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Schválení dohody podle něj „umožní mimo jiné přistoupení Severní Makedonie k NATO“. „Hned v pondělí bude vládě předložen návrh na podpis přístupového protokolu,“ dodal šéf české diplomacie.

Odpor vůči dohodě dávaly v ulicích najevo desetitisíce Řeků

Proti zachování jména Makedonie v názvu sousední země protestovali především řečtí nacionalisté, ale i konzervativní opozice. Tsipras kvůli podpoře dohody před časem přišel o koaličního partnera, pravicovou stranu Nezávislí Řekové (ANEL).

O víkendu proti dohodě protestovaly v Aténách také desetitisíce Řeků. Manifestace proběhly na řadě míst Řecka i ve čtvrtek, kdy měl původně parlament o dohodě hlasovat. Kvůli velkému zájmu poslanců o vystoupení v parlamentní debatě bylo ale hlasování odloženo na pátek.

„Dnes byly před parlamentem už jen desítky lidí. Možná kvůli špatnému počasí,“ uvedl spolupracovník ČT pro Balkán Thomas Kulisakis.

V debatě opozice podle řeckých médií volila záměrně zdržovací taktiku a spekulovalo se i o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě. „Konzervativci nakonec od vyslovení nedůvěry z taktických důvodů ustoupili, přestože dohodu zpochybňují a považují ji za národní prohru,“ uvedla spolupracovnice ČT v Řecku Soňa Dorňáková Stamu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...