Reakce na vyšetřování vraždy Litviněnka: Dokázat Putinovo zapojení bude složité

Tvrzení britského soudce, že za vraždou bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka stál pravděpodobně přímo šéf Kremlu Vladimir Putin, se bude jen těžko dokazovat, míní komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák. Oslovení čeští europoslanci dodávají, že zpráva vyšetřujícícho soudce jen potvrdila to, o čem se dosud mohlo jen spekulovat. „V totalitních režimech se nic důležitého neděje bez souhlasu samotného cara, takže mě to nepřekvapuje,“ řekl České televizi Pavel Svoboda (KDU-ČSL).

„Dlouhá léta jsem se spíš držel jiné verze - že to udělali nějací horlivci z Putinova okolí,“ říká komentátor Dvořák. Podle něj se ale nedá vyloučit ani možnost, že důkaz britskému soudci dodal někdo z Putinových nejbližších spolupracovníků s úmyslem Putina poškodit: „Vyloučit se to samozřejmě nedá.“

Vzájemné vztahy už nemohou být horší

Z britské strany jde o velmi silné obvinění, vzájemné vztahy jsou teď ale tak špatné, že k dalšímu zhoršení pravděpodobně nedojde. „Tento incident k dalšímu zhoršení nepřispěje, ale spíš vrhne světlo na praxi ruských zpravodajských služeb. Na to, čeho všeho jsou ochotny se v zahraničí dopustit a jaké prostředky jsou schopné používat,“ říká europoslanec za ODS Jan Zahradil.

I Zahradil upozorňuje, že prokázat Putinovo napojení na Litviněnkovu vraždu bude velice obtížné. „Na druhou stranu nepochybuji o tom, že se jednalo o odstranění člověka, který zběhl na druhou stranu. Určitě by to nebyl první případ na světě, kdy se zpravodajské služby tímto násilným způsobem pomstí.“

„Závěry vyšetřování byly dlouho očekávané a myslím, že pro lidi, kteří se tímto atentátem zabývali, to není nic překvapivého. Ostatně v Rusku jsou politické vraždy na denním pořádku,“ dodává europoslanec za ČSSD Miroslav Poche. Pochybuje ale, že by britská zpráva mohla ovlivnit mínění Rusů, u nichž má Putin stále vysokou podporu. „Díky vlivu Vladimira Putina na ruská média se o tom ani nedozvědí, takže je to spíš mediální hra mezi Británií a Ruskem.“

Dita Charanzová (nestr. za ANO) nepočítá s tím, že by se někdy na veřejnost dostala celá pravda ohledně Litviněnkovy smrti: „Vnímám to jako určité memento pro Evropu, abychom si uvědomili, kdo je naším sousedem.“

Podobně se pro Českou televizi vyjádřil i Luděk Niedermayer (nestr. za TOP 09): „Nesmíme být naivní ohledně toho, co se v Rusku děje a jaké mají důvody ti, kteří ten režim v Rusku i u nás podporují. Je to užitečná zpráva, protože vidíme, čeho všeho je Putinův režim schopen.“

„Doufám, že ze strany Ruska bude ochota se řešení nějak účastnit. Ti, kteří něco spáchali, musí být potrestáni, pokud jsou důkazy, musí se s nimi pracovat i dále,“ věří v potrestání viníků Litviněnkovy smrti ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Jeho předchůdce ve funkci, Karel Schwarzenberg (TOP 09) nevěří, že by vražda agenta – s přihlédnutím k jejímu provedení – byla prací řadových agentů: „Dle mého názoru je nemožné, aby se polonium používalo bez schválení nejvyšších míst. S takovým materiálem každý stát zachází velice opatrně.“

  • Podle britského soudce Vladimir Putin „pravděpodobně schválil“ vraždu bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka. Ten zemřel v Londýně v roce 2006 na otravu poloniem. Ze závěrů britského vyšetřování vyplývá, že vraždu vykonali dva ruští agenti na povel ruské kontrarozvědky FSB. „Operace FSB byla pravděpodobně schválena Patruševem a také prezidentem Putinem,“ uvedl vyšetřující soudce. Nikolaj Patrušev byl tehdejším šéfem FSB a nyní předsedá ruské Bezpečnostní radě.
  • Podle vyšetřování existují důkazy, že bývalí ruští agenti Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj otrávili kritika Kremlu Litviněnka izotopem radioaktivního polonia 210. Látku mu přimíchali do čaje během schůzky, která se na podzim roku 2006 konala v londýnském hotelu Millennium.
  • Litviněnko jako agent pracoval nejdříve pro Sovětský svaz a pak pro Rusko, později ale začal kritizovat vedení své země i poměry v rozvědce. Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.
  • Umírající Litviněnko obvinil Putina, že jej nechal zabít. Kreml vždy popíral, že by byl do případu zapleten, stejně jako Lugovoj a Kovtun, které Rusko odmítlo vydat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 15 hhodinami
Načítání...