Česko přebírá předsednictví Výkonné rady Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Ta se zabývá chemickými útoky v Sýrii nebo kauzou kolem novičoku. „Česká republika bude mít více práce, bude mít větší zodpovědnost a zároveň je to také trošku o zviditelnění, respektive uznání toho, co v této organizaci dosud udělala,“ uvedla v rozhovoru pro ČT Jana Reinišová, která se ujímá role předsedkyně.
Organizace pro zákaz chemických zbraní se v posledních měsících stala ostře sledovanou. Především po událostech v syrské Dúmě nebo v britském Salisbury. Česká republika teď v této instituci převezme významnou roli. Jana Reinišová, dosavadní česká velvyslankyně v Nizozemsku, bude totiž od soboty předsedat výkonné radě této světové organizace. Znamená to, že řídit jednání o velmi citlivých tématech posledních měsíců, bude právě Česko.
„Jsme členem od počátku, před několika dny to bylo výročí jednadvaceti let. A Česká republika je velmi aktivní. Zabýváme se zejména ochranou proti chemickým zbraním, pořádáme různá školení. Státní úřad pro jadernou bezpečnost jako národní autorita zrovna v minulých dnech v Praze organizoval setkání národních autorit naší východoevropské skupiny,“ uvedla Reinišová v rozhovoru pro ČT.
Česko nyní čeká hodně administrativy. „Musíte vést jednání, musíte se snažit dohodnout s kolegy na tom, aby se došlo k některým závěrům,“ upozornila Reinišová s tím, že řádná zasedání jsou obvykle tři do roka, v poslední době ale přibývá těch mimořádných – zejména kvůli chemickým útokům v Sýrii a kauze kolem novičoku, jímž byl údajně otráven ve Velké Británii bývalý ruský agent.
„Potom je to samozřejmě složitější. Na těchto zasedáních se přijímají závěry. Mohou se přijímat rozhodnutí, která by měla přivést stát, který neplní všechny závazky vyplývající z úmluvy, k tomu, aby byl v souladu s ustanoveními úmluvy,“ říká Reinišová.
Pokud jde o syrské město Dúmá, kvůli údajnému chemickému útoku podnikli spojenci v čele USA zásah proti syrskému režimu.
„Zatím k tomu nemohu moc říci, protože je to pár dnů, co se vrátili experti a přivezli vzorky, které se teď budou vyhodnocovat. Fyzické vzorky, ať už to jsou vzorky půdy, nebo biologické vzorky, se dávají do laboratoří, které je prozkoumají, a teprve potom se z toho dělá závěrečná zpráva, která nám bude předložena. Takže předpokládám, že až tato zpráva bude, je dost pravděpodobné, že se Výkonná rada sejde,“ podotkla Reinišová.
Pokud jde o novičok, OPCW byla požádána o spolupráci, aby pomohla Britům zjistit, co se stalo, připomněla Reinišová.
„Takže tam odjeli experti, posbírali vzorky včetně těch biologických, přivezli je a zase je postup takový, že projdou laboratořemi. Dává se to do různých laboratoří, které jsou akreditované, aby byla co největší objektivita. A z toho se potom udělala zpráva, která víceméně potvrdila závěry Britů, co se týče toho, jaká látka byla použita,“ okomentovala postup expertů Reinišová.
OPCW začala pracovat v roce 1997, kdy nabyla účinnost úmluva o chemických zbraních. Sídlo má v nizozemském Haagu. Posláním organizace je dosažení světa bez chemických zbraní. Členské země, kterých je 192, se k tomuto cíli zavázaly při vstupu do organizace. Povinností států je nahlásit své zásoby nebezpečných látek a postupně je likvidovat. Na plnění závazků dohlížejí inspektoři organizace.
Organizace dále také podporuje mezinárodní spolupráci v mírovém využití chemických látek a výzkum v této oblasti. Vedle chemických zbraní se OPCW zabývá i dohledem nad civilní výrobou látek, které by mohly být zneužity, nebo aktualizací seznamů zakázaných látek. Letos na podzim budou členské státy posuzovat cíle této organizace a diskutovat o jejich případné úpravě.
*Úmluvu o zákazu chemických zbraní podepsalo a ratifikovalo 192 zemí včetně České republiky. Izrael úmluvu sice podepsal, už ji ale neratifikoval. Ujednání zcela odmítl Egypt, Severní Korea a Jižní Súdán. Neučinila tak ani Palestina, která může k úmluvě přistoupit od roku 2012. V poslední době naopak přistoupila Angola nebo Sýrie, u níž šlo o součást dohody o zničení chemických zbraní v zemi.
OPCW sice není přímo úřadem OSN, nicméně obě organizace spolu úzce spolupracují. Za Českou republiku spolupracuje s OPCW Oddělení pro kontrolu zákazu chemických zbraní Odboru pro kontrolu nešíření zbraní hromadného ničení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
V roce 2013 byla organizace oceněna Nobelovou cenou za mír „za intenzivní snahu o omezování chemických zbraní“.
V současné době působí jako mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně České republiky v Nizozemí a jako stálá představitelka ČR při Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW).
Vystudovala právo na Univerzitě Karlově v Praze, mluví anglicky a rusky. Mezi lety 1980–1992 pracovala v oblasti mezinárodní vědecko-technologické spolupráce, pak začala působit na ministerstvu zahraničí.
Mezi lety 1994–2005 pracovala v oblasti evropské integrace, včetně účasti na vyjednávání přistoupení ČR k EU, mj. v pozicích zástupkyně ředitele odboru koordinace vztahů s EU či ředitelky odboru vnitřního trhu a sektorálních politik.
Pak se stala na šest let zástupkyní Stálého představitele České republiky při Evropské unii v Bruselu a velvyslankyní. Mezi lety 2011–2014 se uplatnila jako vrchní ředitelka právní a konzulární sekce na ministerstvu zahraničí.
Zdroj: MZV
