S pomocí spálené Austrálii bychom měli postupovat opatrně, radí přírodovědec

Nahrávám video

Všechny lesní požáry, které zuřily v posledních týdnech v nejhůře postiženém australském státě Nový Jižní Wales, mají už hasiči pod kontrolou a příroda se začíná sama pomalu obnovovat. Ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK Jan Frouz předpovídá, že návrat zeleně do lesů může v některých případech trvat pouhé týdny, někde naopak i celé roky. Radí, že by lidé při obnově přírody měli být velice opatrní.

Australské ekosystémy jsou podle přírodovědce Jana Frouze velmi dobře adaptovány na požáry, oheň zde dokonce funguje jako hlavní disturbanční faktor kontinentu. Velká část ekosystémů, která shořela právě během loňských požárů, je na oheň ve skutečnosti adaptovaná.

„Třeba takové eukalypty mají pupeny hluboko pod kůrou, požár proto přežijí a poté opět vyrazí. Jiné mají pupeny u báze stromů, další druhy zase přežívají pomocí semen. Celá řada druhů australské přírody požáry potřebuje a obnoví se brzy,“ říká přírodovědec Jan Frouz z Karlovy univerzity. Dodává, že to, jak rychle se příroda obnoví, závisí na intenzitě požáru a na množství paliva. Mohou to být týdny, ale i dva nebo tři roky a více.

Půdě požáry prospějí

Požáry mají také velký vliv na půdu, ze které nové rostliny bují. „Když jsou požáry málo intenzivní, tak jsou blahodárné,“ podotýká Frouz. „Australské ekosystémy jsou velmi staré. Na rozdíl třeba od Evropy, kde jsme měli ledové doby, které přinesly to, že ohrabaly naše půdy až na skálu, a musely tak znovu vyrůst.“ Půdy v Evropě tudíž obsahují více živin než v Austrálii.

Živiny se ale nachází ve vegetaci a ta svede obohatit půdu (a s ní i celý ekosystém) dokonce i ve chvíli, kdy shoří. Podle Frouze loňské požáry zavinil především člověk prostřednictvím globálního oteplování, počasí bylo totiž dlouhodobě velmi suché.

Domorodci sice historicky lesy také vypalovali, a to dokonce i ve větší ploše, než jakou postihly loňské požáry, ale dělali to mozaikovitě. S příchodem bílých osadníků se však tyto části přeměnily na zemědělské usedlosti a zbytek krajiny se přetvořil na lesy, které nehoří tak často. Proto když už požár přijde, je intenzivnější.

Pomoc má v některých případech smysl

Ve snaze pomoci spálené Austrálii vznikla po celém světě řada iniciativ, jež požadují obnovné zásahy. Frouz ale zdůrazňuje, že by byl v ohledu zásah velice opatrný. „Záleží na velikosti shořené oblasti. Když je malá, tak je na místě intervence. Když je ale součástí velké rezervace, byl bych opatrný, třebaže vypadá devastujícím způsobem.“

Je tedy lepší nechat přírodu být a čekat, až se obnoví sama? Podle Frouze má obojí svůj smysl. V Austrálii totiž shořely i uměle vytvořené ekosystémy a tam je potřeba obnovy s asistencí člověka.

„Jde o charakter intervence. Intervence v Austrálii často nesměřují k tomu, že by se něco vysazovalo, ale odstraňují se invazní druhy, které by plochu mohly obsadit. Pak by konkurovaly původním druhům. A to je samozřejmě správná věc, která by se udělat měla,“ uzavírá téma přírodovědec. 

Přes tři tisíce domů zničeno

Ničivá a výjimečně dlouhá sezona požárů si v Austrálii od září vyžádala nejméně 33 životů a podle odhadů zahubila až jednu miliardu zvířat. Živel zničil přes tři tisíce domů a shořelo asi 117 tisíc kilometrů čtverečních porostu, což skoro odpovídá rozloze Česka a Slovenska dohromady. Nový Jižní Wales, ležící na východě Austrálie, byl požáry postižen vůbec nejsilněji.

K uhašení ohňů přispěly mohutné deště, které Nový Jižní Wales v posledních dnech zasáhly. Jednalo se o nejsilnější srážky v tomto státě za několik desítek let. Kvůli záplavám musely být evakuovány stovky lidí.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHosté Událostí, komentářů probrali klesající produktivitu práce během vlny veder

V Česku v úterý padly teplotní rekordy na všech měřicích stanicích, které jsou v provozu alespoň třicet let. Podle výzkumu Allianz Trade může za každý další stupeň nad třicítkou klesnout produktivita práce zhruba o tři procenta, naopak náklady na energie kvůli chlazení mohou růst o 1,2 procenta. Podle ekonoma Víta Hradila ze společnosti Investika by ztráty v horkém roce vycházely na vyšší jednotky, maximálně nižší desítky miliard korun. To by odpovídalo slabší až střední povodni. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) zmínil ještě vyšší teploty na jihu Evropy, které mohou být inspirací pro tvorbu krizových plánů v Česku. Při rostoucích teplotách bude nutné upravovat pracovní prostředí jednotlivých zaměstnanců, předestřel předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 37 mminutami

Rusko znovu udeřilo na Ukrajinu. Kyjevská oblast hlásí patnáct mrtvých

Nejméně patnáct lidí zahynulo při ruských nočních úderech v Kyjevské oblasti. Zraněných je nejméně 27. Moskva masivní noční útok na Kyjevskou oblast potvrdila s tím, že podle ní mířil na sklady zbraní a vojenského materiálu. Ruské úřady také tvrdí, že po útoku ukrajinského dronu vypukl požár ve skladu ruského internetového prodejce Wildberries v Tulské oblasti.
00:50Aktualizovánopřed 44 mminutami

Soud v USA zastavil řízení s útočníky na Kapitol. Vyhověl žádosti ministerstva

Federální soud ve Washingtonu vyhověl žádosti amerického ministerstva spravedlnosti o zastavení řízení s devíti členy krajně pravicové extremistické skupiny Oath Keepers. Ti se podíleli na útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Podle agentury Reuters to vyplývá ze soudních dokumentů. Soudce Amit Mehta ve verdiktu uvedl, že přestože s rozhodnutím ministerstva nesouhlasí, shledal, že státní žalobci mají pravomoc případy zastavit.
06:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoMladí Jihokorejci potřebují „žebráckou sílu“ k zvládnutí rostoucích cen

Přes otřesy globálního hospodářství ekonomika Jižní Koreje narůstá, hlavním důvodem je nepolevující poptávka po mikročipech. Vláda v Soulu ale čelí sedmiprocentní nezaměstnanosti mladých lidí i narůstajícím životním nákladům. Mnohým pak nezbývá než hledat nové způsoby, jak ušetřit. „Mladí Korejci dokonce používají výraz geoji-ryeok, který lze přeložit jako ‚žebrácká síla‘. Znamená psychickou odolnost potřebnou k tomu, aby člověk udržel výdaje na absolutním minimu,“ přiblížila zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová. Podle sociologů trend odráží obavy z budoucnosti. Ceny rostou, bydlení se stává nedostupným a najít po škole práci je těžké.
před 1 hhodinou

Ceuta může být varování. Madrid k nelibosti Maroka koketuje s Alžírem

Nad příčinou vpádu desítek tisíc migrantů do Ceuty stále visí otazníky. Podle některých analytiků mohlo Maroko touto cestou reagovat na nedávné oteplování vztahů mezi Madridem a Alžírem, který podporuje separatisty ze Západní Sahary. K podobné dramatické události totiž došlo v roce 2021, kdy Rabat nebránil migrantům v cestě a zřejmě se tak snažil vyvinout tlak na Španělsko, aby změnilo postoj k otázce Západní Sahary, kterou si nárokuje. Maroko vinu odmítá.
před 3 hhodinami

USA zrušily vízum brazilské velvyslankyni, reagují prý na kroky Brazílie

Spojené státy zrušily vízum brazilské velvyslankyni ve Washingtonu. Reagují tím na krok Brazílie, která odmítla formálně uznat jmenování amerického velvyslance a nevydala víza dvěma americkým představitelům. Informovaly o tom agentury AP a Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického činitele.
před 4 hhodinami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.