Šéf armády se stane prezidentem Libanonu

Libanonský parlament ve čtvrtek zvolil prezidentem země vrchního velitele libanonské armády generála Josepha Aúna, informují agentury Reuters a AFP. Skončilo tak více než dvouleté období, kdy byl Libanon bez zvolené hlavy státu.

„Začíná nová éra v historii Libanonu,“ řekl Aún poté, co po zvolení prezidentem složil v parlamentu slib. V prvním projevu také uvedl, že nově bude mít „monopol na zbraně“ stát. Odkazoval tak na skutečnost, že v Libanonu byla donedávna nejsilnější vojenskou silou nikoli armáda, ale hnutí Hizballáh. Jeho postavení v posledních letech posílily politické spory a vážné ekonomické problémy, ale loni jeho moc oslabil další konflikt s Izraelem.

Nový libanonský prezident se také zavázal respektovat příměří s Izraelem, které koncem listopadu ukončilo boje mezi Hizballáhem a izraelskou armádou a které má vypršet 26. ledna. Do té doby se mají z jihu Libanonu od izraelských hranic stáhnout bojovníci Hizballáhu i izraelská armáda, která tam zahájila pozemní operaci loni v říjnu. Tuto oblast má kontrolovat pak už jen libanonská armáda a jednotky OSN.

Volba libanonského prezidenta je důležitá i pro obnovu země kvůli důvěře zahraničních investorů a mezinárodních věřitelů. Libanon, který má asi pět a půl milionu obyvatel, zažívá od roku 2019 hlubokou ekonomickou a finanční krizi, označovanou za nejhorší od občanské války v letech 1975 až 1990. Mnozí z ní viní špatné hospodaření politických elit a rozsáhlou korupci.

Joseph Aún se zavázal také k rychlým konzultacím se stranami, aby mohl jmenovat nového premiéra. Současná vláda premiéra Nadžíba Míkátího, který byl od října 2022 i úřadujícím prezidentem, má jen omezené pravomoce a nemůže tak provádět reformy potřebné pro obnovu země. Po posledních parlamentních volbách v roce 2022 se totiž Míkátímu nepodařilo sestavit vládu do konce mandátu tehdejšího prezidenta, takže jeho dosavadní kabinet je rovněž úřednický.

Aúna Hizballáh podpořil

Generál Aún se těší přízni Spojených států a jeho zvolení poukazuje na upadající vliv proíránského šíitského hnutí Hizballáh, napsala agentura Reuters. Volba nového prezidenta podle ní také odráží posun v rovnováze sil v Libanonu a na Blízkém východě obecně poté, co byl před měsícem v Sýrii svržen prezident Bašár Asad, někdejší spojenec Hizballáhu.

Aún byl zvolen až ve druhém kole hlasy 99 z celkových 128 poslanců, když překročil potřebný práh 86 hlasů po setkání se zástupci Hizballáhu a s ním spřízněného šíitského hnutí Amal, kteří jej ve druhém kole podpořili. V prvním kole obdržel pouze 71 hlasů.

Předseda libanonského parlamentu Nabíh Barrí (vpravo) s Josephem Aúnem v budově parlamentu v Bejrútu
Zdroj: Reuters/Mohamed Azakir

Volba prezidenta Libanonu je tradičně složitý a dlouhý proces, předchozí hlavu státu Michela Aúna v roce 2016 zvolili poslanci až na šestačtyřicátý pokus. Prezidentem země musí být podle tamních pravidel křesťan, vládu, jejíhož předsedu jmenuje prezident, má vést sunnita a předsedou parlamentu má být šíita.

Libanon neměl prezidenta od konce října 2022, kdy vypršel mandát Michela Aúna. Poslanci, hluboce rozdělení mezi jednotlivými frakcemi, se od té doby až do čtvrtečního zasedání dvanáctkrát neúspěšně pokusili zvolit jeho nástupce. Roli prezidenta zastával premiér Nadžíb Míkátí, jehož vláda je také úřednická.

Aúnovi gratulují představitelé z celého světa

Nově zvolenému prezidentovi Libanonu blahopřály země jako Írán, Izrael, Saúdská Arábie, ale i Spojené státy nebo Francie, píší agentury Reuters a AFP. Teherán Aúnovo zvolení uvítal a vyjádřil naději, že obě země budou spolupracovat ve prospěch společných zájmů, uvádí se podle AFP v příspěvku íránského velvyslanectví v Libanonu na sociální síti X.

Tel Aviv podle ministra zahraničí Gideona Saara zvolení Aúna přivítal. Saar doufá, že Aún „přispěje k posílení stability, lepší budoucnosti Libanonu a jeho obyvatel a k dobrým sousedským vztahům,“ napsal na X. Velvyslankyně USA v Libanonu Lisa Johnsonová řekla, že ji zvolení Aúna prezidentem velmi těší. Johnsonová a další zahraniční diplomaté se ve čtvrtek osobně zúčastnili zasedání libanonského parlamentu, který Aúna zvolil.

Nástup Aúna do čela Libanonu přivítala i Francie, která dříve kritizovala libanonské politické představitele za neschopnost zvolit nového prezidenta. Čtvrteční úspěšnou volbu francouzská diplomacie označila za „historický a klíčový moment pro budoucnost Libanonu“, který přispěje k dodržování příměří na hranici s Izraelem. „Po této volbě musí následovat jmenování silné vlády,“ apeloval mluvčí francouzského ministerstva zahraničí.

Aúnovi ke zvolení poblahopřáli i saúdskoarabský král Salmán ibn Abdal Azíz Saúd a korunní princ Muhammad bin Salmán, napsala Reuters s odkazem na saúdskoarabskou tiskovou agenturu SPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoMiliardář, predátor a propojovatel elit. Kdo byl ve skutečnosti Jeffrey Epstein?

Vlna dokumentů z kauzy Jeffreyho Epsteina odkrývá spletitou síť vazeb mezi světovými elitami, byznysem a tajnými službami. Z více než tří milionů zveřejněných spisů však jasné odpovědi vycházejí jen pozvolna a řada pochybností přetrvává. Novinář portálu Voxpot a autor podcastu Redneck Matěj Schneider v první epizodě podcastu Složky pana Epsteina popisuje realitu amerického vyšetřování, roli Ghislaine Maxwellové i to, jak se z finančníka s vazbami na Billa Clintona či Donalda Trumpa stala nejtajemnější postava moderní politiky.
před 11 mminutami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 49 mminutami

Maďarský parlament zrušil právní ustanovení namířená proti LGBT+

Maďarští poslanci v úterý odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.
12:32Aktualizovánopřed 53 mminutami

Začarovaný kruh nedostatku zkušeností vyřazuje mladé Estonce z trhu práce

Nedávná studie naznačuje, že zaměstnavatelé by mohli pomoci řešit tento problém nabídkou placených stáží, zatímco školy a rodiny by mohly začít mladé lidi vést při výběru povolání již v nižším věku.
před 1 hhodinou

Bulharsko hlásí další útok na lodě v Černém moři, jedna se potopila

Bulharsko v úterý ráno oznámilo nový dronový útok na dvě lodě v Černém moři u svého pobřeží. Jedna ze zasažených lodí se potopila a podle bulharského tisku se jedenáct lidí pohřešuje. Premiér Rumen Radev požádal o asistenci Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Nechal také povolat ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou. Podobný útok Bulharsko zaznamenalo ve své námořní ekonomické zóně i minulý týden.
07:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lotyšsko čelí četným pokusům o nelegální překročení hranice

Počet pokusů o nelegální překročení hranice mezi Lotyšskem a Běloruskem letos překonal celkový počet za celý loňský rok – pohraničníci zmařili více než dvanáct tisíc pokusů. Podle pohraniční stráže by mohl padnout i rekord z roku 2023, informovala redakce LSM v Latgale.
před 2 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Reportéři ČT přibližují, jak v Německu sílí proruské strany

Ruský tlak na Evropu sílí a na vlastní kůži to pociťuje i Německo, největší dodavatel vojenské pomoci Ukrajině. Rusko Evropě vyhrožuje a najímá agenty, kteří útočí na konkrétní cíle. Zároveň se podle tajných služeb snaží ovlivňovat volby v evropských zemích. V Německu nedávno proběhly dvoje zemské volby, v nichž zvítězila krajně pravicová AfD, která se netají svým odporem k pomoci Ukrajině a odmítáním protiruských sankcí. Co to znamená pro bezpečnost Německa a Evropy? Pro Reportéry ČT natáčela Helena Truchlá.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.