Šéf zpravodajské služby izraelské armády rezignoval

Podle agentury AP je Haliva prvním vysokým představitelem, který odchází kvůli selhání izraelských služeb a úřadů v souvislosti s loňským útokem ozbrojenců z teroristického hnutí Hamás.

Podle prohlášení armády vyvodil Haliva svou „velitelskou odpovědnost“ v souvislosti s útokem ze 7. října, při kterém podle izraelských úřadů zemřelo na dvanáct set lidí a 250 dalších bylo zavlečeno do Pásma Gazy.

„Zpravodajská jednotka pod mým velením nesplnila úkol, který nám byl svěřen,“ citovala agentura AFP z rezignačního dopisu generála. „Od té doby si tento černý den (7. říjen) nosím s sebou. Den po dni, noc po noci,“ uvedl dále Haliva, který vyzval k vytvoření vyšetřovací komise, která by objasnila veškeré okolnosti teroristického útoku.

„Nezvládli jsme úkol“

Izraelský tisk citoval deset dnů po útoku z dopisu, který Haliva rozeslal vojákům. V něm generál uvedl, že za útok palestinského hnutí Hamás a jeho spojenců na izraelské území v okolí Pásma Gazy může selhání tajných služeb. „Nezvládli jsme úkol, za toto selhání jsem plně odpovědný,“ stálo v dopise.

Odchod náčelníka armádní zpravodajské služby by mohl otevřít dveře k dalším rezignacím mezi představiteli izraelského bezpečnostního aparátu v souvislosti s loňským teroristickým útokem, uvádí agentura AP. Podle ní však není zcela jasné načasování tohoto kroku. Dříve Haliva tvrdil, že z funkce odejde, až válka skončí.

Podle většiny Izraelců však nastal čas, aby ve funkcích skončili lidé, kteří nesou odpovědnost za selhání, jež umožnila ozbrojencům loni v říjnu zaútočit na izraelské území. Píše to server The Times of Israel s odkazem na nový průzkum, kde se pro to vyjádřilo 62 procent respondentů. Častěji po rezignaci volají příznivci opozičních stran než vládní pravice.

Borek: Selhání bylo monumentální a rezignace není poslední

„S jistotou se dá říct, že to není poslední rezignace. Navíc některé rezignace se už objevily, často i ze 'zdravotních důvodů' už byly a určitě budou další. Protože to selhání bylo monumentální,“ uvedl zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Připomněl, že hned po 7. říjnu se některé osobnosti ve velení izraelské armády i zpravodajských služeb vyjadřovaly v tom smyslu, že chápou svůj díl odpovědnosti. „Armáda nyní provádí vnitřní audit toho, jaká selhání nastala 7. října a zejména před ním. Audit má být hotov zhruba v červnu letošního roku,“ míní Borek. Později podotkl, že se nyní objevují kusé informace, které jsou ale zneklidňující.

„Jsou tam zprávy o tom, že dlouhé týdny, spíše měsíce před útokem Hamásu pozorovali a hlásili různí lidé – ať už z řad vojáků, nebo vojaček, které sloužily v pozorovacích pohraničních jednotkách, nebo dokonce civilisté a různí nadšenci do komunikačních technologií – podezřelou intenzitu a zejména podezřelé detaily opakovaných cvičení komand, která patří pod Hamás,“ uvedl Borek.

„Jsou tam takové detaily, jako že v oněch cvičných prostorech, které si Hamás v Pásmu Gazy vybudoval, se u maket izraelských vesnic používala stejná žlutá ocelová vrata, která jsou známkou pohraničních vesnic.“

Podobné zprávy se podle něj sice dostávaly výše, ale někde se ztrácely. „Nedokázalo se zajistit, aby šly nejvýše a byl z nich sestaven komplexní obraz toho, že Hamás chystá fakticky vojenskou operaci.“ Za to jsou viněny právě zpravodajské služby, ale nelze opomenout ani politickou reprezentaci.

Nyní Izrael podle něj vede válku a má urgentní úkoly hned na několika frontách. „Tato věc kromě běžného personálního taktizování může oddalovat personální politiku vyrovnávání se se 7. říjnem. Mnoho z těch lidí, kteří jsou jednou nohou nakročeni, nebo budou nakročení pryč ze své funkce, se nyní podílí na každodenním zvládání oné naprosto urgentní situace.“