Situace v Číně houstne. Lockdowny rozdmýchávají frustraci obyvatel

Nahrávám video

Čínské úřady přiznaly první tři úmrtí v souvislosti s nákazou koronavirem za poslední půlrok. Čísla nakažených znovu rostou, za neděli přibylo téměř 27 tisíc případů. Kvůli přísným uzávěrám se minulý týden bouřili obyvatelé jihočínského Kantonu. Školy a další veřejná místa jsou uzavřené i v hlavním městě. O tamní situaci v souvislosti s šířením onemocnění covid-19 informovala ve vysílání zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová.

Podle Šámalové aktuální stav v čínské společnosti významně ovlivňují vlastní pravidla, která si z obavy před šířením onemocnění vytvářejí podniky a další organizace a jež jsou zároveň často ještě přísnější než oficiální normy vycházející z vládní úrovně.

„Situace v Pekingu je velmi nejasná. Někteří lidé si v soukromí stěžují, že úřady dělají něco jiného, než co oznamují. Vysocí představitelé říkají, že rozvolňují, ale ta opatření jsou v praxi vlastně ještě přísnější. Centrální vláda před týdnem zkrátila karanténu pro příchozí ze zahraničí do Číny z deseti na osm dnů. Dále vyhlásila, že města mají přijít s cílenějšími opatřeními namísto plošných lockdownů, které poškozují ekonomiku země a také frustrují obyvatelstvo,“ vysvětlila Šámalová.

Přísnější než vláda

„Když se někde objeví pozitivní případ, tak se karanténa týká jen obyvatel toho konkrétního domu, a nikoli celého bloku, jako tomu bylo dříve. Kontakty kontaktů nakažených už nemusejí do karantény, takže ten řetězec se zkrátil,“ přiblížila zpravodajka.

„Ale protože případů narůstá, a to nejen v hlavním městě, ale napříč celou Čínou, tak některé školy, firmy a úřady v Pekingu v tichosti zavádějí vlastní opatření. Stává se tak, že školy často na pár dnů zavřou. Některá obchodní centra se zase chrání tím, že u vstupu požadují PCR test starý nejvýše 24 hodin namísto 72 hodin, což je požadavek vycházející z vládní úrovně,“ přiblížila Šámalová. Lidé v čínských městech tak podle ní vlastně nevědí, co přesně platí a čím se mají řídit.

Lidé si frustraci vybíjejí i na zdravotnících nebo dobrovolnících

Společenské nepokoje tak vyvěrají na různých místech napříč Čínou. Často k nim dochází ve velkých městech, kde jsou velké továrny zaměstnávající tisíce lidí. V Kantonu došlo na potyčky lidí s policií, při kterých se obyvatelé snažili rozbořit bariéry a uprchnout z uzavřené oblasti.

Nahrávám video

„Vyvolalo to opatření konkrétní (kantonské) čtvrti, která vyhlásila lockdown, zatímco jiné oblasti ve stejném městě naopak začaly rozvolňovat a vyzývat přespolní dělníky, aby odešli a vrátili se domů. Něco podobného se už před pár týdny stalo ve velké továrně firmy Foxconn, která je největším montážním závodem společnosti Apple. Zde došlo k tomu, že se úřady snažily dělníky doslova uvěznit, protože uvnitř se objevovaly pozitivní případy. Dělníci měli strach, že onemocní a zemřou. Poměrně násilným způsobem si začali vynucovat cestu ven, a dokonce napadli pracovníky, kteří je hlídali,“ popsala zpravodajka ČT v Číně.

Doplnila, že k podobným případům – kdy si obyvatelé vybíjejí frustraci právě na lidech, kteří za to nemohou a jen dohlížejí na dodržování pravidel, například zdravotnících nebo dobrovolnících – v poslední době dochází často.

Dopady na ekonomiku

Odborníci upozorňují na to, že Čína si další lockdowny nemůže dovolit. Podle jejich názoru uzávěry trvají příliš dlouho a poškozují dodavatelské řetězce.

„Osobně znám hodně lidí, kteří jeli na služební cestu do nějakého čínského města a tam spadli do karantény. Úřady jim nařídily hotel, oni si ho museli ze svého zaplatit a neměli na to peníze. Takové pobyty jsou velmi drahé, podobně jako cestování po Číně nebo mimo zemi,“ doplnila Šámalová.

Lockdowny ale nejsou jediným důvodem ekonomických problémů Čínské lidové republiky. Patří mezi ně i politika protežování státních firem a tažení proti velkým soukromým firmám, které byly ještě donedávna výkladní skříní čínské ekonomiky.

Obavy ze sociální nestability

Čína obhajuje svou dlouhodobou nulovou toleranci ke covidu podle Šámalové tím, že tamní politické vedení opakuje mantru o ochraně lidských životů.

„Proočkovanost Číňanů je relativně vysoká – úřady tvrdí, že minimálně jednu dávku má 92 procent obyvatel. Ale nízká je u seniorů, kteří jsou nejzranitelnější skupinou. Zároveň Čína spoléhá na své vakcíny domácí provenience, jejichž účinnost je nižší a jedna dávka už nebude stačit,“ vysvětlila zpravodajka.

Čína se podle ní také obává, že zanedbání totální zdravotní kontroly v konečném důsledku povede k velkým potížím ve zdravotnictví a hromadnému umírání lidí.

„To by navíc pravděpodobně vedlo k sociální nestabilitě a vedení země by ztratilo tvář, což si nepřeje. Opatření jsou navíc efektivním nástrojem ke kontrole společnosti,“ uzavřela Šámalová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 4 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...