Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.

Machadová si podle Reuters tímto gestem snaží získat určitý vliv na to, jak bude Trump po únosu venezuelského vůdce Nicoláse Madura americkou armádou ze začátku ledna utvářet politickou budoucnost této jihoamerické země. Republikánský prezident o Machadové už dříve řekl, že je sice milá, ale ve Venezuele nemá dostatečnou podporu pro zachování stability, a ve vedení země podpořil viceprezidentku Delcy Rodríguezovou, přední představitelku Madurova režimu.

Machadová ve čtvrtek nejprve novinářům řekla, že Nobelovu cenu Trumpovi na schůzce nabídla, neprozradila však, zda ji přijal. Trump později na své sociální síti Truth Social napsal: „María mi předala svou Nobelovu cenu míru za práci, kterou jsem odvedl. Jak nádherné gesto vzájemného respektu. Děkuji, María!“

Machadová uvedla, že svým darem chtěla vyjádřit uznání za to, co označila za Trumpovo odhodlání bojovat za svobodu venezuelského lidu. Nobelovu cenu za mír loni obdržela navzdory opakovaným veřejným prohlášením amerického prezidenta, že si cenu zaslouží právě on, což několikrát zdůvodňoval výčtem svých údajných úspěchů při ukončování válek ve světě. Po říjnovém rozhodnutí norského Nobelova výboru pak neskrýval své rozhořčení a zklamání.

Na dotaz ve středečním rozhovoru s Reuters, zda by chtěl, aby mu Machadová cenu odevzdala, Trump odvětil: „Ne, to jsem neřekl. Nobelovu cenu za mír získala ona.“

Trump doufá, že bude pokračovat spolupráce s Rodríguezovou

O setkání Trumpa s Machadovou média psala jako o obědě. Během něj se konala tisková konference Bílého domu k různým tématům, na níž mluvčí Karoline Leavittová mimo jiné řekla, že na Trumpově rezervovaném názoru stran možné vůdčí role Machadové v blízké budoucnosti se nic nemění. Postoj amerického prezidenta Leavittová označila za realistický a dodala, že Trump počítá s konáním nových voleb ve Venezuele, ale neuvedla konkrétní časový rámec.

Mluvčí Bílého domu také zopakovala, že Trump udržuje neustálou komunikaci s prozatímní prezidentkou Venezuely Rodríguezovou, která podle něj plní všechny americké požadavky. „Prezidentovi se líbí, co vidí, a doufá, že tato spolupráce bude pokračovat,“ sdělila Leavittová.

Trump ve středu telefonicky hovořil s Rodríguezovou, kterou před novináři pak označil za „úžasnou osobu“, s níž měl „skvělou konverzaci“. „Děláme obrovský pokrok v pomoci stabilizovat a obnovit Venezuelu. Debatovalo se o řadě témat včetně ropy, nerostných surovin, obchodu a samozřejmě národní bezpečnosti,“ napsal šéf Bílého domu k rozhovoru na své síti Truth Social. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní.

Amerikanista Kozák: Donald Trump je schopen diktovat venezuelské vládě podmínky

Venezuelská opozice dlouhodobě vkládala naděje do zásahu Donalda Trumpa, protože se ukázalo, že Madurův režim i přes jeho problémy jinak svrhnout nepůjde, domnívá se amerikanista Kryštof Kozák. Trump se však podle něj možná obává nestability, a tak raději vyjednává s úřadující prezidentkou Delcy Rodríguezovou.

Trump je v pozici, kdy je podle Kozáka schopen diktovat podmínky venezuelské vládě. „Pokud by venezuelská vláda dělala něco, co se Donaldu Trumpovi nelíbí, tak zase přijde nějaká omezenější vojenská akce,“ vysvětluje amerikanista, podle kterého Trump reálně tuto jihoamerickou zemi neřídí, ale má v ní vliv. 

Nahrávám video

Unesený Maduro

Spojené státy 3. ledna unesly z Venezuely autoritářského vůdce Madura, jehož americká vláda viní z narkoterorismu. Venezuelská opozice ani americká vláda neuznaly Madurův mandát vzešlý z předloňských voleb, jejichž výsledky podle nich režim zfalšoval. Washington ale nyní podpořil ve vedení Venezuely dosavadní viceprezidentku Rodríguezovou, přední představitelku Madurova režimu. O Machadové Trump dříve řekl, že je sice milá, ale nemá v zemi dostatečnou podporu pro zachování stability.

Podle analytiků dal Trump přednost pokračování režimu před dosazením lídrů opozice do vedení Venezuely proto, aby zůstala zachována stabilita kvůli jeho plánům na těžbu ropy a aby zabránil větší migrační vlně. Venezuelskou vládu tlačí šéf Bílého domu ke spolupráci s USA výhrůžkou dalšího vojenského úderu – Rodríguezové krátce po únosu Madura vzkázal, že může dopadnout hůře než on.

Machadová minulý týden avizovala, že chce Trumpovi osobně poděkovat za akci proti Madurovi. Prohlásila také, že Venezuelané, jimž podle ní její Nobelova cena ve skutečnosti náleží, ji chtějí dát Trumpovi a sdílet ji s ním. Norský Nobelův institut ale upozornil, že cenu nelze převést na jinou osobu nebo ji sdílet s někým, komu nebyla udělena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...