Slovenská vláda ve středu nařídila na třicet dnů omezit prodej nafty a zakázala vývoz tohoto paliva do zahraničí. Rozhodla rovněž, že řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou budou platit za naftu zvláštní cenu stanovenou jako průměr ceny tohoto paliva v Česku, Rakousku a v Polsku, kde je nafta nyní dražší než na Slovensku. Opatření začne platit po zveřejnění vládního nařízení ve sbírce zákonů. Podle premiéra Roberta Fica (Smer) se tak stane ve čtvrtek.
Kabinet ke schválení uvedených omezení využil platný stav ropné nouze, který Bratislava vyhlásila v únoru po přerušení dodávek suroviny ropovodem Družba přes Ukrajinu.
„Došlo k situaci, že na severu Slovenska vyschly desítky čerpacích stanic, protože cena je v porovnaní s Polskem podstatně nižší. Občanům Polska se vyplatí jezdit na území Slovenska za nákupní turistikou a zásobovat se pohonnými hmotami. To způsobuje nestabilitu, a proto jsme přistoupili k rozhodnutí, že zavedeme omezující opatření,“ vysvětlil podle webu Aktuality.sk Fico.
Čerpací stanice na Slovensku zároveň budou moci prodávat naftu jen do palivové nádrže vozidel a do jednoho kanystru s objemem maximálně deset litrů. Například samoobslužné čerpací stanice, které nedokážou zajistit dodržování tohoto omezení, budou muset zavřít. Zároveň na jedno tankování bude možné koupit naftu nanejvýš za čtyři sta eur (9790 korun), což odpovídá více než dvěma stům litrům tohoto paliva. Omezení se nebudou vztahovat například na vozidla slovenské policie, armády či záchranných složek.
Podle ministryně hospodářství Denisy Sakové (Hlas) vláda nepřistoupila k regulaci prodeje benzinu, neboť současná situace na trhu s pohonnými hmotami nebyla u tohoto paliva zneužívaná.
Ceny paliv stouply po začátku války na Blízkém východě
Ceny paliv v Evropě zpravidla výrazněji stouply po začátku války na Blízkém východě z konce letošního února, po kterém prudce zdražila ropa. Největší prodejce paliv na Slovensku, bratislavská rafinerie Slovnaft, která po lednovém přerušení dodávek ropovodem Družba začala využívat ropu ze slovenských státních rezerv, za poslední týden ovšem zopakovala, že ke změnám cen paliv bude přistupovat zdrženlivě.
Například benzin Natural 95 u čerpacích stanic Slovnaftu mimo dálnice přijde v okolí Bratislavy zpravidla na 1,539 eura (37,65 koruny) a nafta na 1,534 eura (37,53 koruny) za litr. Od začátku války na Blízkém východě tak litr těchto paliv zdražil zhruba o pět eurocentů (1,22 koruny). Někteří jiní prodejci na Slovensku ale zvýšili ceny nafty výrazněji.
Například v Česku, kde ještě v únoru byly pohonné hmoty levnější než na Slovensku, průměrná cena litru nafty u čerpacích stanic už překročila hranici 42 korun a Natural se prodává za 38 korun za litr.
Opatření ke zmírnění dopadů růstu cen ropy už přijaly i další evropské země. Rakousko dočasně sníží daň z benzinu a nafty a omezí marže maloobchodních prodejců pohonných hmot. Maďarsko se dříve rozhodlo zavést cenové stropy u benzinu a nafty pro automobily s maďarskou poznávací značkou.
Česká vláda zareagovala sledováním marží prodejců pohonných hmot. Premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro pořad České televize Týden v politice, který se bude vysílat v sobotu odpoledne, řekl, že vláda v tuto chvílí žádné opatření proti růstu cen pohonných hmot neplánuje. Kontrola marží prodejců je podle premiéra dostatečným mechanismem. „Doufám, že už to (ceny paliv) neporoste, že bude nějaká stabilní situace. Ale samozřejmě nevíme, co se stane,“ dodal.
