Slovensko by mohlo přijít o část evropských peněz. Jourová kritizuje Ficovu snahu oslabit prokuraturu

Slovensko musí zaručit nezávislost státních zástupců na politice a jejich schopnost vést stíhání i v kauzách, ve kterých figurují vysocí politici. Agentuře AFP to řekla eurokomisařka Věra Jourová, která kritizovala navrhované zrušení slovenského Úřadu speciální prokuratury (ÚSP). Krok je součástí změn trestního práva, které prosazuje vláda premiéra Roberta Fica. V souvislosti s těmito úpravami by Bratislava mohla přijít o čerpání peněz z unijních fondů, varovala Jourová.

„Unijní předpisy stanoví, že stát, který nezaručuje ochranu proti korupci, nemůže dostávat (unijní) finance,“ řekla Jourová agentuře AFP. Zrušení ÚSP by podle komisařky mohlo vést k tomu, že některé aféry „budou zameteny pod koberec“. Slovenská vláda podle ní musí zajistit, že státní zástupci jsou nezávislí a že nepodléhají politickému vlivu, aby mohli vést stíhání i v kauzách, ve kterých figurují přední politici. Jourová vyzvala Slovensko, aby před schválením reformy vedlo v Bruselu „rozsáhlé konzultace“.

„Problémy vznikají, když se vítězové voleb snaží vyvíjet maximální vliv na záležitosti, které by v souladu s právním státem neměly být ovlivněny vládní politikou,“ řekla Jourová. Místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost také kritizovala přístup slovenského premiéra Fica, který odmítá komunikovat s částí slovenského tisku. „Je to jistý signál ohledně transparentnosti a otevřenosti politické scény a ohledně jeho (Ficovy) vůle diskutovat a přinášet argumenty,“ cituje Jourovou AFP.

Podle agentury by tak Slovensko mohlo být společně s Polskem a Maďarskem dalším státem střední Evropy, který by kvůli sporům o právní stát měl omezený přístup k unijnímu financování.

Proti předloze, která počítá například se snížením trestních sazeb za korupci a hospodářskou kriminalitu či se zkrácením promlčecích lhůt, vystoupil minulý týden Evropský parlament, který schválil rezoluci kritizující Slovensko.

Proti záměrům vládní většiny protestuje slovenská opozice a kritický postoj vyjádřila i prezidentka Zuzana Čaputová. Vládní většina však na změnách trvá a zdůvodňuje je údajnou podjatostí ÚSP či snahou přiblížit trestní sazby evropské úrovni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 10 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 30 mminutami

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.