Slovensko omezí právo na shromažďování

Slovenský parlament hlasy vládních poslanců schválil takzvaný „lex atentát“, tedy zákon, kterým země omezí shromažďovací právo, rozšíří státní ochranku na větší počet politiků včetně šéfů opozičních stran a zavede vyplácení doživotního platu také některým dalším bývalým vrcholným politikům. Opatření navrhla vláda v reakci na květnový atentát na premiéra Roberta Fica. Opozice i nevládní organizace Amnesty International změny kritizovaly, byť vládní koalice od několika původně navrhovaných opatření ustoupila.

Balík novel několika zákonů, které v případě podpisu prezidentem Peterem Pellegrinim vstoupí v platnost v polovině července, počítá například s rozšířením důvodů k zákazu konání ohlášených shromáždění či zvýšením pokut za některé přestupky proti shromažďovacímu právu.

Nově budou shromáždění zakázaná nejen například u sídla parlamentu, ale také blízko budov, kde sídlí nebo pracuje hlava státu, vláda či u bydlišť nejvyšších politiků nebo jiných osob, kvůli jejichž práci byla demonstrace svolána. Zákaz demonstrací v rezidenčních zónách se ale nebude vztahovat na náměstí či parky, jak původně vláda navrhovala. Nově by měla samospráva zakázat také shromáždění, pokud vznikne obava ze střetu jeho účastníků s účastníky jiné, dříve ohlášené demonstrace.

V minulosti lidé na Slovensku demonstrovali například u bydlišť bývalé prezidentky Zuzany Čaputové, nynějšího premiéra Fica či někdejšího ministerského předsedy Igora Matoviče a v době epidemie covidu-19 také před domy některých známých lékařů.

Opozice, která po loňském nástupu nynějšího Ficova kabinetu do úřadu zorganizovala sérii protivládních demonstrací, většinu nových omezení ve shromažďovacím právu kritizovala.

„Tento zákon zavádí drastická omezení nejen pro naše právo na klidné shromažďování, ale i pro další práva a svobody, jako je svoboda projevu, sdružování a přístup k informacím. Je sice pravda, že vláda udělala v návrhu zákona, po široké kritice od nás a dalších organizací či institucí, změny, ty jsou ovšem nedostatečné a nemění drastičnost zásahu do lidských práv,“ řekl po hlasování sněmovny ředitel Amnesty International Slovensko Rado Sloboda.

Rozšíření ochranky

Podle schváleného zákona budou mít nárok na státní ochranku také předsedové parlamentních stran, kteří jsou poslanci. V praxi to znamená hlavně zavedení policejní ochrany některých současných lídrů opozičních stran; nynější čelní představitele vládních stran i šéfa nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michala Šimečku chrání policie na základě jejich funkcí ve vládě nebo ve vedení parlamentu.

Opozice už při jednání o předloze zákona kritizovala také opatření, že nárok na doživotní plat a státní ochranku by už neměli mít pouze bývalí prezidenti, ale také někdejší dlouholetí šéfové vlády a parlamentu. Nastavené podmínky by totiž kromě bývalých hlav slovenského státu v současnosti splňoval pouze Fico. Opoziční strany tuto část balíčku označily za „papalášství“, která podle nich nemá nic společného s posílením bezpečnosti v zemi.

Slovenský prezident, premiér a předseda parlamentu nově budou mít nárok na využívání rezidencí státu, tedy nejen bytu. Slovensko nyní nemá systém státních vil, ve kterých by vrcholní politici země bydleli v době výkonu funkce.

Vládní koalice nakonec upustila od plánu pokutovat města a vesnice, pokud by samospráva ohlášené shromáždění nezakázala a následně na něm došlo k incidentům. Na rozdíl od vládního návrhu neplacení pokut také nebude trestným činem a policisté nebudou mít v přestupkovém řízení přístup k některým informacím ohledně elektronické komunikace podezřelých. Představitelé vládní koalice už ale dříve ohlásili, že na podzim připraví další balík opatření v souvislosti s atentátem na Fica.

Fico se ze zranění zotavuje v domácí péči. V polovině května na něj opakovaně z bezprostřední blízkosti střílel útočník poté, co Fico po výjezdním zasedání vlády v Handlové přišel na náměstí pozdravit lidi. Střelce policisté na místě zadrželi, muž je stíhán vazebně a za pokus o vraždu mu hrozí 25 let vězení nebo doživotí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 6 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...