Slovensko zpřísní karanténní opatření, hackeři se dostali k dokumentům o vakcíně Pfizeru

Od 21. prosince Slovensko nejméně na tři týdny uzavře většinu prodejen. Již od tohoto pátku nebudou moci restaurace podávat jídlo ani na terasách, od pondělí pak klienti hotelů a návštěvníci lyžařských středisek budou muset mít negativní výsledek testu na koronavirus. Na konci prosince by větší podniky měly začít s pravidelným testováním svých zaměstnanců.

Otevřené budou moci zůstat prodejny nabízející zboží k zajištění základních životních potřeb.

„Situace na Slovensku se v uplynulých dnech epidemicky zhoršila a bude se zhoršovat i v dalších dnech. V nemocnicích přibývají noví pacienti s onemocněním covid-19 a trend není příznivý. Musíme udělat všechno pro to, abychom to zvládli, aby nám nezkolaboval zdravotnický systém,“ komentoval krok vlády ministr zdravotnictví Marek Krajčí.

Podobné opatření v zemi pod Tatrami platilo již během první vlny koronavirové krize letos na jaře. Podle premiéra Igora Matoviče by se omezení po třech týdnech mohla postupně odbourávat v těch regionech, kde to epidemická situace dovolí.

Školní vánoční prázdniny začnou na Slovensku již 21. prosince. V současnosti se většina žáků učí distanční formou, otevřené jsou jen mateřské školy a základní školy pro žáky prvního stupně.

Nová opatření, která v neděli představila vláda bavorského premiéra Markuse Södera, se dotýkají i malého pohraničního styku, který je zakázán. Češi či Rakušané si tak nemohou nejméně do začátku ledna zajet do Bavorska nakoupit či natankovat. Pendleři mohou nadále za prací dojíždět. Restrikce mají platit do 5. ledna.

Obyvatelé německé spolkové země s téměř dvanácti miliony obyvatel mohou od středy vycházet z domu jen v případě, pokud k tomu mají pádný důvod. Smí například do práce, do školy či k lékaři. Mohou si rovněž dojít na nákup potravin či léků a také na bohoslužbu.

V bavorských okresech či městech s více než 200 případy infekce virem SARS-CoV-2 na 100 tisíc obyvatel nesmí lidé vycházet mezi 21:00 a 5:00. Výjimka platí například pro cesty do práce a venčení psů. Na veřejnosti se nově nesmí pít alkohol, přičemž zákaz bude platit i na Silvestra. Příchod nového roku bude možné přivítat jen ve skupině pěti lidí ze dvou domácností. 

Opatření v boji s koronavirem se ve středu zpřísňují také v Dánsku. Ve velké části země se uzavřou bary, restaurace, divadla, kina, muzea a další kulturní zařízení. Školy přecházejí na distanční výuku.

Koronavirem se v Německu za úterý nakazilo dalších 20 815 lidí. Zemřelo na něj 590 pacientů, což je nejvíc od začátku pandemie. Informoval o tom Institut Roberta Kocha, který rovněž zaznamenal dosud nejvyšší počet nových infekcí na 100 tisíc obyvatel za sedm dní, a to 149,1. Cílem federálního kabinetu i spolkových vlád je méně než 50 nových případů na 100 tisíc obyvatel. To úřadům umožní znovu sledovat kontakty infikovaných.

Kancléřka Angela Merkelová kvůli pandemii navrhla po letech schodkový rozpočet. Ten hájila před poslanci.

Britské úřady nedoporučují covidovou vakcínu silným alergikům

Představitel britského zdravotnického systému NHS Stephen Powis řekl, že úřady konají na základě doporučení regulatorní lékové agentury MHRA. „Jak je u nových vakcín běžné, MHRA z preventivních důvodů doporučuje, aby se lidé s častými alergickými reakcemi nenechávali očkovat,“ nechal se slyšet Powis.

Dodal, že rozhodnutí následuje po dvou nahlášených případech, kdy lidé na aplikaci vakcíny reagovali nepříznivě. U těch se silná alergická odezva vyskytla už i v minulosti a podle Powise se oba uzdravují.

Alergická reakce se projevila u pracovníků NHS. Podle BBC šlo o mírné příznaky typu vyrážky, dušnosti a sníženého krevního tlaku. Oba zaměstnanci mají zkušenosti se silnými alergiemi a nosí s sebou injekce s adrenalinem.

Hackeři se dostali k dokumentům o vakcíně

Americká společnost Pfizer a její německý partner BioNTech uvedly, že je Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) informovala o kybernetickém útoku, při kterém se kdosi dostal k dokumentům o jejich vakcíně. Zdůraznily ale, že jejich systémy v souvislosti s tímto incidentem napadeny nebyly. Doplnily, že nemají informace, že by v souvislosti s kyberútokem unikla data o účastnících jejich klinické studie.

Podle agentury Reuters není jasné, kdo je pachatelem kybernetického útoku, kdy k němu došlo, ani jaká data unikla.

Unijní léková agentura, která sídlí v Amsterdamu, se nyní zabývá mimo jiné podmínečnou registrací vakcín proti covidu-19 pro trh Evropské unie. Ve zrychleném řízení studuje podklady, které ke svým očkovacím látkám dodaly firmy Pfizer/BioNTech a Moderna. Podle dřívějšího prohlášení by o jejich podmínečné registraci mohla EMA rozhodnout na konci prosince, respektive na počátku ledna.

Biden chce za 100 dní dostat vakcínu ke 100 milionům Američanů

Nastupující prezident USA Joe Biden prohlásil, že chce během prvních 100 dní svého mandátu dostat vakcínu proti covidu-19 ke 100 milionům Američanů. Za stejný čas by rovněž chtěl vrátit všechny děti v zemi do škol. Pro jeho snahu však podle něj bude zásadní spolupráce Kongresu, který musí schválit chystaný finanční balík, jinak by se distribuce vakcíny mohla zpomalit či dokonce zastavit.

Biden to podle agentury Reuters prohlásil při veřejném vystoupení, při němž rovněž představil svůj budoucí tým, který se pokusí zvládnout dopady pandemie. „Pokud nebude Kongres tento týden naléhavě jednat (…), existuje reálná možnost, že se po první vlně očkování toto úsilí zpomalí a zastaví,“ řekl demokrat s tím, že zákonodárci musí zajistit financování distribuce očkovacích látek „do všech koutů Spojených států“.

USA zažívají dosud nejčernější fázi epidemie. Jen za uplynulých sedm dní zaznamenaly přes 15 tisíc úmrtí spojených s covidem-19. Odhalené infekce přibývají tempem více než 200 tisíc za den a statistika hospitalizací prakticky den co den dosahuje nové maximum. Podle analytiků z The COVID Tracking Project bylo v úterý v amerických nemocnicích přes 104 tisíc pacientů s koronavirem, deník The New York Times (NYT) hovoří o více než pětinovém nárůstu hospitalizovaných za poslední dva týdny.

V Izraeli přistály první dávky vakcíny proti covidu-19

Do Izraele dorazily první dávky vakcíny proti covidu-19, kterou vyvinula americká společnost Pfizer ve spolupráci s německou firmou BioNTech. Izrael podle místního dodavatele počítá s tím, že do konce roku bude mít dostatek očkovací látky pro zhruba čtvrtinu své asi devítimilionové populace. Informovala o tom agentura Reuters. 

„Této vakcíně věřím. Očekávám, že dostane potřebné (regulační) schválení v nadcházejících dnech,“ uvedl premiér Benjamin Netanjahu při ceremonii na letišti. Doplnil, že má v plánu být prvním Izraelcem, který bude očkován.

Země chce podle distributora Teva Pharmaceutical Industries vakcínu začít podávat občanům od 20. prosince. Výkonný ředitel společnosti Josi Ofek řekl, že tempo doručování vakcíny od Pfizeru do Izraele se v průběhu měsíce zrychlí. V rozhovoru s izraelským vojenským rozhlasem uvedl, že by mělo jít o zhruba čtyři miliony dávek vakcíny.

Vakcínu jako třetí na světě schválila Kanada

Jako třetí země světa široké nasazení vakcíny společností Pfizer a BioNTech schválila Kanada. „Schválení vakcíny je podpořeno důkazy o její bezpečnosti, účinnosti a dobré kvalitě,“ okomentoval krok tamní zdravotnický úřad Health Canada, který rozhodnutí vydal. Lékaři v zemi mohou prozatím očkovací látku podávat lidem starším 16 let.

Kanada s asi 37,5 milionu obyvatel si od Pfizeru objednala 20 milionů dávek, které vystačí na naočkování deseti milionů lidí. Ve smlouvě si však stanovila možnost objednat dalších 56 milionů. Premiér Justin Trudeau tento týden řekl, že má země slíbenou zásilku 259 tisíc dávek ještě před koncem letošního roku. Pfizer bude mít v zemi na starosti rovněž distribuci látky, která je složitá kvůli tomu, že vakcína vyžaduje pro skladování extrémně nízké teploty.

Očkování proti covidu-19 bude v Kanadě podobně jako v řadě jiných zemí dobrovolné a zdarma. O tom, jaké skupiny obyvatelstva budou mít právo požádat o vakcinaci jako první, rozhodnou úřady v jednotlivých kanadských provinciích a teritoriích.