Slovenský ministr podle soudu pochybil. Policejní viceprezident odstavený při čistkách se má vrátit do funkce

Soud na Slovensku vrátil do funkce policejního viceprezidenta Branko Kišše, kterého v rámci personálních čistek v policii odstavil z vedení policejního sboru nový ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Vyplývá to z předběžného opatření soudu, informoval ve čtvrtek Kiššův advokát Peter Kubina, který soudní rozhodnutí zveřejnil a uvedl, že je třeba se jím začít okamžitě řídit. Resort vnitra reagoval, že využije všechny dostupné opravné prostředky. Případné odvolání by ale nemělo odkladný účinek.

Kišš měl postavení chráněného oznamovatele, takzvaného whistleblowera, stejně jako skupina stíhaných příslušníků elitní policejní jednotky NAKA, které ministr také postavil mimo službu.

Šéfka úřadu na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti Zuzana Dlugošová ve čtvrtek ještě před rozhodnutím soudu novinářům řekla, že ministerstvo vnitra se před personálními rozhodnutími mělo obrátit na její úřad. Zakročit vůči chráněnému oznamovateli totiž může jeho zaměstnavatel jen se souhlasem tohoto úřadu, což se ale v těchto případech nestalo.

„Máme zde tedy první rozhodnutí soudu potvrzující nezákonnost jednání ministra vnitra, už po devíti dnech od podání návrhu. Čekáme dalších šest,“ upozornil právník Kubina, který zastupuje i zmíněné vyšetřovatele NAKA.

Čistky začaly po volbách

Šutaj Eštok se po říjnovém nástupu nové vlády premiéra Roberta Fica zbavil dvou policejních viceprezidentů, mezi nimi i Kišše, zrušením jejich funkcí. Ministr také odvolal policejního prezidenta Štefana Hamrana, a to jen pár dní před jeho ohlášeným odchodem z policie. Ministr opakovaně tvrdil, že v personálních otázkách postupuje v souladu se zákonem.

Soud ale v Kiššově případě uvedl, že ministerstvo na kroky vůči tomuto policejnímu funkcionáři potřebovalo souhlas úřadu na ochranu oznamovatelů, který nemělo. Proto jsou jeho rozhodnutí proti Kiššovi neplatná.

Dlugošová z úřadu na ochranu oznamovatelů upozornila, že zaměstnavatel měl povinnost její instituci oslovit, aby mohlo být jasně vyloučeno, že jeho postup není odvetou za kroky zaměstnanců. „Je velkou škodou, že ministerstvo vnitra úřad obešlo. Takto se ukazuje občanům, že se zákony nemusejí respektovat a na instituce se nelze spoléhat,“ řekla Dlugošová na tiskové konferenci. Úřad si podle ní vyžádal podklady a rozhodne, zda začne správní řízení, ve kterém by resortu vnitra hrozila pokuta sto tisíc eur (2,5 milionu korun).

Opoziční strana SaS kvůli rozhodnutí postavit vyšetřovatele NAKA mimo službu podala na ministra trestní oznámení pro podezření ze zneužití pravomocí.

Podle Dlugošové postavení chráněného oznamovatele ještě absolutně nechrání pracovníka například před vypovědí či disciplinárními postihy, k takovému kroku ale její úřad musí dát zaměstnavateli souhlas. Od svého vzniku před dvěma lety tak úřad učinil v šesti ze třinácti podaných žádostí.

NAKA vyšetřovala i kauzu spojenou se Smerem

Oznamovatel protispolečenské činnosti může získat ochranu vůči svému zaměstnavateli například v souvislosti s oznámením trestných činů a jiné protispolečenské činnosti. Status chráněného oznamovatele uděluje například prokuratura.

Zmíněná skupina vyšetřovatelů NAKA v minulosti pracovala také na kauze, která se týká podezření ze zneužívání policie v době, kdy v minulosti byla u moci strana Smer–SD nynějšího slovenského premiéra Fica. V případu už žalobce podal obžalobu, a to kromě jiných na bývalého policejního prezidenta a nynějšího poslance Smeru–SD Tibora Gašpara.

Čtveřici těchto vyšetřovatelů NAKA předloni obvinila policejní inspekce v rámci takzvané války ve slovenských bezpečnostních složkách. Vyšetřovatelé skončili ve vazbě, ze které je propustil bratislavský krajský soud. Senát tohoto soudu tehdy také konstatoval, že stíhání je neopodstatněné; zrušit obvinění soudy na Slovensku ale nemohou. Nově zase vyšlo najevo, že stíhaní elitních policistů vedl vyšetřovatel, jehož nadřízený rozhodl o jeho podjatosti v případu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...