„Smích je hlavní nepřítel diktátorů,“ říká šéfredaktor časopisu Charlie Hebdo

Nahrávám video

Deset let po krvavém útoku je redakce Charlie Hebdo pod ochranou a pracuje na utajené adrese. Přesto její šéfredaktor Gérard Biard říká, že autocenzuru v sobě necítí. Do Prahy přijel v rámci festivalu FALL a Česká televize s ním natočila exkluzivní rozhovor. Proč je důležité se umět smát – i smrti? Co se podle něj děje se svobodou slova ve světě? A proč by nikdy nezveřejnil rasistickou karikaturu? O tom mluvil v rozhovoru pro Newsroom ČT24.

Existuje něco, o čem byste nežertoval?

Ne. Víte, zakladatel Charlie Hebdo Francois Cavann chtěl mít časopis, který by nic netajil. Ale tomu, co píšete nebo kreslíte, musíte dát nějaký smysl. Pokaždé někoho šokujete, když si děláte legraci z nejvážnějších věcí – třeba ze smrti. Pokud se ale smrti nedokážete zasmát, je to smutné, protože to je vaše jediná moc, kterou nad smrtí máte.

Smích je mocná zbraň. A není náhoda, že americký prezident Donald Trump míří na humoristy a moderátory večerních show, které chce zrušit. Protože se smějí. Smějí se jemu, smějí se jeho moci. Smích je hlavní nepřítel diktátorů.

Zmiňoval jste Spojené státy, kde jsme mohli vidět, že show Jimmyho Kimmela byla na několik dní pozastavena, příští rok skončí se svou show Stephen Colbert. Myslíte si, že i svoboda projevu má své hranice, které by se neměly překračovat?

V Americe mají první dodatek Ústavy, který vám dovoluje říct téměř vše. Můžete si obléct nacistickou uniformu a je to v pořádku. To ve Francii udělat nemůžete a nemůžete to udělat v mnoha dalších zemích Evropy. To je zákon. Donald Trump říká, že Charlie Kirk měl právo mluvit, ale Jimmy Kimmel má být zticha. Trump se ho snažil umlčet. A já říkám, že tohle není svoboda projevu, je to dokonce proti onomu prvnímu dodatku americké ústavy.

Cítili jste někdy to, čemu se říká autocenzura? Nějaká chvíle, kdy jste přemýšleli a říkali si, ne, to už je moc, mohlo by to způsobit problém, hrozbu, neměli bychom to vydávat...

Ne, něco takového jsme nikdy necítili. Dodržujeme naše zákony. Takže netvoříme třeba rasistické karikatury, netvoříme karikatury, které podněcují nenávist. Každou karikaturu, kterou zveřejníme, dokážeme obhájit. Umíme vysvětlit proč vznikla, co znamená a v jakém kontextu jsme ji vytvořili.

Časopis Charlie Hebdo bývá označován jako kontroverzní. Jak byste oponoval kritikům, kteří říkají, že jste necitliví k minoritám nebo k lidem různých vyznání? Co byste jim řekl?

Je to jednoduché. My nenapadáme věřící, napadáme církevní moc. Je třeba to rozlišovat – je rozdíl mezi vírou, kultem a církví. Víra je to, čemu věříte. To je vaše osobní věc. A nikoho jiného to nemá co zajímat. Kult je způsob, jakým svou víru projevujete. Co je podle víry správné, s jakými lidmi se setkáváte, modlíte. Tohle se musí kontrolovat, protože způsob, jakým víru projevujete, musí odpovídat zákonům. A církev je instituce, která chce společnost nějak ovládat. To znamená, že je naprosto politická. My tedy nenapadáme víru, ale církev.

Od toho hrozivého teroristického útoku na Charlie Hebdo uplynulo více než deset let. Změnila nebo posílila tato tragická událost váš názor na svobodu slova? Podpořila možná ještě víc váš boj za svobodu projevu?

Ano, něco se změnilo. Najednou jsme si uvědomili, že Charlie Hebdo je ztělesněním určitých hodnot. Ale víte, tyto hodnoty, za kterými stojíme, nejsou jen naše hodnoty. Jsou to hodnoty všech a každý za těmito vzácnými hodnotami musí stát.

Vy a vaši kolegové pracujete pod velmi přísnými bezpečnostními opatřeními. Například adresa vaší redakce je tajná. Můžete o tom současném chodu redakce říct něco víc?

Když na našem časopisu pracujeme, nesmíme se bát toho, co máme za sebou. Zvlášť u tak specifického časopisu, je to satirický časopis. Musíme být uvolnění. Nikoliv veselí, ale musíme si udržovat dostatečný nadhled, abychom byli vtipní. Abychom zůstali vtipní.

V rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa jste v roce 2022 řekl, že cituji „třetí světová válka už začala. Je to válka mezi zeměmi s demokratickými hodnotami, systémy a institucemi na jedné straně a těmi, kteří je nemají, na straně druhé“. Která strana teď podle vás vyhrává?

Obávám se, že v mnoha zemích je tahle touha po demokracii slabší a slabší. Je to velmi smutné. Vidíme to v mnoha zemích a bohužel i v těch demokratických, že lidé jsou z demokracie zkrátka unavení. Je to nebezpečné, protože demokracie je velmi křehký systém, totalita křehká není. Jsem pesimista. Doufám, že jsem až moc pesimistický... Alespoň doufám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 16 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 33 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...