Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
Obžaloba žádala pro Castellucciho osmnáct a půl roku odnětí svobody. Castellucci je již vězení kvůli trestu, který dostal za zřícení jiného mostu na jihu Itálie. „Cítím se zodpovědný, ale ne vinný,“ řekl někdejší manažer před aktuálním rozsudkem. „Jsme si jisti, že odvolací soud napraví chybu,“ komentoval rozhodnutí soudu Castellucciho advokát Giovanni Paolo Accinni.
Mezi odsouzenými v prvoinstančním procesu jsou i další vysocí exmanažeři společnosti Aspi. Například Michele Donferri Mitelli, který zodpovídal za údržbu, dostal jedenáct let vězení. Bývalý vysoký úředník italského ministerstva dopravy, který řídil oddělení kontroly stavu infrastruktury, Mauro Coletta má jít do vězení na pět let. Udělené tresty jsou nižší, než žádala obžaloba.
Soud se ztotožnil s názorem obžaloby, že za zřícení mostu 14. srpna 2018 částečně mohla zanedbaná údržba a nečinnost správce, který věděl o strukturálních problémech stavby. Správci mostu tímto způsobem podle obžaloby jednali, aby snížili náklady na údržbu. Odklad nákladnějších prací výrazně přispěl k zřícení. Podle obžaloby nebyly v kontrole stavu mostu dostatečně důsledné ani úřady. Obhajoba většiny obžalovaných naopak tvrdí, že hlavní příčinou byla skrytá vada mostu, jehož zřícení nebylo možné předvídat.
Manažeři firem i úředníci
„Jsme hodně spokojení,“ řekla předsedkyně výboru příbuzných obětí zřícení Morandiho mostu Egle Possettiová. Podle ní je důležité, že byli odsouzeni manažeři soukromých firem i úředníci ministerstva dopravy.
Před soudem stanulo na šest desítek obžalovaných. Jednalo se o lidi, kteří v době neštěstí byli státními úředníky či pracovníky a manažery firem, které měly na starost provoz a údržbu mostu. Obžaloba žádala v součtu čtyři sta let odnětí svobody, soud udělil tresty v souhrnné výši zhruba dvě stě let, uvádí italská média. U části obžalovaných jsou činy promlčené.
V procesu nefigurovala firma Aspi, protože ještě před začátkem řízení dosáhla dohody s prokuraturou. V jejím rámci vyplatila zhruba šedesát milionů eur (1,5 miliardy korun) téměř všem příbuzným zemřelých při zřícení mostu, kteří tak nebyli mezi poškozenými v procesu. Na odškodném pro příbuzné zesnulých se podle médií dohodl i Castellucci. O odškodnění v občanskoprávním řízení bude usilovat Janov, oznámila po rozsudku starostka města Silvia Salisová.
Kvůli vysokému počtu obžalovaných i poškozených se jednalo o jeden z nejnáročnějších procesů, jaké italská justice v posledních letech zažila. Vyslechnutých svědků byly asi tři stovky. Prvoinstanční řízení začalo v roce 2022. Rozsudek přichází krátce před osmým výročím katastrofy.
Mezi lidmi na mostě, kteří pád přežili, byl i český řidič kamionu Martin Kučera, který se vracel s kamionem z Francie a který utrpěl zlomeniny pěti žeber a měl pohmožděné plíce. Ten sdělil, že ho zranění vyřadila z práce na tři měsíce, poté se za volant vrátil. Doplnil však, že se po nehodě nějaký čas vyhýbal cestám do Itálie kvůli stavu dopravních staveb. Nehodu už prý vytěsnil a vnímá ji „jako zlý sen“. K soudu jako svědek nešel, aby si událost nemusel připomínat.
