Soud v Hongkongu poslal prodemokratického aktivistu Laie na dvacet let za mříže

Nahrávám video

Soud v Hongkongu odsoudil prodemokratického aktivistu a bývalého mediálního magnáta Jimmyho Laie za „porušení zákona o národní bezpečnosti“ ke dvaceti letům vězení. Podle agentur AFP a AP je trest zatím nejvyšší uložený od přijetí Čínou vnuceného zákona, který prakticky umlčel kritické hlasy v Hongkongu. Lai veškerá obvinění odmítá, může se odvolat. K jeho okamžitému propuštění vyzvalo několik států i Evropská unie.

Podle agentury AP se Lai dostavil do soudí síně, kde krátce pozdravil své příznivce, mezi kterými byli jeho manželka či hongkongský kardinál Joseph Zen. Hrozilo mu až doživotí. Před soudem se shromáždila i skupina jeho příznivců.

„Soud se domnívá, že celkový trest udělený Laiovi v této kauze má být dvacet let vězení,“ stojí podle agentury AFP v rozhodnutí. Vysoký trest je odůvodněn tím, že osmasedmdesátiletý Lai byl údajně hlavou spiknutí se zahraničními silami a šíření štvavých materiálů.

Podle AFP po zahrnutí i předchozích trestů pondělní rozhodnutí znamená, že Lai by měl strávit ve vězení dalších osmnáct let. Tvrdý kritik Pekingu je za mřížemi od konce roku 2020. Další odsouzení ve stejné kauze dostali tresty od šesti do deset let vězení.

Kritika rodiny a lidskoprávních organizací

Laiův syn Sebastien trest označil za drakonický. „Znamená úplnou destrukci právního systému Hongkongu a konec spravedlnosti,“ míní. Jeho sestra Claire rozsudek považuje za krutý a je přesvědčena, že pokud bude naplněn, tak její otec zemře za mřížemi jako mučedník.

Lidskoprávní organizace Amnesty International rozsudek vnímá jako „chladnokrevný útok na svobodu slova“. „Tvrdý dvacetiletý trest pro Jimmyho Laie, kterému je 78 let, znamená ve skutečnosti rozsudek smrti,“ uvedla Elaine Pearsonová z organizace Human Rights Watch.

Výzvy k propuštění

Evropská unie v pondělí vyzvala k bezpodmínečnému propuštění hongkongského prodemokratického aktivisty. Jeho stíhání Evropská komise označila za politicky motivované, což podle ní poškozuje pověst Hongkongu. Tamní úřady podle ní mají obnovit důvěru ve svobodu tisku a ukončit stíhání novinářů.

Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová vyjádřila přesvědčení, že vzhledem k věku Laie, který má i britské občanství, se trest rovná doživotnímu. „Mám nadále velké obavy o zdraví pana Laie a znovu vyzývám hongkongské úřady, aby ukončily jeho otřesné utrpení a z humanitárních důvodů ho propustily,“ řekla představitelka království, které Hongkongu do roku 1997 jako koloniální mocnost vládlo.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil verdikt za nespravedlivý a tragický závěr případu a též vyzval k omilostnění. „Rozsudek světu ukazuje, že Peking je ochoten zajít do krajních mezí, aby umlčel ty, kteří brání základní svobody,“ uvedl Rubio v prohlášení. Také prezident USA Donald Trump už v prosinci požádal čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, aby zvážil Laiovo propuštění.

K okamžitému propuštění vyzvala též tchajwanská vláda, podle které se ukazuje, že pod čínskou správou se svoboda tisku stala v Hongkongu jen prázdným slovem.

Také japonská vláda vyjádřila vážné znepokojení nad možným dopadem vězeňského trestu pro Laie na svobodu slova v oblasti.

Jako drakonický rozsudek odsoudil český senátor Pavel Fischer (nestr.). „To není spravedlnost, ale ‚rozsudek smrti‘ za pokojný nesouhlas, kterému pomohla pasivita mezinárodního společenství,“ vyjádřil své přesvědčení předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Podle správce Hongkongu Johna Leeho je však rozsudek důkazem vlády práva a přinese občanům velké zadostiučinění. Podle Pekingu zase hongkongské úřady splnily svou povinnost a Lai si přísný trest zaslouží.

Symbol mizející svobody tisku

Zakladatel již zrušeného prodemokratického deníku Apple Daily si v současnosti odpykává trest ve výši pěti let a devíti měsíců za podvod. Proces s ním se stal symbolem rychlého mizení svobody tisku v Hongkongu pod tlakem pročínské vlády.

Zákon o národní bezpečnosti, který v roce 2020 pro hongkongské území zavedla centrální vláda v Pekingu a proti jehož zavedení vypukly v Hongkongu v roce 2019 masové demonstrace, se zaměřuje na činy separatismu, rozvratu státní moci, teroristické činnosti a spolupráce se zahraničními nebo vnějšími silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti. Při jeho porušení může být udělen až doživotní trest.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 16 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 33 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...