Média

V Německu předáním pověřovacích listin novým ministrům skončila personální rošáda ve vládě. Vyvolalo ji před dvěma týdny oznámení vlivného politika vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Jense Spahna, že se stal díky náhradní matce ve Spojených státech otcem. Aféry, kterou to způsobilo, využil kancléř Friedrich Merz k rekonstrukci kabinetu. Učinil při ní ale podle médií řadu chyb, kterými na sebe přivolal hněv spolustraníků, a promarnil šanci posílit svou oblibu u veřejnosti.

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.

Izraelský nejvyšší soud zmrazil části sporného zákona o reformě mediálního průmyslu, který parlament narychlo schválil minulý týden těsně před svým rozpuštěním. Informuje o tom server Times of Israel (ToI). Podle kritiků zákon posílí vládní vliv na média před volbami. Kabinet naopak tvrdí, že otevře mediální trh dalším subjektům a zvýší konkurenci.

Evropská komise Česku vytýká, že v zemi dosud nedošlo k obnovení a dokončení revize pravidel o střetu zájmů, zejména pokud jde o oblast skutečného vlastnictví. Komise to uvedla ve své každoroční zprávě o stavu právního státu v členských zemích Evropské unie. V části týkající se stavu médií zpráva uvádí, že vládní návrh zrušení poplatků za veřejnoprávní média vyvolal obavy. EK vedle toho kritizuje přetrvávající problémy s bojem proti korupci na Slovensku, oceňuje reformy v Maďarsku.

Společné vyšetřování projektu Eurovision News Spotlight odhalilo, že diskusní sekce evropských veřejnoprávních médií se staly terčem sítí botů, falešných účtů a koordinovaných kampaní.

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.

Maďarská státní televize v úterý oznámila, že přerušuje vysílání zpravodajství, a to v souvislosti s reformou, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií, uvedly agentury. Maďarská média rovněž informují o personálních změnách ve vedení státní mediální skupiny MTVA, kterou za předchozí vlády premiéra Viktora Orbána označovala opozice za „továrnu na lži“.

Prezident Petr Pavel přednesl projev na dvoudenním Valném shromáždění Evropské vysílací unie (EBU). Letošní ročník ve čtvrtek a v pátek hostí Česká televize a Český rozhlas. „Máme tu velmi dobře fungující mediální prostředí,“ řekl o Česku. Ocenil jak veřejnoprávní, tak soukromá média, více se ve své řeči věnoval prvním jmenovaným. „Jsou to instituce, které mají důvěru a jsou dobře řízené,“ prohlásil o ČT a ČRo.

Tlak na veřejnoprávní média sílí napříč Evropou a situace v jednotlivých zemích má dopad i za jejich hranicemi, varují šéfky litevské LRT a švédského rozhlasu Monika Garbačiauskaité-Budrienéová a Cilla Benköová. Pro ČT promluvily i o politických zásazích, nutnosti nezávislého a předvídatelného financování i roli médií veřejné služby v době krizí, dezinformací a digitální proměny.

Abychom našli člověka, kterého policie spojuje s řízením sázkařských podvodů v českém fotbale, museli jsme se vydat do Slovinska. Jeho blízcí na nás zaútočili a musela zasáhnout tamní policie. Jaké bylo zákulisí natáčení skandálu, ve kterém jsou obviněné desítky lidí a jde o velké peníze? Na co se musí novinář připravit? A jde se vůbec připravit na to, co se odehrálo právě při tomto natáčení? O tom mluví v podcastu Barbora Loudová s reportérkou Adélou Paclíkovou.

V České televizi (ČT) a Českém rozhlase (ČRo) proběhla v pondělí výstražná stávka. Zaměstnanci tak protestovali proti vládnímu plánu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a obě veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu, což podle nich ohrožuje jejich nezávislost. Stávka se projevila po celý den ve vysílání všech stanic s výjimkou dětských kanálů Déčko a Radio Junior.

Ačkoli vláda plánuje zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) úplně, vydala v pondělí kladné stanovisko k poslaneckému návrhu na rozšíření okruhu lidí a firem osvobozených od jejich placení. O postoji informovala na webu Úřadu vlády. Převést financování ČT a ČRo pod státní rozpočet chce kabinet od Nového roku.

„Myslím, že mámě silná a nezávislá média. V tuhle chvíli se bavíme pouze o financování veřejnoprávních médií,“ řekla v Duelu ČT24 moderovaném Danielem Takáčem senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že i po vládou plánované změně financování taková dle ní zůstanou. „Mění se financování tak, jako je to v jiných státech, (…) my to jako hnutí ANO měli v programu, programové prohlášení naplňujeme,“ dodala. „Chci silná a nezávislá veřejnoprávní média a myslím, že to je úkolem nejen pro politiky, ale i pro celou společnost, abychom byli schopni toto si uhájit,“ uvedl senátor Martin Červíček (ODS). „Pokud to (financování veřejnoprávních médií) někdo chce měnit, tak by se měl bavit o nějaké koncepční a systémové změně,“ sdělil také a doplnil, že by všemu měla předcházet odborná diskuse.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali půl roku kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) a vládní plán na změnu ve financování České televize a Českého rozhlasu a škrty v rozpočtu obou veřejnoprávních médií. Tématem bylo také memorandum o porozumění mezi USA a Íránem a vývoj blízkovýchodního konfliktu nebo vládou plánované zpřísnění podmínek prodeje kratomu v tuzemsku. Pozvání přijali komentátor a zástupce šéfredaktora Hospodářských novin Petr Honzejk, komentátor z MF Dnes Miroslav Korecký, komička a kurátorka Tereza Bonaventurová, publicista z Občanského institutu Roman Joch a kněz Zbigniew Czendlik. Pořadem provázela Jana Fabianová.

Peking stupňuje úsilí o izolaci tchajwanského prezidenta na mezinárodní scéně. Nedávno vedl kampaň, aby mu znemožnil let do Afriky. Na rozdíl od předchůdců se Laj Čching-te nedostal ani do Spojených států na tranzitní návštěvu. Čína tak mění taktiku vůči Tchaj-wanu – okázalé demonstrace vojenské síly nahrazuje snaha připravit ho o podporu ve světě. Pod čínským tlakem jsou i zahraniční média. Peking vyhostil zpravodajku amerického deníku New York Times, protože kolega ve Spojených státech vedl s tchajwanským prezidentem on-line rozhovor. Problémy potkaly také evropské a japonské redakce. Posun v čínské taktice přichází ve chvíli, kdy prezident USA Donald Trump zpochybňuje dosavadní jistoty Tchaj-wanu. Naznačuje, že americké dodávky zbraní ostrovu by mohly být součástí vyjednávání s Pekingem.

Vláda v pondělí schválila novelu mediálních zákonů, která ruší poplatky za veřejnoprávní média, informoval po jednání kabinetu ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Napojena budou na státní rozpočet. Česká televize má podle Klempíře hospodařit s 5,74 miliardy korun a Český rozhlas s 2,065 miliardy korun. Částky vychází z rozpočtu k roku 2024, tedy před loňským navýšením poplatků po sedmnácti letech. Fakticky to znamená, že se vrací na úroveň roku 2008. Ředitelé obou institucí se obávají propouštění a omezení výroby.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.

Ve Spojených státech vrcholí přípravy na 250. výročí přijetí Deklarace nezávislosti. Na pozadí jubilea dochází k hlubším posunům tamního politického systému. Například letošní zpráva švédského institutu V-Dem uvedla, že úroveň demokracie v USA v minulém roce zažila nejprudší propad v moderních dějinách země. Největší problém je podle autorů reportu systematické oslabování demokratických pojistek. Proto docházejí k závěru: Spojené státy již nespadají mezi liberální demokracie.

Britská policie obvinila šestačtyřicetiletého řeckého státního příslušníka z napomáhání zahraniční zpravodajské službě, informovaly v pátek agentury Reuters a AFP. Podle vyšetřovatelů šlo s největší pravděpodobností o íránskou tajnou službu. Muž byl zadržen v polovině května. Úřady se nedomnívají, že by existovala hrozba pro širší veřejnost.

Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.

Respektovat soukromí obětí i pozůstalých, nepublikovat obrazové detaily, nevyvíjet tlak na rozhovory, varovat před citlivým obsahem, vyvarovat se vytváření senzace. Taková jsou doporučení odborníků, kteří diskutovali v Senátu o úloze médií během a po masových vraždách. Při takových mimořádných situacích, jakou byla i střelba na filozofické fakultě v Praze na konci roku 2023, mohou podle nich sdělovací prostředky škodit i pomáhat. Policie v této souvislosti hovoří o rychlosti a přesných sděleních a apeluje na novináře a veřejnost, aby nešířili dezinformace.

Za osm let od předchozí návštěvy Donalda Trumpa v Číně se situace změnila a americký prezident se musí připravit na „Velkou čínskou zeď sebevědomí“. Čína stále více vnímá Spojené státy jako velmoc v úpadku a jako „světového potížistu“, píše ve čtvrtek zahraniční tisk v souvislosti s čínsko-americkým summitem.