Spojeným státům hrozí rozpočtová krize. Republikáni i demokraté slibují, že ji odvrátí

Nahrávám video

Spojeným státům znovu hrozí takzvaný shutdown, tedy pád federálních úřadů do omezeného rozpočtového režimu. Pokud by Kongres nenašel kompromis, úřady by musely po 21. prosinci významně omezit provoz. Ve snaze zamezit takové situaci a prodloužit prostor pro jednání schválil Kongres dvoudenní odklad lhůty, do kdy musí být shody na rozpočtu dosaženo. Prodloužení lhůty už podepsal i prezident  Donald Trump.

Kongres se musí dohodnout na rozpočtovém návrhu v hodnotě 1,4 bilionu dolarů (30,48 bilionu korun), který by udržel federální úřady v chodu do září příštího roku. Pokud shodu nenajde, federální agentury začnou fungovat v režimu omezeného financování.

Jak republikáni, tak demokraté ale slibují, že cestu k dohodě najdou, protože Spojené státy si shutdown v situaci, kdy se země potýká s druhou vlnou koronavirové pandemie, nemohou dovolit. Omezení financování úřadů by se negativně projevilo na životech desítek milionů Američanů.

Schválení komplikuje záchranný koronavirový balíček

„Kongres musí formálně schválit uvolnění finančních prostředků z rozpočtu. Většinou to nebývá problém, ale tentokrát to politici spojili se schválením záchranného balíčku pro pomoc lidem zasaženým pandemií. A na podmínkách balíčku se zákonodárci zatím dohodnout nedokázali,“ uvedl zpravodaj ČT ve Washingtonu David Miřejovský.

Krizový balíček by měl obsahovat dodatečné dávky pro nezaměstnané či podporu pro drobné podniky. Podle agentury AP vyjednávání postupují „frustrujícím způsobem pomalu“. Lídři z obou komor Kongresu ovšem vyhlásili, že neodejdou z Washingtonu domů na svátky, dokud nebude nové kolo ekonomických opatření na světě.

Zatím je jasné pouze to, že balíček bude ve výši 900 miliard dolarů (více než 19 bilionů korun). „Kdo a za jakých podmínek z něj bude moct čerpat, ale stále není jasné,“ upřesnil Miřejovský. Poslední signály z Kongresu ale podle něj naznačují, že k dohodě obou politických stran je blízko.

Vyjednavači ve Washingtonu však stále hledají kompromis u vícero sporných bodů. Podle deníku The New York Times (NYT) pokračují debaty o konkrétních parametrech podpory v nezaměstnanosti, o podobě pomoci firmám i o vyčlenění krizových prostředků pro státní a lokální úřady. Novou překážkou je pak republikánský požadavek ohledně ustanovení, které by americké centrální bance zakázalo v novém roce obnovit některé programy na podporu ekonomiky.

„Věřím, že všechny strany cítí, že dosahujeme pokroku,“ uvedl lídr republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell. Podle agentury AP představitelé Sněmovny reprezentantů doufají, že se o balíku podpůrných opatření bude hlasovat v neděli.

The Washington Post: Přibývá krádeží zboží denní potřeby

Většina ekonomů podle AP nová stimulační opatření podporuje. Mnozí analytici varují, že americká ekonomika by bez této pomoci mohla v prvním čtvrtletí příštího roku vykázat pokles.

Mezitím přichází další a další signály o tvrdých dopadech krize na americké domácnosti, které zažívají v nebývalé míře potravinovou tíseň a často nejsou schopny pokrývat ani nájem. Deník The Washington Post nedávno v reportáži s titulkem „kradou, aby přežili“ napsal, že obchodníci i policejní sbory registrují zvýšený počet krádeží zboží každodenní potřeby.

Konec roku by v této souvislosti mohl být dalším zlomovým momentem, neboť za stávajícího stavu by 31. prosince skončila působnost zbývajících opatření na federální úrovni. Naděje na brzké zlepšení situace na pracovním trhu přitom nejsou velké vzhledem k aktuální rekordní intenzitě epidemie covidu-19 v USA.

„V této fázi to už ani nejsou stimulační šeky, ale šeky přežití,“ řekla na konto chystaných přímých plateb Američanům demokratická členka Sněmovny reprezentantů Ayanna Presleyová. „Moji voliči ty peníze potřebují na to, aby si udrželi bydlení, na nákup potravin,“ řekla televizi MSNBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 5 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 12 hhodinami
Načítání...