Sto dní s Trumpem přineslo cla, příkazy, nátlak, škrty či žaloby

Nahrávám video

Podpora veřejnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa je po sto dnech jeho druhého funkčního období druhá nejnižší ze všech prezidentů od konce druhé světové války, vyplývá z dat agentury Gallup. Uplynulé týdny poznamenalo vyhlášení a následné částečné pozastavení cel na americké obchodní partnery, snaha o uzavření příměří v rusko-ukrajinské válce, tvrdý postup proti migraci nebo snahy o masivní redukci federálních výdajů.

Trumpovo chování od ledna do dubna podporovalo v průměru 45 procent americké veřejnosti. Je tedy jen o něco vyšší než ve stejném období po prvním nástupu do funkce v roce 2017. Tehdy Trumpa podporovalo průměrně 41 procent Američanů.

Obchodní válka s Čínou

Průzkum provedla agentura Gallup krátce poté, co Trump oznámil rozsáhlá cla na řadu zemí v rámci akce, kterou označil jako „Den osvobození“. Trump vyhlásil základní desetiprocentní sazbu a pak zvýšenou úroveň cel, která byla pro konkrétní státy specifická. Několik hodin poté, co tarify vstoupily v platnost, Trump oznámil devadesátidenní pauzu na vyšší sazby – s výjimkou Číny.

Mezi Washingtonem a Pekingem se během dubna odehrála vzájemná přestřelka, kdy oba státy zvyšovaly sazby na zboží z druhé země. Spojené státy na konci dubna uplatňovaly 145procentní cla na dovoz z Číny, přičemž Peking odpověděl 125procentním dovozním poplatkem na export ze Spojených států. Trump prohlásil, že očekává dohodu s čínským protějškem Si Ťin-pchingem, aby se vysoká dovozní cla výrazně snížila, ačkoli nulová nebudou.

Vzhledem k tomu, že Trump během prvních sto dní začal obchodní válku s americkými sousedy i s Čínou, a navíc se pustil do střetu s předsedou Federálního rezervního systému (Fed) Jeromem Powellem, tak akciové indexy od jeho nástupu do funkce klesají. Poté, co se zdálo, že Trump zmírnil postoj k čínským clům a Fedu, akcie sice vzrostly, celkově však index S&P 500 od dne inaugurace citelně klesl.

Rovněž během prvních sto dnů vlády George Bushe mladšího akciový trh prudce klesal – důvodem bylo splasknutí internetové bubliny v roce 2001. Propadal se i v roce 2009 po nástupu Baracka Obamy kvůli hospodářské krizi, nakonec se ale odrazil ode dna a Obamových prvních sto dní zakončil růstem o osm procent.

Exekutivní příkazy

Trump hned na začátku svého druhého funkčního období podepsal 26 exekutivních příkazů, ke čtvrtku 24. dubna jich vydal 137. Je to třikrát více než u bývalého prezidenta Joea Bidena. Prezidenti Barack Obama a George W. Bush jich oba během prvních sto dnů v úřadu nevydali ani dvacet.

Nahrávám video

U Trumpa se jedná o různé příkazy, od zavedení cel až po zákaz papírových brček ve federálních budovách. Americké soudy registrují víc než osmdesát žalob, které napadají jeho exekutivní příkazy týkající se imigrace, genderu a diverzity či změn klimatu.

Migrace

Jedním z klíčových témat prezidentovy kampaně v roce 2024 bylo stejně jako v roce 2016 uzavření jižní hranice pro migranty žádající o azyl. Během prvních sto dní Trumpova druhého funkčního období se počet nelegálních přechodů hranic prudce snížil, čímž se urychlil trend, který začal už za Bidenovy administrativy.

Počet překročení hranice je nejnižší za posledních 60 let a téměř kopíruje čísla z doby Trumpova prvního působení v úřadu. Nový přístup Trumpovy administrativy, který ignoruje žádosti o azyl, jejichž platnost je zpochybněna u soudu, vede k tomu, že migranti mohou být rychle deportováni zpět do Mexika nebo posláni mimo USA deportačními lety, které většinou směřují do Latinské Ameriky, mimo jiné do neblaze proslulé věznice v Salvadoru.

Kvůli deportacím bez řádného procesu čelí Bílý dům kritice i řadě žalob.

Federální čistky

Jednou z nejviditelnějších iniciativ současné americké administrativy je snaha o škrty ve federálních výdajích. Reprezentuje ji především skupina pro vládní efektivitu (DOGE), kterou vede jeden z nejbližších Trumpových poradců a nejbohatší člověk světa Elon Musk. Sám Trump federální zaměstnance, mezi něž kromě úředníků patří učitelé, pracovníci ve zdravotnictví či správci národních parků, označuje dlouhodobě za zkorumpované.

Muskova skupina zasáhla do celé řady federálních agentur, hromadně posílala zaměstnance na neplacená volna nebo získávala přístup k řadě citlivých systémů a osobním datům Američanů, včetně těch vůbec nejcitlivějších v podobě čísel sociálního zabezpečení. DOGE rovněž čelí žalobám a kritice. V souvislosti s Muskovými podnikatelskými aktivitami se mluví o střetu zájmů, kvůli jeho neukotvené roli o ústavní krizi, či dokonce puči.

Miliardářova popularita kvůli angažmá v Trumpově administrativě poklesla. Dle sondáže agentury AP a institutu NORC na Muska příznivě hledí třetina dospělých Američanů, ještě v prosinci minulého roku šlo o 41 procent. Musk hodlá utlumit čas, který věnuje byrokracii, a soustředit se více na automobilku Tesla. Tu stále vede a její tržní hodnota, prodeje i zisk v posledních měsících výrazně klesly.

Tlak na Ukrajinu

Trumpova snaha o uzavření příměří v rusko-ukrajinské válce byla jednou z hlavních priorit jeho zahraniční politiky během prvních sto dnů. Analytička Emma Ashfordová z think tanku Stimson Center míní, že Trump byl dlouhodobě nakloněný usmíření s Ruskem a chystal se na střet s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

„Myslím, že je upřímný, když říká, že chce, aby ta strašná válka na Ukrajině skončila, ale je to navázané na jeho první funkční období, na vyšetřování ‚Russiagate‘ (údajného spolčení se Trumpa s Ruskem před americkými prezidentskými volbami v roce v roce 2016 – pozn. red.) a na impeachment, jenž vycházel i z telefonátu Zelenskému,“ připomněla Ashfordová.

V roce 2019 Trump volal Zelenskému a snažil se ho přesvědčit, aby Ukrajina začala vyšetřovat Bidena. Podle Ashfordové je u Trumpa kvůli tomu vůči Zelenskému zakořeněná nevraživost, zcela oddělena od otázky, kdo rusko-ukrajinský konflikt začal a čí je to vina.

Po roztržce v Bílém domě se pak Trump se Zelenským setkal až na konci dubna během pohřbu papeže Františka. Prezident Ukrajiny označil jednání za „velmi symbolické s potenciálem stát se historickým, pokud se podaří dosáhnout společných výsledků“.

Trump na své sociální síti Truth Social napsal, že ruský vládce Vladimir Putin vzhledem k útokům na civilisty v ukrajinských městech možná válku nechce zastavit, takže bude nucen jednat s Ruskem jinak, a to přes sankce, včetně těch bankovních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo noční údery na Kyjev

Ruská armáda zahájila útok balistickými střelami na Kyjev. Na telegramu to oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Klyčko. Po úderu vzplála dvacetipatrová obytná budova v Oboloňské čtvrti, kde byla zasažena i kancelářská budova. Požáry jsou podle starosty hlášeny i z dalších částí města.
před 14 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 4 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 9 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 9 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 9 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 10 hhodinami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.