Stoltenberg bude pokračovat v čele NATO, členské země se neshodly na jeho nástupci

Nahrávám video

Velvyslanci při Severoatlantické alianci formálně schválili prodloužení funkčního období generálního tajemníka Jense Stoltenberga do září 2024. Podle agentury Reuters se Aliance rozhodla zůstat u zkušeného lídra v době, kdy na jejím prahu zuří válka, místo toho, aby se snažila dohodnout na jeho nástupci.

Stoltenberg na Twitteru řekl, že je rozhodnutím velvyslanců poctěn. „Transatlantické pouto mezi Evropou a Severní Amerikou zajišťuje naši svobodu a bezpečnost již téměř 75 let a v nebezpečnějším světě je naše Aliance důležitější než kdy jindy,“ uvedl. Jeho nově prodloužené funkční období formálně vyprší 1. října 2024, pokud nebude znovu obnoveno.

Americký prezident Joe Biden a jeho spojenci z NATO měli formálně jmenovat Stoltenbergova nástupce při setkání v litevském Vilniusu 11. a 12. července. Největší světová obranná aliance však rozhoduje na základě konsensu a na novém kandidátovi se nepodařilo najít shodu.

Většina zemí NATO si do vedení přála jmenovat ženu, za favoritku byla považována dánská premiérka Mette Frederiksenová, která minulý měsíc jednala s Bidenem. Dalšími jmény, která se v souvislosti s nástupcem Stoltenberga objevila, ale nebyla veřejně potvrzena, byl nizozemský premiér Mark Rutte nebo britský ministr obrany Ben Wallace. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová svou kandidaturu vyloučila.

Stoltenberg, který byl v posledních týdnech opakovaně dotazován, zda bude souhlasit s prodloužením svého mandátu, uvedl, že o setrvání neusiluje a nemá jiné plány než pokračovat ve výkonu svých povinností a v září ukončit své působení v čele NATO.

Biden je spokojen

Biden prodloužení Stoltenbergova funkčního období uvítal. Severoatlantickou alianci označil za „silnější, jednotnější a odhodlanější než kdykoli předtím“. „Díky svému neochvějnému vedení, zkušenostem a úsudku provedl generální tajemník Stoltenberg Alianci nejvýznamnějšími výzvami v oblasti evropské bezpečnosti od druhé světové války,“ uvedl Biden v prohlášení týden před klíčovým summitem NATO zaměřeným na Ukrajinu.

Norský premiér Jonas Gahr Störe zprávu přivítal jako „dobrou a uklidňující“. Je podle něj také důležité, že se otázka vyjasnila před vrcholnou schůzkou ve Vilniusu.

Bývalý norský premiér Jens Stoltenberg stojí v čele obranné aliance od roku 2014. Jeho funkční období bylo v minulosti prodlouženo již třikrát. Stoltenberg je druhým nejdéle sloužícím generálním tajemníkem NATO po bývalém nizozemském ministru zahraničí Josephu Lunsovi, který v čele NATO strávil téměř třináct let od roku 1971.

Generální tajemník je nejvýše postavený civilista v NATO, reprezentuje Alianci navenek a slouží především jako prostředník. Jeho výběr nemá přesně stanovená pravidla, členské země ho tradičně volí po vzájemné shodě. Mandát trvá čtyři roky s možností prodlužování. Neformálním zvykem je, že bývá vybírán zástupce členské země z Evropy, neboť vrchní velitel spojeneckých vojsk v Evropě je tradičně Američan. Předpokladem pro uchazeče jsou zkušenosti z vrcholné politiky.

  • Stoltenberg byl norským premiérem v letech 2000 až 2001 a poté znovu v letech 2005 až 2013.
  • Pod jeho vedením ukončilo NATO v létě 2021 po 20 letech spolu s USA vojenskou misi v Afghánistánu.
  • V souvislosti se současnou ruskou agresí vůči Ukrajině Stoltenberg opakovaně prohlásil, že pro NATO je klíčové nezapojit se přímo do konfliktu a zabránit jeho rozšíření přes ukrajinské hranice.
  • Je zastáncem rozšíření NATO, bez kterého by podle něj Evropa nebyla v bezpečí. Podpořil žádost Finska a Švédska o vstup do NATO.
  • Zdroj: ČTK

Podle bezpečnostního analytika Jiřího Schneidera Stoltenbergovo je setrvání ve funkci projevem důvěry v jeho schopnosti. „Od generálního tajemníka se očekávají jemné a zároveň rozhodné diplomatické schopnosti. Najít někoho, kdo by ve srovnání s ním byl schopen od počátku fungovat stejným způsobem, je nadmíru obtížné,“ řekl v Horizontu ČT24.

„V křesle generálního tajemníka musí sedět někdo, komu hlavy všech členských států zvednou telefon,“ myslí si Schneider. Připomněl, že Stoltenberg má například vztahy i s Tureckem, které hraje roli v ratifikaci přijetí Švédska do NATO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 8 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...