Švýcaři v nedělním referendu podle předběžných výsledků odmítli návrh pravicově populistické Švýcarské lidové strany (SVP), který měl omezit počet obyvatel země na nejvýše deset milionů. Proti návrhu hlasovalo zhruba 55 procent zúčastněných, volební účast dosáhla téměř 60 procent, uvádí s odvoláním na švýcarskou federální vládu agentura AP. V alpské konfederaci nyní žije asi 9,1 milionu lidí.
Návrh iniciovala nacionalistická Švýcarská lidová strana, která má nejvíce křesel v parlamentu. Její představitelé argumentovali především udržitelností, přílišnou hustotou zalidnění, nedostatkem bydlení, zabetonováváním krajiny a přeplněnými vlaky. Návrh zároveň cílil na antiimigrační nálady ve společnosti, které SVP dlouhodobě podporuje, zejména v souvislosti s pracovníky z okolních zemí Evropské unie.
„V konečném důsledku chceme chránit to, co milujeme. A zajistit, aby Švýcarsko zůstalo skvělým místem k životu,“ uvedl poslanec švýcarské Národní rady za SVP Yvan Pahud.
SVP chtěla zákonem ukotvit, že počet trvale žijících obyvatel země nepřekročí do roku 2050 deset milionů. Pokud by populace dosáhla 9,5 milionu, musela by vláda přijmout protiimigrační opatření, která by se týkala například udělování azylu, slučování rodin nebo povolování trvalého pobytu. V takovém případě by Bern musel zároveň jednat o změně mezinárodních dohod.
Hranici deseti milionů obyvatel má Švýcarsko podle odhadů překročit na konci čtyřicátých let. Pokud by návrh prošel, vláda by tehdy musela výrazně zasáhnout do migrační politiky. Jednou z možností by bylo i ukončení volného pohybu osob se zeměmi Evropské unie, odkud přichází většina přistěhovalců. Právě dohody s Unií přitom Švýcarsku zajišťují přístup na jednotný evropský trh.
Cizinci tvoří zásadní pracovní sílu
Odpůrci návrhu upozorňovali, že omezení migrace by mohlo poškodit švýcarskou ekonomiku i vztahy s Bruselem. Cizinci dnes tvoří asi 28 procent obyvatel země a v některých odvětvích představují zásadní část pracovní síly. V hotelech a restauracích podle odpůrců referenda tvoří zahraniční pracovníci zhruba polovinu zaměstnanců. Důležitou roli hrají také ve zdravotnictví, finančním či farmaceutickém sektoru.
„Velmi dobře si uvědomujeme, že bez přistěhovalectví švýcarská ekonomika nepřežije,“ sdělila obyvatelka Švýcarska Elodie. Poslankyně Národní rady za liberální FDP Susanne Vincenzová-Stauffacherová před hlasováním varovala, že přijetí návrhu by znamenalo „chaos“.
Proti návrhu se postavily také švýcarská federální vláda a parlament. Podle komentátorů voliči před obavami z imigrace upřednostnili ekonomickou stabilitu a vztahy s Evropskou unií, která je pro Švýcarsko nejdůležitějším obchodním partnerem.
Občané EU mají přesídlení do Švýcarska jednodušší
Referendum bedlivě sledovala i německá média. Švýcarsko je totiž oblíbenou zemí, kam Němci odcházejí za prací. Stanice SWR uvedla, že ve Švýcarsku dlouhodobě žije asi 330 tisíc Němců, dalších zhruba 68 tisíc jich do země pravidelně dojíždí. V alpské konfederaci žije také spolupředsedkyně protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová. Do země denně dojíždí také 239 tisíc Francouzů a 91 tisíc Italů.
Občané Evropské unie mají přesídlení do Švýcarska jednodušší od roku 2002, kdy vstoupila v platnost dohoda o volném pohybu osob. Od té doby se počet obyvatel země zvýšil skoro o dva miliony. Část starousedlíků se obává, že očekávaný nárůst o další milion lidí během příštích deseti až patnácti let vytvoří tlak na sociální služby, zdravotnictví, infrastrukturu i bydlení.
Švýcarská demokracie umožňuje občanům přímo se podílet na politickém rozhodování prostřednictvím referend. V alpské zemi se v průměru konají čtyři ročně. V tomto referendu byly hlasy odevzdávány převážně korespondenčně, lidé ale mohli hlasovat i osobně do nedělního poledne místního času.
