Taliban dobyl regionální centrum Herát a blíží se ke Kábulu

Nahrávám video

Bojovníci radikálního hnutí Taliban obsadili správní středisko Herát ve stejnojmenné provincii. Taliban se ve třetím největším afghánském městě nesetkal s žádným odporem afghánských ozbrojených sil a jeho bojovníci vyvěsili svou vlajku na budově policejního ústředí v Herátu. Předtím obsadili i správní středisko provincie Ghazní v centrální části země. Islamističtí povstalci se tak již zmocnili správních středisek deseti ze 34 provincií, což představuje více než dvě třetiny rozlohy země.

„Mohu potvrdit, že Ghazní padlo dnes ráno do rukou Talibanu. Převzali kontrolu nad klíčovými oblastmi města: úřadem guvernéra, policejním ředitelstvím a vězením,“ sdělil AFP předseda provinční rady Ghazní Násir Ahmad Fakírí. Dodal, že někde se ještě bojuje, ale většinu města bojovníci Talibanu prakticky ovládli.

Z deseti správních středisek, které radikálové od květnového zahájení své ofenzivy dobyli, je Ghazní nejblíže k afghánské metropoli Kábulu.

Ghazní, které do rukou povstalců nakrátko padlo už v roce 2018, je podle AFP jednou ze dvou doposud nejvýznamnějších kořistí povstalců.

Rozložení sil v Afghánistánu
Zdroj: údaje k 11. srpnu 2021/BBC

Druhou je čtvrtmilionový Kunduz, který je pokládán za bránu do severních provincií bohatých na nerostné suroviny a díky své poloze u hranic s Tádžikistánem je strategicky důležitý. Ovládat toto město znamená podle stanice BBC mít pod kontrolou i nad jednou z nejdůležitějších cest pro pašování afghánského opia a heroinu do Střední Asie a dál do Evropy.

Ani cent pomoci, zavedete-li šaríu, varoval Maas

Na kritickou situaci v Afghánistánu upozorňují také Lékaři bez hranic. „Situace se v některých městech zhoršila natolik, že například v Laškargáhu nebo Kunduzu jsou nemocnice přímo na frontové linii,“ vysvětluje Laura Bourjolly, koordinátorka humanitární pomoci s tím, že v Laškarghádu se intenzivně bojuje už téměř dva týdny.

„Lidé umírají v křížových palbách nebo při explozích. Když jsou zraněni, je pro ně nepředstavitelně složité dostat se do zdravotnického zařízení,“ líčí organizace.

Kvůli bojům opustily podle dat Lékařů bez hranic své domovy stovky tisíc lidí. Afghánská nezávislá komise pro lidská práva odhaduje, že za tři měsíce jde bezmála o milion uprchlíků, přičemž celkově je vysídleno na pět milionů lidí.

Na postup Talibanu a zhoršující se bezpečnostní situaci v zemi reagují evropské země. Německo, Nizozemsko, Francie či Švýcarsko oznámily, že dočasně přeruší deportace afghánských žadatelů o azyl. Stejný krok učinily také Švédsko a Finsko. Dánsko nabídne povolení k dvouletému pobytu na svém území afghánským spolupracovníkům, kteří sloužili na dánské ambasádě v Kábulu či ozbrojeným silám.

Berlín zároveň pohrozil Kábulu, že pokud islamisté převezmou moc nad zemí a zavedou právo šaría, Německo zastaví finanční podporu Afghánistánu. „Poskytujeme 430 milionů eur každý rok. Nedáme ani jeden další cent,“ varoval ministr zahraničí Heiko Maas.

Německé velvyslanectví v Kábulu také ve čtvrtek oznámilo, že všichni němečtí státní příslušníci by měli co nejrychleji opustit zemi pravidelnými leteckými spoji. Ambasáda zároveň upozornila, že kvůli svým omezeným kapacitám nemůže zaručit, že bude poskytovat konzulární pomoc, pokud se bezpečnostní situace bude nadále zhoršovat a budou zastaveny komerční lety.

Británie vyšle do Afghánistánu stovky vojáků, pomohou s evakuací

 K opuštění Afghánistánu vyzvaly své občany v uplynulých týdnech také Spojené státy. Francie a Indie vypravily zvláštní lety pro repatriaci svých občanů. Velká Británie do Afghánistánu vyšle také stovky vojáků, kteří mají pomoci evakuovat britské občany a spolupracující Afghánce. 

Spojené státy a Velká Británie navíc významně sníží počet zaměstnanců na svých ambasádách v Kábulu. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price ale zdůraznil, že americká ambasáda zůstane otevřená a bude nadále poskytovat konzulární a humanitární služby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...