Teroristické útoky z 11. září spojily americký národ. Biden během piety kritizoval příliv politického násilí

Od teroristických útoků z 11. září uběhlo dvacet dva let. Šéf Bílého domu Joe Biden při ceremonii na vojenské základně na Aljašce vyzval národ, aby nepodléhal politice rozdělování a sjednotil se. Pietního aktu u památníku v centru New Yorku se zúčastnila americká viceprezidentka Kamala Harrisová, starosta města a řada dalších politiků. Při útocích na budovy světového obchodního centra a Pentagon zemřelo přes tři tisíce lidí. Spáchala je skupina islamistických teroristů ze skupiny al-Káida pod vedením Usámy bin Ládina.

Američané o událostech hovoří jako o „dni, který změnil historii“. Středobodem tradiční piety bylo místo zvané Ground Zero v New Yorku, kde před 22 lety dvě civilní letadla unesená islámskými radikály narazila do mrakodrapů Světového obchodního střediska (WTC). Další letadlo o několik desítek minut později narazilo do budovy Pentagonu a čtvrté se zřítilo do polí v Pensylvánii, ačkoliv jeho cílem měl pravděpodobně být Bílý dům nebo Kapitol. 

„Neměli bychom potřebovat národní tragédii, aby nám připomněla sílu národní jednoty, ale takto skutečně uctíme ty, o něž jsme přišli 11. září,“ prohlásil na Aljašce Biden. Na rozdíl od běžné praxe si připomněl výročí útoků v odlehlé části USA, kde se zastavil cestou z návštěvy Indie a Vietnamu. Rok a dva měsíce před prezidentskými volbami se snažil apelovat na Američany, aby nepodléhali „rostoucímu přílivu nenávisti, extremismu a politického násilí“.

Na dalších místech vedle politiků promlouvali zejména příbuzní obětí a pamětníci tragických událostí. „V ten den jsme byli jednou zemí, jedním národem, jedním lidem, právě tak, jak by to mělo být. Takový jsem měl pocit. Že jsme se všichni spojili a každý dělal, co mohl, a dělal to tam, kde mohl,“ řekl agentuře Reuters šéf záchranného útvaru hasičů ve virginském okrese Goochland County Eddie Ferguson.

Místo je od Pentagonu vzdálené asi 160 kilometrů a od New Yorku ještě třikrát tolik, ale s 11. zářím jej pojí místní památník vyrobený s ocelí z jednoho ze zřícených mrakodrapů WTC. Místní každý rok v září pořádají hned dvě připomínkové akce – jednu ranní věnovanou příslušníkům záchranných složek, kteří tehdy zasahovali, a jednu večerní věnovanou obětem teroristických útoků.

Minuta ticha i četba jmen obětí

V jiných městech napříč USA zněly zvony, lidé drželi chvíle ticha, zapalovali svíčky nebo vztyčovali vlajky. „Jsme jen malinká komunita. Ale je pro nás důležité si tyto události připomínat. Nejen 11. září, ale i všechny ostatní, které nás dělají svobodnými,“ řekl Joe Maurath, starosta asi čtyřtisícového Fentonu v Missouri na předměstí St. Louis. S novináři hovořil před pamětní deskou Jessicy Sachsové, jedné z obětí 11. září, která odtud pocházela.

Na newyorském Ground Zero dospělí, děti i političtí představitelé při několik hodin trvající vzpomínkové ceremonii četli jména zemřelých. Mezi přítomnými byla například i viceprezidentka Harrisová. 

Deník The New York Times (NYT) připomněl, že za posledních 22 let se změnil přístup politických kandidátů k výročí 11. září. Zatímco v prvních letech bylo považováno za nevhodné pořádat akce související s politickou kampaní, už v roce 2004 prezident George Bush mladší využil záběry lidských pozůstatků vytažených na místě útoku v New Yorku.

V roce 2008 si rivalové prezidentských voleb Barack Obama a John McCain u památníku Ground Zero symbolicky podali ruce a ten den nevysílali žádné televizní politické reklamy, ačkoliv jiné části jejich kampaně pokračovaly. V roce 2015 pozdější prezident Donald Trump výročí útoků využil plně, když volal po omezení muslimské imigrace do USA, píše NYT.

Současní, podle průzkumů po Trumpovi nejvýraznější republikánští uchazeči o prezidentský úřadt Ron DeSantis a Vivek Ramaswamy se v New Yorku setkali s pozůstalými a někdejší republikánský viceprezident Mike Pence se zúčastnil vzpomínkové akce v Iowě.

Za útoky z 11. září byli zatím odsouzeni jen dva lidé – Francouz marockého původu Zacarias Moussaoui a Maročan Munír Mutasádik. Další pětice obviněných islámských radikálů setrvává ve věznici Guantánamo na Kubě. Pokud soud potvrdí jejich vinu, hrozí jim trest smrti.

Události 11. září 2001 vyburcovaly tehdejší Bushovu administrativu k zahájení „války proti terorismu“, jejímž prvotním významným projevem byla americká invaze do Afghánistánu, která přinesla rychlý pád talibanského režimu.

Taliban znovu u moci

Radikální hnutí Taliban tehdy ukrývalo saúdskoarabského miliardáře Usámu bin Ládina, jenž stál v čele teroristické organizace al-Káida a k bezprecedentním útokům na USA se přihlásil. Bin Ládina američtí vojáci dopadli a zabili až po dalších deseti letech pátrání v květnu 2011 v Pákistánu.

Kontroverzní americká válka v Afghánistánu skončila stažením amerických sil a jejich spojenců v roce 2021, kdy se moci v zemi znovu chopil Taliban. Válka si vyžádala skoro 200 tisíc lidských životů na obou stranách a miliardové náklady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...