Těžba plynu v Nizozemsku poškodila tisíce domů i zdraví obyvatel. Skončí navzdory nedostatku

Nahrávám video

Letos může podle Mezinárodní agentury pro energetiku chybět Evropě až třicet miliard kubíků plynu. Jedno z největších světových ložisek se nachází v Nizozemsku. Vláda se ale rozhodla pokračovat v útlumu těžby a plánuje ji definitivně ukončit nejpozději příští rok. Dobývání plynu způsobuje otřesy půdy, které poškodily tisíce domů i zdraví obyvatel.

Sever Nizozemska trápí následky otřesů třicet let. „Lidé musí žít v domech, které nejsou bezpečné. Špatně spí. Prarodiče nemůžou pozvat svá vnoučata,“ uvedl předseda sdružení Groninger Gasberaad Jan Wigboldus.

Těžba plynu v provincii Groningen začala v šedesátých letech. Nestabilní podloží se ozvalo koncem minulého století. V roce 2012 otřáslo zemí i trpělivostí místních chvění o síle 3,5 stupně. Poté vláda rozhodla, že těžba musí postupně skončit. 

Poškozených domů je v regionu 26 tisíc, škody jdou do miliard eur. A netýká se to jenom bydlení.

Kvůli následkům otřesů zavřely i mnohé obchody a služby. Pod zemí ale pořád leží 450 miliard kubíků plynu. Zásoba, která odpovídá trojnásobku ročního dovozu z Ruska do Evropy. A tak s ohledem na krizi zazněla znepokojující otázka: Mohl by Groningen těžbu navýšit? Radní Johan Hamster to ale odmítá.

„Zemětřesení v Groningenu vznikají blíž zemskému povrchu a kvůli tomu mají závažnější následky,“ podotýká Hamster. Největší naleziště v Evropě nejspíš zůstane nedotčené. Aktuálně se těží jen minimum nutné k udržení těžebních strojů v chodu.

Pro případ nouze

„Ložisko může být znovu otevřeno v případě nouzové situace, tedy ve chvílích, kdy lidé v Německu, Estonsku nebo dalších zemích budou opravdu pociťovat nedostatek plynu,“ uvedl také odborník na energetiku z Univerzity Groningen Machiel Mulder.

Místní podle Jana souhlasí s tím využít zdejší plyn v případě kritického nedostatku. „Pokud by nemocnice někde v Nizozemsku nebo domovy pro seniory neměly teplo, je možné tu nějaký plyn vytěžit,“ dodává Wigboldus.

Studie ukázala, že tisíce lidí trpí stresem, protože další otřes je může připravit o bydlení nebo živobytí. I kdyby ale těžba skončila okamžitě, potrvá nejmíň deset let, než se ložisko zklidní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 1 hhodinou

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 4 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 8 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 8 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 8 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 8 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.