Těžba

Izrael a Spojené státy využívají gradujícího sporu o Falklandy a tamní ropná pole k zesílení diplomatického tlaku na Velkou Británii v jiných oblastech. Vztahy mezi Buenos Aires a Jeruzalémem se prohloubily s nástupem pravicového prezidenta Javiera Mileie. V minulém století židovský stát tajně vyzbrojoval argentinskou diktaturu. Izraelská krajní pravice volá po sankcích vůči Spojenému království, pokud neukončí „okupaci“ ostrovů. Svár podle expertů umocňují blížící se volby v Argentině i židovském státě.

Stát se pře s firmou Severní energetická Pavla Tykače o peníze, které mají dostat obce v bezprostřední blízkosti dolu v severních Čechách jako náhradu za poškozené životní prostředí a jiná omezení. Těžební společnost ušetřila za obnovu území dolu po jeho likvidaci a zavázala se, že tyto peníze pošle obcím na různé projekty, které místním pomohou zlepšit život. Se státem se však nemůže dohodnout na tom, o kolik peněz vlastně jde. Podle báňského úřadu o miliardu korun. Těžař počítá jen se zhruba půlmiliardou. Během léta také Tykačova firma oznámila, že končí jednání se státem a bude jednat přímo s obcemi. Sporu se věnovali Reportéři ČT.

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje. Londýn v pátek závazek vůči nim zopakoval.

Norské úřady v Arktidě zadržely ruskou loď, aby zajistily možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.

Venezuelský parlament schválil smlouvu, podle níž Spojené státy získají přístup k pětině prokázaných ropných rezerv v zemi. O přijetí smlouvy, kterou americký prezident Donald Trump označil za „největší ve světové historii“, podle agentur Reuters a AFP informoval předseda venezuelského Národního shromáždění Jorge Rodríguez.

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.

Rumunský stíhací letoun F-16 ve čtvrtek zničil námořní bezposádkové plavidlo, které se nacházelo několik set metrů od rumunského projektu na těžbu zemního plynu Neptun Deep v Černém moři. Uvedl to ministr obrany Radu Mirutsa, podle něhož Ukrajina uvedla, že námořní dron nebyl její. Rumunský prezident Nicušor Dan z incidentu obvinil Rusko. Moskva se zatím nevyjádřila.

Při zřícení horniny v největším egyptském zlatém dole přišel o život jeden pracovník, dalších pět bylo zraněno. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na prohlášení tamního ministerstva ropného průmyslu a minerálních zdrojů. Provoz v dole je do ukončení vyšetřování neštěstí pozastaven.

Počet obětí čtvrtečního výbuchu v uhelném dole na předměstí Kvéty na jihozápadě Pákistánu vzrostl na nejméně 32. Deset horníků zůstává nadále uvězněno pod zemí, sdělil v pátek podle agentury AP důlní inspektor Ghání Balúč. Záchranné práce pokračují, nicméně podle úřadů naděje na záchranu pohřešovaných klesá. Předchozí bilance uváděla jedenáct obětí a 31 v dole uvázlých horníků.

Po ukončení těžby na Dole ČSM pokračuje proměna Karvinska. Pracovníci začali zasypávat první z těžních jam, následovat budou demolice budov a rekultivace území. Zkušenosti z bývalých dolů v Moravskoslezském kraji ukazují, že průmyslové areály může postupně nahradit zeleň nebo nové využití krajiny. Vedle proměny území ale útlum těžby dopadá i na místní obyvatele. OKD za poslední rok a půl opustilo více než patnáct set zaměstnanců. Zatímco část z nich našla novou práci, jiní kvůli zdravotním následkům dlouholeté práce v podzemí hledají uplatnění jen obtížně.

Firma OKD začala zasypávat Důl ČSM ve Stonavě na Karvinsku. Hlušinu bude dopravovat do hloubky zhruba jednoho kilometru po dobu jedenácti dnů. Celkem je potřeba zlikvidovat čtyři jámy. Těžba v posledním černouhelném dole v Česku skončila letos v únoru.

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.

Africký roh se stává dějištěm rostoucího soupeření regionálních i globálních mocností, zejména Turecka a Izraele. Obě země zde posilují vliv v rámci širšího boje mimo jiné o kontrolu nad klíčovými námořními trasami. Podle expertů hrozí, že napětí může dále eskalovat a proměnit region v zástupné bojiště rivalů v Ankaře a Jeruzalémě.

Likvidace dolu ČSM na Karvinsku pokračuje rychleji, než byl původní předpoklad. Pod povrchem končí výstavba hrází a jámy se připravují na zásyp. Ten začne už příští měsíc. Vše, co by šlo ještě využít nebo prodat, teď dělníci narychlo dostávají z dolu. Vše, co se naopak nevyplatí vyvézt na povrch, jako jsou některé stroje či vozíky, už v chodbách zůstane napořád. Až technici vypnou ventilátory, které do podzemí ženou vzduch, už se do něj nikdo nedostane. Zásyp začne hned poté.

Družstvo Granát Turnov bude těžit v Dolní Olešnici v Podkrkonoší o pět let déle, než se plánovalo. Tamní ložisko je nečekaně bohaté. Šperkařům sice uškodil covid i úbytek zákazníků z Ruska, zájem o klenoty osázené českými granáty se ale ukázal jako trvalý. Kámen barvy holubičí krve má ideální vlastnosti pro broušení. „Ve světě se nacházejí obdobné pyropy, ale ne v takovém množství a ne takové kvalitě, jako jsou zrovna tady,“ řekl geolog Jiří Morysek. Těžba nesmí být příliš hlučná, prašná a nemůže ani snížit hladinu spodní vody. Dolní Olešnici do rozpočtu přináší ročně stovky tisíc korun.

Osadu Kersko proslavil film Slavnosti sněženek natočený podle povídek spisovatele Bohumila Hrabala. Zdejší idylu ale vloni narušila zpráva, že společnost HDTS Power chce ve třech blízkých lokalitách těžit štěrkopísek. Místní obyvatelé se obávají, že Kersko přijde o vyhlášenou atmosféru a pískovna ohrozí krajinu. Oblast navíc podle nich není připravená na zvýšenou dopravu. Začali proto podepisovat petice a obrátili se na odbor životního prostředí. Se svým protestem částečně uspěli, protože firma už stáhla svoji žádost o těžbu ve dvou lokalitách, zjistil Karel Vrána z Reportérů ČT.

Na začátku týdne se konal summit Evropského politického společenství (EPC) poprvé na Kavkaze – konkrétně v Arménii. Ta se s Evropskou unií v deklaraci zavázala mimo jiné k evropské orientaci. Podle experta Vincence Kopečka se však nyní přijetí této země do EU neočekává, jde spíše o mentální přiblížení. Tato kavkazská země je navíc energeticky závislá na Rusku, jehož vojáci mají na území Arménie stále dvě vojenské základny.

Těžaři chtějí rozšířit lom na štěrkopísek ve Vejprnicích u Plzně. Okolní obce jsou proti a obávají se zvýšené dopravy. Stavebního materiálu ale začíná být nedostatek. Štěrkopísek je jednou ze surovin, kvůli nimž loni v říjnu vznikl vládní seznam ložisek strategického významu. O otevření dalších lomů na suroviny pro stavby v těchto měsících usilují těžaři napříč Českem. Stěžují si ale na zdlouhavé povolovací procesy.

Finsko uvedlo do provozu první lithiový důl na kontinentu. Závod je výjimečný i v tom, že se klíčová surovina pro současnou elektroniku na jednom místě nejen těží, ale rovnou zpracovává pro použití do baterií. Zdejší produkce má pokrýt asi desetinu současné poptávky v Evropě, která je jinak zcela závislá na dovozu.

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.

Rostoucí poptávka po vzácných kovech pro moderní technologie má i temnou stránku. Stále vyšší kontaminace řeky Mekong i jejích přítoků těžkými kovy z těžby v Myanmaru a Laosu vyvolává obavy o zdraví lidí i ekonomickou stabilitu regionu. Dopady pociťují rybáři i zemědělci, kteří jsou na řece dlouhodobě závislí.

Spojené arabské emiráty k 1. květnu opouštějí Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) i širší skupinu těžařů OPEC+, oznámila v úterý státní agentura WAM. Podle emirátského ministerstva energetiky to zemi za současné situace umožní větší flexibilitu reagovat na změny na trhu. Jde o překvapivé rozhodnutí, které emiráty s ostatními členy předem nekonzultovaly. Agentura Reuters uvedla, že pro OPEC je to tvrdá rána.

Venezuela zpřístupní své rozsáhlé zásoby nerostů soukromým investorům. Učiní tak necelé tři měsíce poté, co v souladu s požadavky Spojených států otevřela podobným způsobem svůj ropný sektor. V noci na pátek to napsala agentura AFP, podle níž tento krok schválil parlament latinskoamerické země.

Vědci z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem pomyslně vrátili památky ze zaniklých obcí severních Čech, které musely v minulém století ustoupit povrchové těžbě uhlí, do jejich původního prostředí. Předměty i části staveb nasnímali a jako 3D modely je pomocí vizualizace zasadili zpět do míst, odkud pocházejí. K cyklostezce, která vede dnes už rekultivovaným územím, by se tak vrátil například odpočivný kámen z Libkovic. Na kopci nedaleko Kadaně by pak znovu stál gotický portál z kostela Narození Panny Marie z někdejší Bystřice. Výzkum i vizualizaci zachráněných památek financoval projekt Spravedlivá transformace, který pomáhá bývalým těžebním oblastem v regionu.